Český tisk s netajenou škodolibostí a možná i skrytým antisemitismem rozdmýchal puč skupiny zvané „Platforma“ v pražské židovské obci (ŽOP) a ministerstvo kultury jej zpečetilo. Chování tisku je ostudou novinářské profese a zaslouží si podrobnou analýzu. Chování ministerstva je přinejmenším právně sporné.
Právní rozbor.
Zde jsou stručně hlavní body právního rozboru jednotlivých událostí puče od pražské právní kanceláře Felix.
1. První shromáždění 7. prosince (které počtem 170 hlasů odvolalo „s okamžitou platností“ předsedu ŽOP a několik členů její reprezentace řádně zvolených v dubnu 2004 - pozn. aut.), porušilo stanovy změnou programu oproti programu předem oznámenému, a jeho rozhodnutí jsou proto neplatná. Nelze podle stanov odvolat jen některé členy a nahradit je novými, nýbrž celou reprezentaci, jejíž mandát ale trvá až do volby nové reprezentace. Tato volba může být provedena jednak prezenčně, jednak korespondenčně.
2. Druhé shromáždění 12. prosince (které vyměnilo deset členů reprezentace, a ta pak zvolila nového předsedu Františka Bányaie - pozn. aut.) nelze považovat za řádné shromáždění ŽOP, protože nebylo řádně svoláno a jeho rozhodnutí jsou neplatná. Volební komise je dopisem z 6. prosince odvolala a nahradila jej korespondenčním hlasováním o důvěře v existující reprezentaci. Zúčastnila se jej jen část členů plus řada nečlenů, stoupenců platformy. Nebyla na něm provedena řádná prezence a tedy není možné ověřit, kdo se účastnil a zda bylo shromáždění usnášeníschopné. Nečlenům bylo umožněno hlasovat a jejich hlasy byly sčítány s ostatními. Korespondenční hlasování o důvěře reprezentaci je možné a musí být bráno v úvahu. (Polovina členů jsou důchodci, kteří se únavných schůzí nemohou osobně účastnit - pozn. aut.)
3. Změna v osobě předsedy ŽOP v Rejstříku církevních právnických osob vedeném Ministerstvem kultury ČR, byla provedena v rozporu s existujícím právním stavem, neboť z korespondenčního hlasování sčítaného za účasti notáře 20. prosince bylo zjištěno, že většina hlasujících jasně vyslovila důvěru reprezentaci zvolené v dubnu 2004.
Tolik z posudku kanceláře Felix.
Dramatický průběh puče.
Puč nabírá shakespearovských rozměrů a pro ty, kteří přišli se ze zpožděním, zopakujme hlavní postavy. Nejznámějšími hvězdami pučistické platformy jsou dlouholetí vůdcové rabín Sidon, ředitel židovského muzea Leo Pavlát a ředitel židovského nakladatelství Jiří Daníček, jejichž moc oslabily poslední volby v dubnu 2004. K svržené straně dnes už patří nejen v dubnu zvolená většinová reprezentace vedená předsedou Tomášem Jelínkem, zvaná Koalice, nýbrž i čtyři zaměstnankyně sekretariátu a dlouholeté tajemnice ŽOP Olga Dostálová a předseda revisní komise pověřené volbami Petr Halva. Zdvořilý, zbožný a neutrální Halva se stal novým hrdinou dramatu, když mu jeden z pučistů, košer hospodský přezdívaný Rambo, na ulici ranou pěstí zranil hlavu.
