Farmáři musí mít podvojné účetnictví, jinak nedostanou z Bruselu peníze
Soukromí zemědělci neskrývají rozhořčení. Těšili se, že vstup do Evropské unie jim přinese zlepšení finanční situace, vyšší dotace, ale pár dnů před historickým datem zjistili, že cesta ke slibovaným bruselským penězům povede trním a bodláčím. Vyjádření ministerstva financí je jasné – pokud chcete čerpat peníze ze strukturálních fondů, musíte vést účetnictví. Výrazem účetnictví se však podle novely zákona o účetnictví dnes rozumí pouze dosavadní podvojné účetnictví. Absolutní většina farmářů nedosahuje parametrů, kdy je účetnictví (podvojné) povinné, a vede tudíž účetnictví jednoduché (nyní již nazývané daňová evidence). Na peníze tak sedláci zřejmě nebudou mít nárok, pokud okamžitě nezačnou účtovat v nové soustavě, což také není hračka (kromě daleko vyšší odborné náročnosti by museli přeúčtovat celou dosavadní část roku 2004).
Sobotka říká musíte, Palas vyčkejte.
„V souladu s právem Evropských společenství se v Metodice finančních toků a kontroly strukturálních fondů a Fondu soudržnosti… stanoví, že koneční uživatelé finančních prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti jsou povinni vést účetnictví…“ píše náměstek ministra financí Ladislav Zelinka v dopise, který Asociace soukromého zemědělství obdržela 13. dubna jako reakci na svůj dotaz ze 4. března. „My jsme se o tomto problému dozvěděli trochu pokoutně někdy v únoru. Chtěli jsme tedy znát oficiální stanovisko vládních úředníků,“ poznamenává tajemník farmářské asociace Jaroslav Šebek.
Názor ministerstva zemědělství se zdá být od postoje resortu financí diametrálně odlišný. Mluvčí Martin Severa minulý týden poukázal na skutečnost, že zákon o účetnictví naprosto pregnantně stanovuje, kdo je povinen účetnictví (podvojné) vést, přičemž nikde se v něm nepíše, že by pouhé čerpání prostředků z fondů Evropské unie tuto povinnost podnikatelům zakládalo.
Palasův resort dává farmářům naději na změnu - ministerstvo financí podle Severy už připravuje novelu příslušné metodiky. „My v rámci této novely požadujeme vyřešení situace drobných zemědělců. Daňová evidence podle našeho názoru dává dostatečný přehled o vynaložených výdajích a o příjmech prostředků z fondů EU. Z pohledu náročnosti je pro drobného podnikatele v zemědělství nadbytečné vést podvojné účetnictví. Doporučujeme zemědělcům, aby vyčkali na schválení této novely,“ nabádá mluvčí Severa.
Úlevy by vedly k pokutám.
Ministerstvo financí se však, zdá se, k žádné zásadní změně nechystá a stále trvá na svém. Uvádí, že povinnost vést účetnictví není výmysl jejich ani vlády, nýbrž vyplývá hned z několika nařízení Evropské komise a rady. „Požadavek na změnu v metodice, tak aby bylo umožněno vedení daňové evidence místo účetnictví, nemůže být akceptován,“ tlumočil minulé úterý stanovisko ministerstva mluvčí Marek Zeman. Pokud by totiž „úleva“ byla umožněna a při kontrole ze strany EU by bylo zjištěno, že příjemci nemohou požadované skutečnosti doložit účetními doklady (záznamy), lze prý očekávat, že by to bylo ze strany EU hodnoceno jako neoprávněné čerpání prostředků. „Pro ČR by to znamenalo krácení prostředků z těchto fondů a konečným příjemcům by vracení peněz mohlo přivodit ohrožení existence,“ soudí Sobotkovo ministerstvo.
Podraz a buzerace.
„Považujeme to za podraz od celého establishmentu vůči rodinným farmám, protože nám to předtím nikdo nikdy neřekl, nikdo to po nás nechtěl. Dovídáme se to na poslední chvíli. 95 procent našich členů, kteří obhospodařují v průměru sto hektarů půdy s obratem kolem dvou a dvou a půl milionu, podvojné účetnictví samozřejmě nevede,“ upozorňuje předseda farmářské asociace Stanislav Němec.
„Já v tom vidím další formu buzerace, která je v příkrém rozporu s proklamovanou podporou našeho venkova. Nevěřím, že všichni farmáři na západě vedou podvojné účetnictví. Je možné, že nás chce někdo záměrně zlikvidovat a nechat tu jen velké podniky,“ uvažuje Václav Dašek ze Slavětína nad Metují. S rodinou hospodaří na 300 hektarech, k tomu má farmu jelenů a pěstuje žampiony. V rámci možností, které zemědělcům dává resortní operační program „Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství“, chtěl peníze ze strukturálních fondů využít na nákup strojů a zřízení penzionu (v rámci operačního programu lze čerpat dotaci až do výše 50 procent nákladů).
Požadavek na účetnictví se naštěstí nevztahuje na všechny druhy zemědělských podpor z fondů EU. Netýkají se přímých plateb, ani takzvaného Horizontálního plánu rozvoje venkova. Požadavky na vedení účetnictví však dolehnou na další malé podnikatele a živnostníky, kteří chtěli na své projekty získat evropské peníze. „Pro řadu podnikatelů to bude skutečně problém. Je třeba si uvědomit, že přechod na podvojné účetnictví znamená i povinnost zdanit zásoby, což může představovat odvod velkých peněz,“ upozorňuje předseda Sdružení podnikatelů ČR Bedřich Danda.
