Policie a finanční úřady zabavují kvízové terminály a udělují tvrdé pokuty. Terminály však zřejmě nespadají pod loterijní zákon
Je to forbes? Není to forbes? Žádný zákon není dokonalý a navýsost to platí o normě regulující hazard, kterou před dvěma týdny schválila Poslanecká sněmovna.
Když se před pár lety pustily obce do vymýtání klasických výherních automatů z heren, začaly se místo nich objevovat kvízomaty. Po zodpovězení úvodní otázky se objevily klasické válce a nenažraný slot mohl vmžiku spolykat celou výplatu. Protože pravidla přitvrzují, výrobci těchhle přístrojů hledají nová a nová řešení, jak svoje produkty vymanit z působnosti loterijního zákona.
To je i případ společnosti DP&K-CZQ z Brna, vlastněné polskou firmou Verdex, která se specializuje na herní byznys. A platí to i o ostravské společnosti Vindaron Pro. Firmy svoje technická zařízení pro zobrazování internetových aplikací, jak svým konzolím s kvízy říkají, instalovaly po likvidaci forbesů do heren a restaurací po celé republice.
Verdex se však tentokrát pojistil. Před instalací si nechal Elektrotechnickým zkušebním ústavem (EZÚ) a znalcem vystavit posudek, zda zařízení spadá, či nespadá pod zákon regulující hazard. A jak soudní znalec Miroslav Dušák, tak EZÚ ve své inspekční zprávě došli k závěru, že zařízení pod zákon o loteriích a jiných podobných hrách z roku 1990 nespadá. Klíčové je, že stroj nefunguje na základě náhody, kladené otázky si respondent může vybírat i z několika okruhů a může je i přeskočit. „O dalším průběhu znalostní soutěže rozhoduje účastník, má možnost náhledu, jaká otázka a za jakou hodnotu bude následovat,“ stojí ve zprávě.
Jako loterie se kvízomat netváří ani z dalšího pohledu. Zákon říká, že „okolnost, jež určuje výhru, nesmí být nikomu předem známa“ a „provozovatel ani sázející ji nemají možnost ovlivnit“. Podle znalce Petra Ungrmana z EZÚ to na kvízomatové konzole neplatí. „Účastník má možnost náhledu do dalšího kroku průběhu znalostní soutěže,“ stojí v inspekční zprávě. Firma se tedy už neobracela na ministerstvo financí, které instalaci herních automatů povoluje, a s argumentem, že nejde o hazard, začala svoje přístroje instalovat v prostorách, ze kterých mizeli původní jednorucí bandité. Pavel Čada, který za DP&K-CZQ na veřejnosti vystupuje, navíc tvrdí, že jde o vědomostní kvíz typu soutěže Chcete být milionářem a systém je nastaven tak, že účastník hry nemůže prohrát velké peníze jako v případě klasických forbesů. „Nikde v zákoně není napsáno, že přístroj bere a vydává peníze, proto jsme neviděli důvod, proč se obracet na ministerstvo financí,“ vysvětluje Čada.
DÍRA V ZÁKONĚ
Ministerstvo financí to vidí jinak. Specializovaný finanční úřad udělil firmě Vindaron Pro a dalším desetimilionové pokuty a policie zařízení už nějaký čas zabavuje. Ministerstvo argumentuje především tím, že se kvíz v určitý čas přepne a z konzole je klasický forbes. To dotčené firmy odmítají, a podaly proto žalobu ke správnímu soudu. Ten v jednom případě uznal odkladný účinek pokuty Specializovaného finančního úřadu před ukončením řízení. „Pro firmy jsou takové pokuty likvidační,“ říká Čada. Disponují navíc rozhodnutím jedné brněnské radnice, že jimi provozované terminály pod loterijní zákon nespadají. Elektrotechnický zkušební ústav dnes dává od své inspekční zprávy ruce pryč. „EZÚ nikdy neřekl, že kvízomat nespadá pod loterijní zákon.
Nikdy jsme ho netestovali jako celek, pouze jeho část, a to část softwarovou - přidělování otázek. Daná část neodpovídala pouze části zákona. Nepoctiví podnikatelé v tomto oboru zneužívají výklad této zprávy ve svůj prospěch na úkor EZÚ,“ tvrdí dnes manažer marketingu EZÚ Daniel Berka. Zpráva je podle něj čistě technická a neslouží jako podklad pro žádné správní rozhodnutí. Připouští nicméně, že provozovatelé mohli nalézt díru v zákonu.
Policie zabavila stovky kvízomatů, celorepublikový soupis zabaveného sortimentu ale neexistuje. „Obecně lze říci, že zajištěných technických zařízení různých typů jsou stovky.
Pokud některý z orgánů činných v trestním řízení rozhodl o vrácení věci, dospěl k závěru, že věci již není pro další řízení třeba, tak by se jednalo spíše o jednotky případů,“ uvádí David Schön z Policejního prezidia. Tvrdí, že k zabavení konzolí není třeba rozsudek soudu.
„Kolegové při zajišťování vždy postupují v souladu se zákonem,“ dodává. Přesné důvody a podmínky jsou uvedeny v trestních předpisech. Terminály tak byly vráceny například v brněnském Králově Poli či východočeském Lanškrouně.
