V českém archivu se uchoval kompletní záznam ze schůzky Andreje Babiše s řídícím důstojníkem StB
Je to další odhalený záznam o tom, že ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš byl agentem Státní bezpečnosti. Týdeníku Euro se nově podařilo vypátrat takzvaný agenturní záznam – listinu se zachycenou výpovědí Babiše alias agenta s krycím jménem Bureš na schůzce s řídícím důstojníkem z tehdejší ekonomické kontrarozvědky. Významem se dá zařadit hned za zprávu o navázání spolupráce s StB, o které informoval tento časopis už před více než dvěma lety.
Dosud se kromě dokumentů z Babišova osobního svazku našlo několik roztroušených zápisů, v nichž byl tajný spolupracovník Bureš zmiňován stručně, převážně v evidenčních položkách. Většinu listin zevnitř svazků, obsahujících konkrétní popisy donašečství, StB krátce po listopadu 1989 zničila. Minimálně jedna zpráva se však zachovala. A tak se nyní můžeme poprvé konkrétně dočíst, o čem Bureš s tajnou policí mluvil.
Dochovaný záznam je unikátní také tím, že nepochází z archivu slovenského Ústavu paměti národa (ÚPN), s nímž se Babiš soudí. Slovensky vypsaný formulář z prosince 1984 je součástí mnohasetstránkového spisu, který StB vedla na někdejší podnik zahraničního obchodu Chemapol. Takzvaný objektový svazek leží v Archivu bezpečnostních složek České republiky.
Nepostradatelný a podezřelý Že se záznam s informacemi od agenta Bureše nenachází v Bratislavě, ale ve složkách bývalé 11. správy StB, tedy ekonomické kontrarozvědky se sídlem v Praze, se dá snadno vysvětlit. Chemapol byl sesterským podnikem slovenského Petrimexu, kde Andrej Babiš dlouhá léta pracoval. Původně to byla dokonce jedna firma, která obstarávala obchod československých chemiček s cizinou. Po sametové revoluci oba podniky zkrachovaly. Ještě předtím Babiš založil Agrofert jako českou pobočku Petrimexu. Ale to už je jiný příběh.
Listiny z pražského archivu, jejichž kopie zveřejňuje týdeník Euro také na svých webových stránkách, nás zavádějí do poloviny 80. let. V té době se Státní bezpečnost zaměřila na Ericha Davida, majitele vídeňské společnosti Chemanol, jež fungovala jako výhradní zástupce Chemapolu, Petrimexu a také dalšího československého podniku Keramika na rakouském trhu. David (v záznamech uváděný často také s křestním jménem Erik) byl nepochybně protřelým obchodníkem, který uměl najít socialistickým firmám v tvrdé konkurenci odbytiště, a zajistit tak plánovanému hospodářství tolik žádané devizy. „Zajišťuje prodej těžkých topných olejů čs. původu, které mají vyšší obsah síry, než jaký připouští rakouské státní normy,“ stojí v hodnocení, jež o Davidovi nashromáždila StB od pracovníků Chemapolu.
Oceňovala se také „možnost dodávek zboží odchylné kvality a míchání na předepsané rakouské normy“ či jeho spolehlivá platební morálka.
Jenže v bratislavské centrále StB neboli 12. správě se na jaře 1984 začaly množit informace o tom, že si David udržuje náklonnost řídících zaměstnanců Petrimexu a Chemapolu daleko více než jen bonboniérami či jinými běžnými pozornostmi. Zkrátka že David uplácí. Mezi obdarovanými měl být i tehdejší generální ředitel Petrimexu Ján Šebík, jemuž rakouský manažer údajně zařídil a platil dovolenou v Mexiku. Státní bezpečnost zavedla na Davida pozorovací spis a začala o něm cíleně shromažďovat zprávy od tajných spolupracovníků. Nebylo to poprvé. Ekonomická kontrarozvědka se podle údajů ze spisů o Davida zajímala již v 70. letech na podnět sovětské KGB. Nezjistila ale žádné „závadové poznatky“ a akci ukončila. Ke druhému „pozorování“ svou troškou přispěl i agent Bureš. Video pod stromeček Záznam, v jehož záhlaví je uvedeno Babišovo registrační číslo a krycí jméno, zpracoval 6. prosince 1984 kapitán František Hákač. Ten se jako řídící důstojník podle dokumentu sešel s Babišem, který je označován zavedenou policejní hantýrkou jako „pramen“. Babiš podle dokumentu popsal, co se dozvěděl o den dříve na jednání s obchodním zástupcem Chemanolu Alfredem Hicklem. Rakušan hovořil o velkém rozčílení svého šéfa Davida kvůli výslechu, který musel v Bratislavě absolvovat.
David prý odmítl následující rok cestovat do ČSSR a nechtěl ani na tradiční vánoční besídku, z níž si zaměstnanci Petrimexu a Chemapolu odnášeli „hodnotné dary“. V této souvislosti padla také zmínka o nakoupených videorekordérech z Tuzexu. Agent Bureš nedokázal říci, pro koho konkrétně byla elektronika určena. Podle jeho názoru to ale byli šéfové podniků, ředitelé obchodních skupin nebo vedoucí referenti, se kterými zástupci Chemanolu obvykle vyjednávali. Podle agenta bylo o Chemanolu známo, že uplácí.