To se stalo v pátek 17. prosince, den poté, co ministerstvo evidovalo jako nového předsedu ŽOP Františka Bányaie zvoleného po shromáždění 12. prosince. Evidence byl provedena na žádost Jiřího Daníčka jako člena prezidia Federace židovských obcí (FŽO), na základě plné moci od předsedy FŽO, která mu byla vydaná bez konzultace s ostatními členy rady FŽO. S výpisem z evidence jako glejtem na právo neomezeně vládnout, pučisté zbavili funkcí předsedu a koaličníky v reprezentaci. Tajemnici dali výpověď a nabídli jí jako „vstřícnost“ místo asistentky jimi dosazeného tajemníka. Předsedovi a celému sekretariátu odpojili telefony, mobilní telefony, e-maily, počítače a přístup k bankovním kontům. Nařídili jim opustit budovu a odevzdat volební urnu, do níž do té doby přišlo již 350 lístků. A zavolali na ně policii, která je měla vyvést.
Udržet místnosti sekretariátu a volební urnu se podařilo díky několika důchodcům, kteří policii řekli „jen přes naše mrtvoly“. Ta po několika rozpačitých hodinách odešla. Na pondělí 20. prosince volební výbor dopravil urnu do kanceláře konzultantské firmy Gabal k notářskému sčítání. Průběh sčítání popsal ředitel firmy Gabal v písemné zprávě jako „zajišťující anonymitu hlasování“ a „neustále pod notářským dohledem“. Protiprávně svržená reprezentace v něm získala důvěru 405 členů, nedůvěru 67 - poměrem 86 procent ku 14 procentům. I kdyby se tedy za legální bralo i shromáždění 12. prosince se 221 hlasy, svržená reprezentace by vítězila 405 k 288 hlasům.
Svržená reprezentace se na ministerstvo kultury proti evidenci nového předsedy odvolala, ale od jeho činitelů dostala vysvětlení, že ministerstvo pouze eviduje výsledky a nemá právo do volebního procesu zasahovat ani jej kontrolovat, a že se zachovalo zcela zákonně. Ve skutečnosti ale do volebního procesu evidentně zasáhlo, a to několik dní před jeho skončením, a na straně porušitelů stanov.
Další protiprávnosti.
Porušitelé stanov se brzy proměnili v porušitele zákona, když začali zadržovat a otvírat poštu přicházející na jména svržených členů předsednictva, odmítali platit faktury za zakázky tímto předsednictvem zadané, nebo ostrým tónem vyzývali tajemnici k „vstřícnosti“ předání úřadu a klíčů od kanceláře, třebaže soud rozhodl, že byla své funkce zbavena protiprávně a zůstává tajemnicí. V médiích pokračovali v jejich difamaci, označujíce je za „usvědčené lháře, zloděje a zločince“ (doslovný citát rabína Sidona) - aniž je redakce žádaly o předložení jakýchkoli právních důkazů pro takováto nařčení (žádné neexistují). Korespondenční hlasování zamítli jako „nezávaznou anketu“.
Po puči na ŽOP následoval puč ve FŽO. K 31. prosinci vypršel tehdejší radě a prezidiu FŽO mandát a od 1. ledna 2005 jej měla převzít nová rada, zvolená rovněž v dubnu. Ve středu 22. prosince však staré prezidium (s hvězdami Sidon, Pavlát, Daníček) zrušilo mandáty nově nastupujících řádně zvolených pražských zástupců, kteří jim nevyhovují. Odmítlo do zasedací místnosti připustit zástupce ŽOP, aby radu FŽO informovali o výsledcích korespondenčního hlasování. Vyhlásilo mimořádný stav a odhlasovalo si prodloužení mandátů o tři až šest měsíců, během nichž chystá nové volby. Z těchto voleb ale vyloučilo řádně zvolené kandidáty Koalice, na jejich místa dosadilo své náhradníky a vypsalo volby jen na jedno volné místo - to vše v rozporu se stanovami.
Ministr se možná mýlí.
