Nervozita kvůli řešení dluhové krize, ale i nástup nových bank či retailové dluhopisy odsály během léta z podílových fondů v Česku rekordní sumu
Od července do září zmizelo z podílových fondů, kam Češi investují své peníze, skoro 16,5 miliardy korun. K takovému propadu nedošlo za stejné období v tuzemských fondech ani v době, kdy před třemi lety ve světě vrcholila finanční krize. Tehdy během léta došlo k poklesu „jen“ o 5,6 miliardy korun. „Úbytek majetku ve třetím kvartálu roku 2008 nebyl tak špatný, protože ani akcie tehdy neklesly tolik jako teď. Dokonce ani peněžní fondy tenkrát neměly takový úbytek jako nyní, protože přece jenom v té době přinášely atraktivnější, asi dvaapůlkrát větší výnos,“ vysvětlil analytik společnosti Pioneer Investments Roman Dvořák.
Panika? Může být hůř
Hlavním důvodem poklesu majetku ve fondech byla ztráta hodnoty aktiv. „Ta vysvětluje zhruba 65 procent poklesu majetku během třetího čtvrtletí, tedy zhruba deset miliard,“ vypočítává Pavel Hoffman z Investiční kapitálové společnosti Komerční banky.
Majetek, který mají Češi uložený v podílových fondech, se celkově od začátku letošního roku ztenčil už o dvacet miliard korun na 227,5 miliardy. Vyplývá to z aktuálních statistik Asociace pro kapitálový trh (AKAT). Jde o přímý důsledek negativní nálady na trzích, říkají experti. Například loni za celý rok stoupl majetek ve fondech o třináct miliard na 247,5 miliardy korun, ukazují čísla AKAT.
Přestože se zatím nejedná o nic dramatického, experti tvrdí, že může být hůř. V posledních měsících totiž začíná docházet k výprodejům, které mohou souviset s počínající investorskou panikou. „Vysoká hladina volatility na finančních trzích zvedla samozřejmě také vlnu odkupů, a to především u rizikovějších smíšených a akciových fondů. Fondy ve svém důsledku přišly kvůli vyšším odkupům o necelých šest miliard,“ doplňuje Hoffman.
Zejména Češi coby konzervativní investoři totiž často zbytečně brzy stahují své investice, a čelí proto zbytečným ztrátám. „Klasickou smůlou velké části investorů je, že jim nervy s investicemi ve fondech prasknou na úplném dně. Velmi často proto předčasně realizují ztrátu,“ zdůraznil šéf pražské pobočky analytické společnosti Cyrrus Jan Procházka.
Zlaté české dluhopisy
Někteří analytici upozorňují, že poslední statistiky AKAT potvrzují významný trend na trhu. Jde zejména o odliv prostředků z fondů peněžního trhu do dluhopisových fondů a depozit, kde se projevuje nástup nových bank a jejich marketingové akce. Zapracovalo i očekávání státních dluhopisů pro retail. První emise se vyprodala během několika dní a Češi za ni utratili přes dvacet miliard, dvojnásobek toho, co očekávalo ministerstvo financí. Zájem byl především mezi movitými investory, neboť průměrná částka na jednoho zájemce přesahovala 600 tisíc korun. Lze tudíž předpokládat, že část ze zmiňovaných dvaceti miliard utracených za retailové dluhopisy by jinak patřila podílovým fondům.
Kromě sníženého zájmu nakupovat ale ubývá i investorů, kteří jsou ochotni využít pokles cen pro vstup na trh. „V tomto čtvrtletí byla splatná velká část kapitálově zajištěných struktur, kdy volná hotovost následně nebyla investována ve stejném rozsahu,“ říká šéf představenstva ČSOB Asset Management Josef Beneš.
Suverénně nejvíce se během letošního třetího čtvrtletí propadly akciové fondy, které ztratily téměř pětinu své hodnoty. Přišly skoro o osm miliard korun. Zhruba 80 procent akciových fondů zaznamenalo ve 3. čtvrtletí více než desetiprocentní ztráty, nejčastěji to byly poklesy mezi 15 až 17 procenty. Největší pády postihly akciové podílové fondy v posledním červencovém týdnu, kdy vrcholila nejistota ohledně navýšení úvěrového stropu v USA.
V závěsu za akciovými fondy zůstaly s desetiprocentní ztrátou fondy smíšené a pomyslná třetí příčka patří fondům peněžního trhu, jež dohromady ztratily na hodnotě zhruba 3,5 miliardy korun, jak ukazují čísla AKAT. K poklesu ale došlo bez rozdílu u domácích i zahraničních fondů. Hodnota majetku v těch zahraničních klesla dle AKAT ve třetím čtvrtletí o 7,2 miliardy na 117,2 miliardy korun. Domácí podílové fondy umazaly 9,3 miliardy, a dostaly se tak na 110,3 miliardy korun.
Jediné fondy, které si udržely během třetího kvartálu růst, byly tradičně ty dluhopisové. Od července do září si připsaly 1,6 miliardy korun. „Změna hodnoty majetku v dluhopisových fondech pravděpodobně nebyla tolik ovlivněna aktivitou klientů, ale spíše růstem cen dluhopisů. Přírůstek hodnoty majetku u dluhopisových fondů odpovídá zhruba tomu, kolik za třetí kvartál vydělaly české státní dluhopisy,“ konstatoval analytik společnosti Pioneer Investments Roman Dvořák.
Nikdy neříkej nikdy
V současné době se v Česku dle údajů České národní banky nabízí 147 podílových fondů, z toho 117 jich je určeno přímo veřejnosti. Největší pád zažily tyto fondy během roku 2008, kdy odteklo 71 miliard korun. Ekonomové soudí, že tento průvan by se neměl opakovat, zároveň ale upozorňují, že i na finančních trzích platí: Nikdy neříkej nikdy. „Po roce 2008 se klienti podílových fondů naučili žít v prostředí, které je poměrně kolísající a nejisté. První otřes v roce 2008 vedl k tomu, že třeba v akciových fondech zůstali lidé, již mají promyšleno, že investují část majetku s nějakým rizikem, anebo ti s dlouhodobější strategii, kteří se nedívají na to, co se děje v prvním nebo druhém čtvrtletí. Spíše řeší, co bude za deset patnáct let,“ domnívá se Miloš Filip z vedení společnosti ING Investment Management, která spolu s ČSOB, Komerční bankou a Českou spořitelnou patří mezi čtyři největší správce podílových fondů v Česku. Výkonná ředitelka AKAT Jana Michalíková dodává, že současná situace na trzích je nyní stále velmi vyhrocená. „Po velmi dobrých kvartálech jsou investoři vystaveni neustávajícím negativním zprávám z finančního trhu. Jde například o snížení ratingů USA, situaci v Řecku či v Itálii, a jejich reakce jsou velmi vyhrocené,“ říká Michálková a doplňuje: „Existuje v podstatě jediný způsob jak se můžou investoři před současnou situací ochránit – investovat pravidelně, dlouhodobě a diverzifikovaně.“
