Vrcholové bankéře čeká změna, část výplaty dostanou až po třech letech
Změna odměňování šéfů bank coby protikrizové opatření Evropské komise (EK) dorazila do České republiky. Bankéři budou muset kromě jiného ubrat z pohyblivých složek mzdy či zřídit speciální výbor pro odměňování. Výši mzdy šéfa banky – v současné době vysoce střežené tajemství – bude kontrolovat více lidí. Na ministerstvu financí se nyní dokončuje návrh, kterým by měla Česká republika do konce tohoto roku definitivně přijmout směrnici upravující principy odměňování jako zcela nový institut.
Platí pro všechny
Nový systém bude muset zavést každá úvěrová instituce nebo každý obchodník s cennými papíry. Největší pozornost se věnuje pohyblivé složce odměny. „Směrnice stanoví, že podstatná část pohyblivé složky, což je nejméně padesát procent, má být tvořena například akciemi dané instituce. Dále je zde uvedeno, že splatnost podstatné části této složky odměny, nejméně čtyřicet procent, musí být odložena minimálně o tři roky a musí odpovídat rizikovosti činnosti, ale i aktivitám dotčených osob ovlivňujících rizikový profil instituce,“ uvedla náměstkyně ministra financí Klára Hájková. Pravidla musejí být nastavena tak, aby bylo umožněno pohyblivou složku vůbec nevyplatit anebo zásadně snížit.
Návrh rovněž požaduje, aby pevná složka tvořila dostatečně velký podíl celkového příjmu. V tomto ohledu ale není směrnice konkrétní, a Česko si tedy bude muset zvolit vlastní cestu. Například z výroční zprávy ČSOB za rok 2008 vyplývá, že variabilní složka mzdy členů představenstva tvoří zhruba polovinu celkového příjmu. Dle informací týdeníku EURO bude takový podíl „rizikový“ a bankéři, pokud mají polovinu mzdy tvořenou variabilní částí, budou muset její podíl snížit. Resort financí oficiálně tvrdí, že lze ponechat formulaci „dostatečně velký podíl pevné složky mzdy“, aniž by se stanovovalo konkrétní číslo.
Další novinkou je výbor pro odměňování, který bude kontrolovat a prověřovat politiku odměňování v dané instituci. Ve výboru prý budou sedět zaměstnanci banky, kteří svou činností ovlivňují výsledky, a tedy i riziko dané instituce.
„Směrnice bude promítnuta jak do návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti se stanovením kapitálových požadavků a postupů dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy a obchodníky s cennými papíry, tak do novely vyhlášky o pravidlech obezřetného podnikání těchto subjektů. Právě ve vyhlášce bude obsažena podrobnější úprava a bude nahrazeno dosavadní, pouze rámcové zakotvení politiky odměňování,“ upřesnila Hájková.
Je to potřeba?
Ministerstvo nyní dokončuje konkrétní znění. Kontrolu dodržování bude mít na starost Česká národní banka (ČNB), které se ale plán EK vůbec nelíbí. „Nechceme, aby se z dohledu nad systémem odměňování stal faktický mikromanagement chodu bank. Tuto pozici jsme v unijních diskusích hájili vytrvale, bohužel jsme nakonec zůstali v menšině. Je ovšem pravda, že znění směrnice mohlo být ještě horší. Kromě institutu takzvaného remuneration committe (výbor pro odměňování – pozn. red.) obsahuje jen obecné principy odměňování, a nikoli úplně detailní číselná či časová omezení pro platy či bonusy v sektoru. I tak ale směrnici nepovažujeme v tomto bodě za zcela ideální,“ řekl týdeníku EURO viceguvernér Mojmír Hampl. Lze předpokládat, že ČNB bude bankéře bránit, protože tvrdí, že „regulace a kontrola odměňování či vynucování dodržování takové regulace by znamenalo převzít plnou odpovědnost za faktické řízení dohlížených bank a dalších finančních institucí“. Takové převzetí odpovědnosti centrální banka odmítá.
Návrh se nelíbí ani bankám. Jde o to, že vznikl kvůli přehnaně vysokým odměnám evropských bankéřů, které se rovnaly úrovni investičních bankéřů USA, a to navíc u bank, jimž musel pomáhat stát. Jenže něco takového se Česka netýká, shodují se ve svých vyjádřeních tuzemské banky. „Je jasné, že přijdou nějaké změny. Důležité je, aby ti, kdo budou tyto změny implementovat, vnímali problematiku jednak v celkovém kontextu a také s pohledem do budoucnosti. Pokud by tomu tak nebylo, mohou být i dobře míněné změny kontraproduktivní a mohou podvázat výkonnost bankovního sektoru, a tím i celé ekonomiky,“ upozornila za Českou spořitelnu Kristýna Havligerová.
