Zahraniční výbor Senátu USA dnes podpořil návrh zákona o sankcích proti jedincům a společnostem zapojeným do stavby plynovodu Nord Stream 2. Sankce by nicméně vešly v platnost až tehdy, pokud by pro ně hlasoval celý Senát, Sněmovna reprezentantů a zákon podepsal také prezident Donald Trump. Informovala o tom agentura Reuters. Trump minulý měsíc znovu varoval Německo před závislostí na ruských energetických dodávkách.
Návrh zákona o ochraně energetické bezpečnosti Evropy ve výboru prošel v poměru dvacet ku dvěma hlasům. Dokument tak podle agentury Reuters odráží obavy některých amerických zákonodárců z ruského vlivu v Evropě.
Plynovod, který má zejména podporu Německa, vyvolává opakovaně také silnou kritiku Varšavy i některých dalších východoevropských zemí. Trasa plynovodu po mořském dně totiž obchází jejich území. Ruský prezident Vladimir Putin o něm naopak prohlásil, že prospěje Evropě, ale není v zájmu těch, „kdo trvají na výjimečnosti a svévoli“.
Souhlasíte se stavbou Nord Stream 2?
Český prezident Miloš Zeman koncem května prohlásil, že nevidí důvod, proč by se Spojené státy měly k plynovodu Nord Stream 2 vyjadřovat. Podle Zemanovy analýzy je projekt pro Česko ekonomicky výhodný.
Polovinu nákladů na výstavbu plynovodu Nord Stream 2 nese ruský plynárenský gigant Gazprom. Jeho evropskými partnery jsou německé společnosti Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská firma Royal Dutch Shell, rakouská OMV a francouzská Engie. Provoz plynovodu by mohl být zahájen až v příštím roce namísto doposud předpokládaného konce letošního roku. Důvodem jsou průtahy při získávání potřebných povolení od Dánska.
Půjde to postaru: Gazprom chce zvýšit dodávky do Evropy i bez nového plynovodu
Dále čtěte:
Nord Stream 2 bude do konce roku hotov, zní z OMV. Americké výhrůžky sankcemi ho nezastaví
Američané chtějí podkopat Nord Stream 2. Vyhrožují Němcům sankcemi
Trumpův zemní plyn rozděluje Evropu. Poláci a Ukrajinci po něm touží, Němci ho nepotřebují