Vlivný developer potřebuje pro své miliardové projekty politickou podporu
Proč pražský developer Luděk Sekyra sponzoroval čtyřmi miliony lidovce s voličskou základnou především na Moravě? Taková otázka vrtá hlavou nejen novinářům. Těsnější vztahy s politiky, o které přišel s koncem Pavla Béma (ODS), by se realitnímu podnikateli mohly hodit. Rozpohybování a úspěch jeho miliardových projektů na nich více či méně závisejí.
SMÍCHOVSKÁ OBĚŤ KOALIČNÍ DOHODY
Sekyra má pod palcem tři z největších rozvojových ploch v centru Prahy. Aby je mohl výhodně naporcovat, schází mu zdánlivá maličkost: změny územního plánu. Bez souhlasu pražských zastupitelů mu parcely budou dál generovat nikoli výnosy, ale jen náklady, a to už více než sedm let.
Kýženého milníku se měl Sekyra dočkat loni v květnu u 26 hektarů táhnoucích se od Knížecí až za smíchovské nádraží. S trochou nadsázky se dá říci, že se developer stal první obětí nového politického uspořádání po pádu pražské koalice ODS a TOP 09. Jednou z podmínek, kterou si ČSSD vládnoucí TOP 09 podvázala, byl souhlas se změnami územního plánu. „Navrhované řešení nemá ducha,“ prohlásil vlivný sociální demokrat Miroslav Poche a developer mohl na své plány zatím zapomenout.
Spojení s lidovci, které Sekyra pomáhal v minulých letech vypiplat zpět v parlamentní klidnou sílu, mnozí hodnotí jako tah, jak se vrátit zpět na výsluní. Pokud by se mu tak podařilo otupit oranžovou nepřízeň v pražském malém parlamentu, je opravdu geniální stratég.
„Nepodpora části pražské sociální demokracie u smíchovského nádraží připadá všem zainteresovaným nelogická, nechci spekulovat o důvodech. Nicméně má podpora KDU-ČSL nesouvisí s Prahou,“ tvrdí Sekyra. Chtěl prý, aby se tato tradiční strana stala jedním z pilířů stabilní politické kultury v zemi, neboť průměrná doba trvání vlády je u nás 22 měsíců. Jak však napovídá médii zdokumentovaná lednová schůzka Sekyry s předsedou KDU-ČSL Pavlem Bělobrádkem a ministrem průmyslu Janem Mládkem (ČSSD) v pražské kavárně, podnikateli nejspíš stavba imaginárních pilířů nestačí.
NÁKUPY NA SEKYRU
Změny územního plánu bude Sekyra potřebovat pro budování z cihel kromě Smíchova i na Rohanském ostrově a na Nákladovém nádraží Žižkov. Miliardy tam mají mimo něj umrtvené i České dráhy a město Praha. Developer, který také „hrával s Romanem Janouškem golf“, dokázal v minulé dekádě nakupovat „na sekeru“.
S Českými drahami uzavřel před sedmi lety smlouvy na lukrativní smíchovské a žižkovské pozemky s tím, že je zaplatí až v okamžiku, kdy na jednotlivé budovy získá územní rozhodnutí. Podobnou konstrukci má i smlouva s Prahou na Rohanský ostrov z roku 2008. Tady měl ale podnikatel alespoň městu platit do fyzického vypořádání transakce nájem zhruba 18 milionů za rok. Gáži ovšem začal posílat až před rokem. „Stali jsme se proto terčem kritiky. Platit jsme měli ale až od okamžiku, kdy nám město schválí realizační studii,“ tvrdí Leoš Anderle, ředitel developmentu společnosti Sekyra Group.
Vypadá to, že developer by mohl první rohanské pozemky od města odkoupit už letos. Za metr čtvereční zaplatí snovou cenu 8,5 tisíce korun. Na Rohanském ostrově na rozdíl od Smíchova a Žižkova nevázne stavební uzávěra a alespoň na jedné pětině 20hektarového území může začít stavět i bez souhlasu zastupitelů.
BLOB A FILMOVÝ ARCHIV
Rohanský ostrov je také prvním místem, kde se ukázalo, jak by se mohly Sekyrovy zájmy s lidovci protnout přímo. Sekyra v minulých týdnech opět vypustil myšlenku, že by Rohanskému ostrovu slušel Kaplického blob.
Jen o chvíli dříve ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) prohlásil, že projekt chobotnice pro něj není mrtvý.
Knihovna ovšem nemusí být jediným průsečíkem s lidoveckým ministerstvem. Spekulaci o tom, že by chtěl ministra kultury přesvědčovat, aby sejmul z obrovské budovy na žižkovském nádraží památkovou ochranu, Sekyra odmítl. Mohl by ovšem požadovat, aby se některá z institucí podřízená ministerstvu kultury v této budově usídlila.
I sám developer konstatuje, že bez „státního“ nájemníka objekt prakticky není životaschopný. Od Českých drah jej ovšem za zhruba 300 milionů odkoupit musí. Logicky se nabízí například Národní filmový archiv, který dožívá v nedalekých nevyhovujících prostorách. Nicméně 16hektarové žižkovské nádraží je ze Sekyrových zájmových lokalit zatím k cíli nejdále.
SOCIÁLNÍ BYTY MÍSTO LUXUSNÍCH
Sekyra ovšem dokáže uzavírat obchody s erárem i dnes. Poprvé po dlouhé době o něm bylo zase slyšet, když se mu na sklonku loňského roku podařilo za 600 milionů prodat Praze 11 projekt luxusních rezidencí pro účely sociálního bydlení. Radnice od něj koupila metr čtvereční za 43 tisíc korun bez DPH, za podobnou cenu, za jakou byty neúspěšně nabízel na trhu.
U sedmé městské části s projektem přestavby Parkhotelu na radnici před dvěma roky naopak neuspěl. Několikeré pokusy městské části koupit si budovu nakonec zastavili až místní v referendu. Lidoveckému aktivistovi Janu Čižinskému, který plebiscit organizoval, Sekyra nabídl pomocnou ruku. Ten ji však, na rozdíl od vedení KDU-ČSL, odmítl jako nepřípustnou (viz box).
Rohanský ostrov je prvním místem, kde se ukázalo, jak by se mohly Sekyrovy zájmy s lidovci protnout přímo.
O autorovi| Hana Boříková, borikova@mf.cz