Právní zástupce DP&K-CZQ Mario Hanák se na sklonku loňského roku obrátil na Nejvyšší státní zastupitelství, aby postup policie prověřilo. „Dochází ke škodám majitelů jednotlivých společností a kriminalizování podnikatelské činnosti, aniž by pro to byl jakýkoli zákonný podklad,“ uvádí Hanák v dopise. Firma také zvažuje, že se obrátí na polské velvyslanectví, protože české orgány podle ní porušují mezinárodní smlouvu mezi Polskem a Českou republikou.
BEZ NÁHODY
Ministerstvo financí si stojí za svým. Za loterii se podle něj považuje taková hra, jíž se účastní fyzická osoba, která zaplatí vklad (sázku), jehož návratnost se nezaručuje. O výhře nebo prohře rozhoduje náhoda nebo předem neznámá okolnost nebo událost uvedená provozovatelem v předem stanovených herních podmínkách. „Zcela jistě náhoda musí být ve hře obsažena. Tento názor ostatně vyjádřil i Nejvyšší správní soud,“ vysvětluje náměstek Ondřej Závodský. Ovšem zmiňované kvízové konzole v sobě prvek náhody nemají.
Závodský pro ilustraci uvádí jednu z variant hry, kterou kvízomat, tak jak ho zná z kontrolní činnosti ministerstvo, nabízí. „Sázející může celý večer platit vklady, respektive sázky do hry, aniž by odpověděl na jedinou otázku. Princip hry je v tomto případě takový, že hráč po vložení vkladu neodpovídá na problikávající otázky, ale hraje klasickou válcovou hru,“ tvrdí Závodský.
Hodnota otázek, která je různá a hráči předem neznámá, pak postupně podle něj navyšuje hodnotu kreditu v banku, ale zároveň odečítá hráči částku ve výši sázky. Vzhledem k tomu, že sázka je v naprosté většině případů vyšší než nabízená hodnota otázek, sázející obvykle v průběhu večera ztrácí. V případě, že hráč chce hru ukončit, kvízomat jej vyzve k zodpovězení jedné otázky, přičemž na základě této odpovědi hráč může získat celý nastřádaný kredit v banku. „Náhoda je však ve hře zcela jasně přítomná a spočívá v neznámé hodnotě pokládaných otázek, na které v popisovaném případě hráč nemusí ani odpovídat a pouze je odkládá do banku. Z popisu je zřejmé, že je to pouze jedna náhodná otázka, která odlišuje válcovou hru na kvízomatu od válcové hry na výherním hracím přístroji nebo videoloterijním terminálu,“ podotýká Závodský. Tyto informace ovšem provozovatelé kvízových konzolí popírají.
K rozhodnutí soudu, který odložil zaplacení desetimilionové pokuty, Závodský namítá, že soud posuzoval pouze výši uložené pokuty, nikoli věcnou stránku sporu: „V tento okamžik tak finanční správa v dané věci pokutu nevymáhá, nic však nebrání vedení dalších správních řízení ve věci neoprávněného provozování kvízomatů.“
Závodský míní, že zpráva EZÚ je vykládána mylně. „EZÚ navíc není orgánem pověřeným k výkonu státní správy v dané oblasti a výkladu právních předpisů v této oblasti. Jím vydávané inspekční zprávy jsou pouze jedním z podkladů pro správní řízení o udělení povolení k provozování loterií nebo jiných her,“ stojí si za svým Závodský.
Provozování kvízomatů vnímá jako snahu o obcházení loterijního zákona, nicméně podle něj se nejedná o díru v zákoně. „Po nabytí účinnosti zákona o hazardních hrách, jenž obsahuje řadu nástrojů k boji proti nelegálnímu provozování loterií nebo jiných podobných her, předpokládáme, že bude odstranění těchto zařízení mnohem rychlejší a sankce znatelnější,“ dodává Závodský.
Týdeník Euro kvůli nejednotným výkladům několik podobných zařízení vyzkoušel. Kvízová konzole skutečně nabízí série otázek volitelných okruhů, zařízení se nikdy nepřepnulo do módu klasického výherního automatu, jak tvrdí ministerstvo. Na první pohled jej může připomínat vizualizací válců, která má za účel přitáhnout klasické gamblery.
Ale hráč si může pozadí hry volit sám, stejně tak okruhy i hodnotu následujících otázek.
Výhru pak vždy vyplácí zaměstnanec provozovny, z automatu se peníze nesypou. Podobnost s klasickými jednorukými bandity se nabízí, ale autoři konzole skutečně nalezli mezeru v zákoně a vytvořili jakési šidítko pro „závisláky“. Přístroje jsou napojeny na internet kvůli doplňování softwaru, jejich majitelé tak dokážou Specializovanému finančnímu úřadu doložit záznamy o jednotlivých soutěžích.
Drogově závislí dostávají pod dohledem méně nebezpečné substituční látky. Tak proč by gambleři neměli mít podobnou možnost? Aspoň do té doby, než státní správa zalepí mezery v zákoně. Č
Firma zvažuje, že se obrátí na polské velvyslanectví, protože české orgány podle ní porušují mezinárodní smlouvu mezi Polskem a Českou republikou.
17 500 hracích automatů bylo zrušeno v roce 2014
O autorovi| JAN HRBÁČEK * hrbacek@mf.cz