Poslední den loňského roku dostal předseda Tomáš Jelínek na svůj protest proti evidenci Bányaie od ministra Dostála tuto odpověď: „Podstatné je však pouze to, že byl napadený návrh na změnu v evidenci podán orgánem registrované náboženské společnosti FŽO, který jako jediný je podle zákona o církvích a náboženských společnostech oprávněn takový návrh podávat. ŽOP jako církevní právnická osoba této registrované náboženské společnosti není podle tohoto zákona oprávněna podávat návrhy MKČR, a proto Vašemu protestu nemohu vyhovět.“
Toto vysvětlení ministra - a evidenční úkon ministerstva - jsou právně sporné v několika bodech. Zákon o církvích a náboženských společnostech, v hlavě II par. 4. odst. 4. definuje, že „církev a náboženská společnost vzniká dobrovolným sdružováním fyzických osob a svébytně rozhoduje o věcech spojených s vyznáváním víry, o organizaci náboženského společenství a o vytváření k tomu určených institucí“. Na základě této definice by takovým právním subjektem byla ŽOP, jejímiž členy jsou fyzické osoby, nikoli FŽO, které je sdružením právnických osob, tedy „svazem náboženských společností“ podle hlavy II par. 12. Svaz ze zákona nemá právo zasahovat do organizačních věcí svých sdružených náboženských společností, naopak par. 8 odst. 3. říká, že „nemůže navrhnout k evidenci církevní právnickou osobu“. Má-li ministerstvo s FŽO dohodu, umožňující FŽO diktovat organizační uspořádání ŽOP, je pravděpodobně v rozporu se zákonem.
Par. 15. odst. 5. uvádí, že „ministerstvo provede zápis o změně … do pěti pracovních dnů ode dne doručení úplné žádosti o změny údajů“. Ministerstvo zápis provedlo v den doručení, třebaže bylo upozorněno, že dosud probíhají korespondenční volby, jejichž výsledek bude oznámen za čtyři pracovní dny. Tím porušilo svou zákonnou povinnost dle téhož odstavce, který dále stanovuje, že je-li žádost o provedení změny neúplná (nedokončené volby snad představují neúplnost?), „vyzve ministerstvo do pěti pracovních dnů orgán církve, náboženské společnosti nebo statutární orgán svazu církví a náboženských společností o doplnění údajů do deseti dnů od doručení této výzvy“. Ministerstvo žádnou takovou výzvu nikdy nevydalo.
A konečně, ministerstvo na obhajobu své nestrannosti tvrdí, že evidence změny jména předsedy nepředstavuje žádný zásah do vnitřních záležitostí ŽOP, protože je jen obyčejným úředním záznamem, který se provádí bez povinnosti kontrolovat předložené údaje. Sporný je i tento bod. Par. 17 odst. 4. říká, že „skutečnosti zapsané v rejstřících podle odstavce 1 jsou účinné vůči každému ode dne jejich zápisu“.
Máme zde tedy skutečnost, že ministerstvo zasáhlo do volebního procesu ŽOP.Tím ji přetvořilo v organizaci, kterou mu teď zákon přikazuje zakázat, neboť na základě par. 5 nemůže vyvíjet činnost náboženská organizace, „jejíž činnost je v rozporu s právními předpisy,“ nebo „ohrožuje práva, svobody a rovnoprávnost občanů a jejich sdružení“, nebo „popírá nebo omezuje osobní, politická nebo jiná práva fyzických osob“, nebo „rozněcuje nenávist a nesnášenlivost“ nebo „podporuje porušování právních předpisů“.
Nejde jen o Židy.
Puč v židovské obci není v dnešním Česku věc ojedinělá. Prožíváme období, v němž pučisté podobného typu vystrkují hlavy po celé republice. Někde už podobné puče nenápadně proběhly, jinde je na ně náběh. V profesních organizacích, zájmových organizacích, v policii, u soudů, místních správ, ekonomických organizacích, státních institucích. Metody jsou si velmi podobné a nápadně připomínají metody ne tak dávného režimu, k němuž se málokdo chce vracet.
Každý drobný pučíček má účinek padajících dominových kostek. Jestliže necháte projít jeden, dáte tím povzbuzení dalším. Jednoho dne se opět všichni probudíte ve státě, kterému budou vládnout samí pučisté.
