PRAHA (mch) - S revolucí v oběživu si centrální banka logicky počkala na období historicky nejnižší inflace. O pravděpodobném zrušení desetníků a dvacetníků se mluví již několik měsíců, ale až nyní přišla ČNB s konkrétním návrhem. Podle něho by mince měly odejít do historie k poslednímu květnu příštího roku. Dalších dvanáct měsíců je bude možné vyměnit v komerčních bankách, v ČNB dokonce ještě pět let. Pokud to někomu bude stát za to.
Načasování kroku svědčí o tom, že samotná centrální banka počítá s dopadem na inflaci, ačkoliv guvernér Zdeněk Tůma filozoficky míní, že by rušení mincí „bylo pouze záminkou, nikoliv důvodem“. Hlavní ekonom Patria Online David Marek připomíná zkušenosti se zaváděním hotovostního eura, kdy se ceny pochopitelně též zaokrouhlovaly nahoru a předpokládá zvýšení meziroční inflace o dvě až tři desetiny procentního bodu. Zvýšení cen se podle něj stejně jako v zemích Ekonomické a měnové unie dotkne hlavně základních potravin, alkoholu, tabákových výrobků, jídla a pití v restauracích. „V praxi to znamená, že to, co stojí třeba korunu deset, korunu dvacet, určitě nebude stát korunu, ale spíš korunu padesát, možná i dvě koruny,“ ilustruje dopady konce starostí s hliníkovým smetím ředitel Liberálního institutu Miroslav Ševčík. Zvýšení indexu spotřebitelských cen o desetiny procentního bodu předpokládá i analytik Commerzbank Securities Radek Jáč a podotýká, že v období silnější inflace by pochopitelně snaha obchodníků využít situace byla razantnější.
Praktické i ekonomické (výrobní cena dvacetníků je údajně dvakrát vyšší než nominál) důvody plánu ČNB jsou bezproblémové, méně už termín realizace. Informace týdeníku EURO potvrzují, že záměr byl s ministerstvem financí konzultován, nikoliv však termín jeho uskutečnění. Hrozí tedy, že by se vyhláška ČNB o zrušení desetníků a dvacetníků mohla dostat do kolize s dalšími právními normami. Na desetníky jsou počítány cenové dopady například v zákonech o spotřební dani nebo DPH, s desetihaléřovými řády počítají i cenové výměry regulovaných cen. U norem na úrovni vyhlášky je možná pružnější úprava, změny zákonů však vyžadují složitější proceduru, na niž je pět měsíců šibeniční lhůta. Reálnější termín by tudíž byla druhá polovina nebo konec příštího roku, i když v té době už měnové podmínky tak příznivé nebudou.
