Co nemá studijní obor, neexistuje
Říká se, že posledním mudrcem, jenž obsáhl veškeré poznání své doby, byl Gottfried W. Leibniz, který žil v letech 1646 až 1716. Coby dítě přečetl kompletního Aristotela, v patnácti začal na lipské univerzitě studovat práva, filozofii a přírodní vědy. „Učený je ve všem, co jen se dá říci,“ napsal jeho přítel. Později Leibniz uveřejnil ideu dvojkové číselné soustavy, filozofoval o monádách, anticipoval pojem nevědomí a vynalézal věci od důlních čerpadel až po masox…
Jakou to má souvislost s únorem 2008? Do rukou se mi dostaly Učitelské noviny, které každoročně přinášejí seznam vysokoškolských oborů pro další školní rok. V seznamu škol, na něž se mohou uchazeči hlásit nejčastěji do 29. února, defiluje pestrá nabídka od technických věd až po společenské nauky. Těch novinek, těch názvů!
Je až neuvěřitelné, přes co všechno lze dospět k titulům. Zaujmou užitečné, zato netypické obory, jako jsou adiktologie na 1. LF, rostlinolékařství na MZLU, parazitologie na PřF UK, odpadové hospodářství v Ústí nad Labem nebo „všeobecná sestra“ - bakalářka, která má štěstí, že nebyla nazvána veřejnou. Vědní rozvoj přinesl i biogeologii a bioinformatiku. Ideál antické kalokagathie – čili sepětí ducha s tělem – naplňují studenti rekreologie, ústeckých „aktivit v přírodě“ (to zní slibně) a vojenské tělovýchovy, nicméně osobně favorizuji „animátory sportovních aktivit“ z brněnské FSpS. Těžký kalibr mají zase ve Vyškově, kde se lze stát vševojskovým či dělostřeleckým velitelem (specializace munice).
Čeština úpí, když se z překladatelství stává mezikulturní komunikace a studenti navštěvují přednášky z humanitní environmentalistiky nebo prevence a rehabilitace sociální patologie na JČU. V Brně se pokusili akreditovat obor s oxymóronním názvem „soudobé dějiny“. Jak si vůbec říkají ti, kteří se pyšní diplomy z psychosociálních a genderových studií? Gendeři? Psychosociálové? Nevím. Ale nejdelší název oboru, jaký jsem letos našel, zní „Management volně žijících zvířat a jejich chovů v tropech a subtropech“ na ČZU.
Zkrátka věda a výuka rozsekaná na kousíčky. I proto se možná na olomoucké přírodovědě rozhodli zavést nový studijní předmět: popularizace vědy. Leibniz by čuměl.
