Podobné průšvihy jako ten s pražským tunelem zná většina sousedních zemí
Je trochu hloupé dávat viníkům prodražení tunelu Blanka do rukou argumenty, ale při pohledu za hranice lze opravdu s trochou úlevy říci: Nejsme v tom sami. Takřka každou velkou stavbu zadanou veřejným sektorem provázejí potíže stejné, jako byly ty kolem nejdelšího městského silničního tunelu – špatný dozor, prodražování, žaloby, protahování termínů.
Uvidět jeden z největších průšvihů je přitom možné jen pár hodin jízdy autem od Prahy. Letiště Berlin Brandenburg se blíží předražení až o sto procent na pět miliard eur.
Letiště pro holuby
Už pátým rokem mělo v Berlíně fungovat moderní letiště Berlin Brandenburg. Jenže komplex je stále nedokončený, opuštěný a každá oprava nějakého problému znamená odhalení deseti dalších. Potíže jsou zejména s velmi neortodoxně vedeným odvětráváním v rámci protipožární ochrany. S určitostí nikdo nedokáže říci, zda v případě požáru bude fungovat správně, nebo situaci naopak zhorší. Při luštění této záhady se pak přišlo na to, že kabely telefonních linek vedou nebezpečně blízko vysokého napětí. K tomu se přidaly nedostatky v protihlukových opatřeních, vyhazov a opětovné přijetí hlavního architekta. Původně mělo letiště stát 2,8 miliardy eur. Nyní se již hovoří o pěti a termínu otevření v druhé polovině roku 2017.
Dálnice, která se minula o pět kilometrů
V roce 2007, kdy se v Polsku rozjížděl velký boom ve stavbě dálnic, přišlo tamní ředitelství staveb na jednu „drobnou“ nepřesnost v mapách. Týkala se expresní silnice S8, která měla spojit západ a východ země. Jak informoval tamní list Gazeta Wyborcza, úsek z Vratislavi se míjel na hranici vojvodství s úsekem z Lodže o 5,5 kilometru. Chyba vznikla podle všeho tím, že projekt zadalo ředitelství silnic dvěma různým kancelářím. Nejprve se plánování ujalo studio v Poznani, ale o dva roky později ho převzala kancelář v Krakově. Polským stavbařům se nakonec problém podařilo vyřešit změnou projektu úseku vedoucího z Lodžského vojvodství. Ve Velkopolském vojvodství se už v té době stavělo.
Nové sídlo ECB
Letos v polovině března bylo ve Frankfurtu nad Mohanem dusno. Otevírala se nová budova Evropské centrální banky (ECB) v bývalé přístavní čtvrti Ostend. Demonstranti zapalovali policejní vozy a popelnice, zraněno bylo na 230 lidí, z toho více než 90 policistů. Na protestu se sešlo kolem 17 tisíc lidí. Levicoví radikálové ovšem tentokrát neupozorňovali jen na svoji mantru o nebezpečí globálního kapitálu. ECB totiž nikdo neodmaže potíže, které provázely stavbu její extravagantní budovy sestávající ze dvou skleněných věží spojujících se na vrcholu. Nové ústředí se mělo otevřít už na konci roku 2011. Posléze se termín přesouval na konec roku 2014, až se ustálil na jaře 2015. S posouváním konečné hodnoty budovy to bylo podobné.
Instituce, která má dbát na stabilitu evropské měny, postupně oznamovala zvyšování z 850 milionů eur až na 1,3 miliardy eur.
Stuttgartská jedenadvacítka
V německém Stuttgartu před pěti lety začala velká přestavba železničního uzlu. Zatímco zpočátku proti ní místní víceméně neprotestovali, odpor časem vyeskaloval až k 250tisícové demonstraci. Místním vadilo bourání budov, spekulace o předražených pozemcích nebo také to, že se stavba prodraží o dvě miliardy eur, ze 4,8 plánovaných v roce 2009 na dosavadních 6,8. Odpůrci stavby dokonce tvrdí, že přestavba kolejí a budování dvou nových nádraží vyjdou až na osm miliard eur. Půjde-li všechno dobře, mamutí projekt skončí v roce 2021. Německý železniční dopravce Deutsche Bahn podle dokumentu uniklého do médií začal litovat, že do projektu vůbec šel. Pokračuje v něm už prý jen proto, že návrat do původního stavu není možný, respektive vyšel by dráž než dokončení započatého omylu.
Finský jaderný sob
Když se na sklonku roku 2012 francouzská korporace Areva dozvěděla, že je vyřazena z tehdy zamýšleného tendru na dostavbu bloků v temelínské jaderné elektrárně, hrála v jejím neúspěchu dost možná roli i jedna negativní reference. Je z Finska, kde ve sdružení s německým Siemensem staví Areva blok jaderné elektrárny Olkiluoto. Provoz měl být zahájen podle původní dohody už v roce 2009, sotva se to ale stihne v roce 2016.
Z 3,2 miliardy eur se mezitím stalo 8,5 miliardy, a aby toho nebylo málo, projekt provázejí soudní spory mezi investorem a zhotovitelem.
Z odstupu se zdá, že hlavní potíží bylo špatné řízení celé stavby. Pustit na stavbu čtyři tisíce lidí z pětapadesáti zemí světa je přece jen nápad s dost nevyzpytatelným výsledkem. Podle tamního jaderného regulačního úřadu to nebylo s bezpečností při stavbě úplně ono, použitý materiál a díly prý také ne vždy odpovídaly standardu. l •
O autorovi| Petr Weikert, weikert@mf.cz
