Pražský primátor Zdeněk Hřib považuje seznam budov určených k vyprázdnění, který zveřejnil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), za neúplný. Má pochybnosti o tom, jestli je celý projekt stěhování 10 tisíc státních úředníků do Letňan vůbec myšlen vážně, uvedl. Úřad ve čtvrtek sdělil, že navrhuje prodat 33 budov a dvě nynější ministerstva chce otevřít veřejnosti.
Šéfka ÚZSVM Kateřina Arajmu v minulosti řekla, že dohromady se má transakce týkat 115 budov, z nichž 90 se má vyprázdnit a do zbytku se přesunou zaměstnanci z jiných úřadů. Nápad areálu v Letňanech prosazuje premiér Andrej Babiš (ANO).
„Začínám mít vážné pochyby, že celý záměr je vůbec myšlen vážně. Žádal jsem od počátku o kompletní seznam budov určených k vyklizení. Obdržel jsem nyní pouze torzo seznamu nemovitostí určených k prodeji nebo k budoucímu kulturnímu využití,“ uvedl v reakci na zveřejnění seznamu primátor. Dodal, že chybí informace o budovách, kde je stát v nájmu, ačkoliv na úspoře z pronájmů staví premiér ekonomickou návratnost celé akce.
Babiš a ÚZSVM operují s vyčíslením ekonomické návratnosti, podle které se má státu vybudování areálu pro úředníky v Letňanech za deset miliard korun vrátit do pěti let. Podle primátora celý výpočet bez dodání konkrétních a přesných informací o všech budovách a počtech úředníků stojí na vodě. „Není tedy jasné, zdali prezentovaný výpočet návratnosti není ve skutečnosti pouze marketingová chiméra,“ sdělil.
Metro ano, Břevnovská radiála ne. Adam Scheinherr vybírá, na které stavby pošle Praha miliardy
Hřib dále uvedl, že nechápe, proč se chce stát zbavovat například budovy ministerstva životního prostředí ve Vršovicích, do které stát v posledních letech výrazně investoval a je od počátku koncipována jako administrativní, takže se nedá přestavět na byty, což má být jedním z důležitých nových využití pro vyklizené objekty. „Navíc jsou tam budovy na Hybernské, Washingtonově nebo Orebitské, ve kterých již nyní žádní úředníci nejsou, takže z nich nelze ani žádné úředníky vystěhovat. Není tedy vůbec jasné, podle jaké koncepce jsou ty budovy do tohoto seznamu vybírány a zdali tento plán nějakou koncepci vůbec má,“ dodal primátor s tím, že doufá, že město obdrží skutečně kompletní seznam.
Zástupci Prahy opakovaně uvedli, že je pro ně nežádoucí, aby v metropoli zůstaly prázdné budovy. S tím má Praha špatné zkušenosti z minulosti, například v případě tzv. radničních domů u Staroměstského náměstí, které po opuštění úředníky zůstaly dlouhé roky prázdné.
O možné stavbě velkého areálu pro úředníky v Letňanech mluví premiér delší dobu. Potřeboval by na něj od města získat pozemky. Koncem ledna se k proto Babiš sešel s primátorem Hřibem, který dosud stavbu areálu odmítal. Po schůzce oba politici uvedli, že budou dále jednat. Zástupci města řekli, že na pozemcích chtějí vybudovat novou čtvrť s více funkcemi a novou moderní nemocnicí. Zároveň po státu chtějí zaplatit dostavbu městského okruhu a převést na město kasárny v Karlíně a zbytek nemovitostí v Nemocnici Na Bulovce. V areálu nemocnice chce vedení města vybudovat byty.
Využití pozemků o rozloze více než 30 hektarů u stanice metra Letňany město řeší delší dobu. Nyní je na nich pole, v minulosti chtěl například tehdejší primátor Pavel Bém na parcelách vybudovat areál pro olympijské hry.
Přečtěte si také:
Klíčové dopravní stavby nezastavíme, zní z pražské radnice. Které to ale podle koalice jsou?
Ťok a zástupci Prahy se shodli na zahájení výkupu pozemků pro dostavbu okruhu
Praha chce vrátit tramvaje na Václavské náměstí, dopravní podnik začne s přípravami
Blamáž na trase D: Praha a DPP nemohou vyhlásit výtvarnou soutěž na stanice
Chytré město: Praha je nejostřejší tužka ve středoevropském penále
