Gabriel Berzsi pracoval léta jako neviditelný štít šéfa Národní protidrogové centrály Jiřího Komorouse. Když tento policista a plukovník od policie odcházel, získal rentu, takzvanou výsluhu, převyšující měsíčně částku 60 tisíc korun. Tato informace vyvolala mezi kolegy řadu otázek, čím si Komorousův věčný stín toto tučné palmáre zasloužil. Po epizodě na Policejním prezidiu, kde se Berzsi mihl před odchodem z ozbrojeného sboru, se objevil jako IT specialista na ministerstvu vnitra. V létě roku 2011 s ním ale ministerstvo rozvázalo pracovní poměr. Na Kachlíku si odpracoval v potu tváře necelých sedm měsíců. A každý měsíc mu vyjma výplaty z povolání úředníka dorazila i zmiňovaná výsluha. Nyní Palubní deník objevil člověka téhož jména v Generální inspekci bezpečnostních sborů. Gabrielů Berzsiů v České republice asi mnoho nebude. Pokud je to skutečně on, můžeme mu srdečně gratulovat. Takový důchod si opravdu každý nezaslouží. Tedy, jestli si Gabriel Berzsi neopomněl při nástupu na GIBS výsluhu pozastavit.
Blanka s adrenalinem Brzká dostavba tunelu Blanka nemusí být tak samozřejmá, jak se po lednovém verdiktu arbitrážního soudu ve sporu města Prahy a Metrostavu zdálo. V březnu mají být vyřešeny technické záležitostí, aby se mohli dělníci vrátit na stavbu. To ale nebude bez dobré vůle Metrostavu asi tak jednoduché. Stačí, když například stavební firma nesežene všechny své subdodavatele, nebo se nestihne připravit realizační dokumentace, podle které se má fyzicky stavět. A zdá se, že dobrá vůle Metrostavu je do značné míry limitovaná tím, jakým způsobem se s ním bude chtít město finančně vypořádat v otázce už více než třímiliardového dluhu. Pokud by se totiž ukázalo, že pro minimálně část prací neexistuje zákonný podklad (a pravděpodobnost v tomto případě hraničí s jistotou), a přišlo by na řadu oceňování prací nikoli ze smlouvy, ale na principu v místě a čase obvyklém, stavební firma by krvácela. Na druhé straně by nebylo nezajímavé zjistit ten rozdíl cen.
Vyčekaná žaloba Správa státních hmotných rezerv konečně zažaluje český Lukoil zemanovce Martina Nejedlého za nesplnění smlouvy o obměně leteckého paliva, kterou Nejedlý nedodržel ze zcela prostého důvodu: ceny narostly tak, že se mu to vůbec nevyplatilo. S uplatněním penále přišel už před rokem tehdejší šéf SSHR Ondrej Páleník, leč skončil v železech v podivné kauze Iva Ištvana, který si tak dobře rozumí s prezidentem Zemanem. Pak přišla vláda zemanovců a Nejedlý, stále popírající jakýkoli nárok státu, měl zase klid. Správa čekala a čekala. Poslední odklad byl loni v září na konec ledna, kdy zde měla sedět vláda socialistů opřená o zemanovce. Leč nestalo se a v čele SSHR je socialista Pavel Švagr, se kterým tahle parta docela nepěkně zametla v Českých drahách. To jsou v životě kotrmelce, že, pane Nejedlý?
