V prvním díle svého sloupku pro týdeník Euro rozděluje account manažerka Marie (32) osazenstvo kanceláře darwinovským měřítkem
Moje priority v práci OE zabrat nejlepší hrnek na kafe, vychytat prázdnou kuřárnu, prchnout na oběd, aniž by se kdokoli připojil, přetrpět uměle vytvořené výtahové „těsno“, které vzniká za účelem čuchnutí si k mé kůži a získání zážitku na týden dopředu, ignorovat slizké pohledy kolegů a oplácet závistivé pohledy oplácaných kolegyň.
Zatím jsem nepřišla na to, co bych jim měla závidět já, takže kontruju pohledem zhubni a budou slintat taky“. Můžu za to, že v jakékoli práci se zjevím, utvoří se kolem smečka nadržených divokých zvířat?
Pokud pominu pár nepublikovatelných přezdívek, oficiálně jim říkám „kladivouni“. Žralok kladivoun je podivnost sama - díky očím v extrémní vzdálenosti má skvělé prostorové vidění.,,Ten mail čteš už po pátý, tak ho zavři a přestaň na mě čumět.“ Na základě cíleného průzkumu s podtitulkem „Můj život“ jsem si kancelářskou smečku rozčlenila podle pravidel zvířecího světa.
Lev. Šéf. Z podstaty svého postavení si myslí, že ho všechny podřízené berou jako sexuální objekt. Na stolečku má fotku dětí, kterou všem pyšně ukazuje. Div mu u toho ale neteče slina do vašeho výstřihu. Manželku samozřejmě nikdo nikdy neviděl, všude chodí sám. Noc co noc se ukájí nad představou, že mu jedna z jeho „oveček“ šeptá do ucha o touze být jeho milenkou. Nikdy se to nestalo. Nikdy se to nestane.
Antilopa. Kdyby existovalo firemní atletické družstvo, je nejlepší běžec na krátké i dlouhé tratě.
Úspěšně sprintuje mezi pěti až dvanácti kolegyněmi.
Doma na něj čeká několikaletý vztah, na což úspěšně zapomíná hned při vstupu do výtahu.
Kolegyně samozřejmě v jeho přítomnosti tajou jak nanuk. Já ne.
Had. Se šéfem mají stejného jmenovatele - doma manželka a děti. Had má ale v zásobě kupu slizkých keců. Ty recykluje ještě z dob, kdy trávil většinu svého času na Xchatu. Když s vámi mluví, máte pocit, že se vám brzo zakousne do krku. Respektování osobní bubliny? Nula. Kdyby ale došlo na věc, první, kdo se rozbrečí, nebudete vy. Vy ne.
Želva. Pomalu - mluví, jí, chodí a dýchá. Zpomaluje ho hlavně jeho lehká porucha autistického spektra. Každý den stráví hodinu v kuchyňce nad ohříváním jídla od své matky, se kterou žije v třípokojovém bytě na Proseku. Jeho pohled je srovnatelný s pohledy člověka schovávajícího se v křoví před základní školou. Nechtějte vědět, co dělá doma s vaší firemní fotkou. Nechtějte to vědět.
Chameleon. Chameleon je kámoš. Teda kámoška. Když jde kouřit, významně pokyne hlavou a pohodí svojí zelenou patkou. Protože Bohemians Praha 1905. Ano, Chameleon je lesba. To je naprosto v pořádku. Ale Chameleon je ten druh lesby, co si myslí, že vy jste taky lesba. Nebo si myslí, že jakmile se ukáže, že ona je lesba, budete taky lesba. Nebudete lesba. Jednou mě ve výtahu zkusila osahávat a já jí střelila facku. Teď už nekyne patkou, teď ne.
Očividně mě nenávidí každým kouskem svého potetovaného těla. Na Bohemku nějakou dobu asi radši nepůjdu. Až teda zjistím, kde to je.
A co teprve medvěd, mastodont nebo hyena a…
Tak příště
O autorovi| Marie, spolupracovnice redakce