Hákač vyhodnotil Burešovy informace jako pravdivé. „Poznatky jsou získané seriózním pramenem,“ uvedl. Doporučil provést kontrolu v prodejnách zahraničního zboží Tuzex a zjistit bližší údaje o zakoupených videorekordérech. Štrougalův přítel Podobných zpráv od agentů, svědčících o korumpování pracovníků Petrimexu, se sešlo v StB několik. Jiní spolupracovníci seděli dokonce na pracovních schůzkách s Davidem a citovali ho, jak o uplácení otevřeně hovoří a stěžuje si přitom na nenasytnost partnerů. „Z oficiálního pramene bylo rovněž potvrzeno vyjádření pana Davida, že pracovníci Petrimexu odjíždějí z Vídně s plnými zavazadly a on že to musí platit,“ uvádí se například v hodnotící informaci zpracované Státní bezpečností.
David se tehdy navíc ocitl uprostřed sporu mezi generálním ředitelem Chemapolu Zdeňkem Mojžíškem a šéfem Petrimexu Šebíkem. Ten chtěl pro Petrimex vytvořit v Rakousku samostatnou filiálku a nabízel v ní Davidovi 50procentní podíl. Pokud prý nebude souhlasit, obrátí se Petrimex na jiného zprostředkovatele. Majitel rakouského Chemanolu si na Šebíkův nátlak stěžoval u Mojžíška, který si mezitím vyměnil se Šebíkem ostré dopisy. Spor muselo řešit až federální ministerstvo zahraničního obchodu. Z hrozícího postihu za uplácení nicméně David vyvázl. StB akci s názvem Majitel ukončila a v srpnu 1985 založila jeho spis do archivu. S největší pravděpodobností Davidovi pomohly dobré vztahy na vysokých místech.
Přátelil se například s obchodním radou v Rakousku Přemyslem Štrougalem, bratrem tehdejšího předsedy vlády Lubomíra Štrougala.
Státní bezpečnost vícekrát zaznamenala, že se David na známost se Štrougalem odvolává. Podle jedné dochované svodky měl David zase hostit v Rakousku předsedu slovenské republikové vlády Petra Colotku. V současnosti už David podle informací týdeníku Euro nežije.
důkaz s otazNíkem Ale zpět k agentu Burešovi a jeho roli v případu. Z uchovaného záznamu a dalších materiálů vyplývá, že Andrej Babiš se zapojil jako informátor StB do akce proti rakouskému manažerovi, jenž měl příliš dobré konexe na to, aby ho československé úřady postihly. Podle dokumentu Bureš nikoho konkrétního ne udal (důkazy o tom, že by někomu svým donášením citelně ublížil, nevyplývají ani z dalších zveřejněných dokumentů, v nichž se objevuje Babišovo krycí jméno). Nefiguroval ani v akcích zaměřených proti politickým nepřátelům komunistického režimu. Na druhé straně nově odhalený dokument dokazuje, že s ekonomickou složkou StB spolupracoval aktivně a platil za spolehlivý zdroj.
Babiš se snaží ve sporu s ÚPN zpochybnit věrohodnost materiálů StB a argumentuje tím, že si tehdejší příslušníci naháněli pracovní výkony a evidovali tajné spolupracovníky bez jejich vědomí. Tvrzení podpořil před soudem i jeho poslední řídící důstojník Andrej Kuľha, který hovoří o rozsáhlém falšování svazků. Obsah výše citovaného agenturního záznamu ale svědčí v Babišův neprospěch. I pokud bychom připustili, že si kapitán Hákač a jeho předchůdce Július Šuman při záznamech o Babišovi vymýšleli, těžko si představit, jak by vznikla tato konkrétní agenturní zpráva.
Zda a jakou roli sehraje záznam o výpovědi agenta Bureše ve sporu mezi Babišem a ÚPN, bude záležet na postoji bratislavského okresního soudu. Podávání důkazů v řízení na ochranu osobnosti totiž není ve slovenském občanském soudním řádu upraveno zcela jednoznačně.
Na příští jednání soudu, které se uskuteční v polovině dubna, mají přijít svědčit bývalí důstojníci StB Július Šuman a František Hákač. Před novináři se oba zatím skrývají.
Babiš na otázky týdeníku Euro do uzávěrky neodpověděl.
Soudkyně nemusí agenturní záznam připustit jako nový důkaz. Poprvé se můžeme podrobněji dočíst, o čem agent Bureš s příslušníky StB mluvil. ZÁŘEZY PŘIBÝVAJÍ Přehled dosud známých spisů bývalé StB, v nichž se objevuje jméno Andreje Babiše nebo krycí jméno tajného spolupracovníka Bureše. 1. osobní spis Podle zprávy o získání ke spolupráci Babiš podepsal závazek 11. listopadu 1982 na schůzce s dvojicí příslušníků 3. odboru 12. správy StB v bratislavské vinárně U obuvníka. 2. Akce oko Agent Bureš je zmíněn jako zdroj při získávání informací o pracovníkovi podniku zahraničního obchodu Interal Alexeji Novákovi, který byl podezřelý z ekonomické kriminality. 3. Konspirační byt Agent Bureš je uveden mezi tajnými spolupracovníky, kteří chodili na schůzky s příslušníky StB do tzv. propůjčeného bytu s krycím názvem Vojak v Bratislavě. 4. Spis Bauer Osobní spis na bývalého náměstka generálního ředitele Petrimexu Dušana Slezáka, kterého StB marně lámala k intenzivní spolupráci. Bureš je ve spisu zmíněn jako jeden z agentů, kteří podávali na Slezáka hodnocení. 5. Spis Turek V evidenci spisu, vedeného na někdejšího Babišova spolupracovníka z Petrimexu Richarda Szabóa, je jmenován také záznam od agenta Bureše. StB podezřívala Szabóa z korupce. Agenturní záznam se ale nezachoval. 6. Agenturní záznam Zápis se schůzky, na které agent Bureš předal informace o uplácení svých kolegů rakouskou firmou Chemanol. Záznam se uchoval v objektovém svazku Chemapol.
O autorovi| TOMÁŠ PERGLER, pergler@mf.cz
