Produkty s charakteristickým designem se zabydlují i v Česku
Budova ústředí jediné dánské společnosti vyrábějící elektroniku Bang & Olufsen stojí na kraji městečka s patnácti tisíci obyvateli, které se jmenuje Struer a leží v severozápadním Dánsku. Říká se jí Farma. Prosklená stavba, jejíž některé stěny jsou obloženy šedými deskami z kamene dovezeného z Islandu, je tak také koncipována, přestože přímo odkazuje na architektonický směr z počátku minulého století Bauhaus. K němu se svou podobou váže i logo společnosti, které Svend Olufsen koupil roku 1932 od Henninga Dahla Mikkelsena za deset dánských korun. Farmu z ní dělá její tvar, který využívá tří křídel budovy uspořádaných do písmene U. „Díky velkému množství oken vidíte, jak se v budově pohybují lidé, jak pracují, jak jedí,“ vysvětluje prezident a generální ředitel Torben Ballegaard Sørensen, zatímco prochází celou budovou ke své pracovně v pravém křídle. „Tak dlouhou cestu pro nejvyšší vedení vymyslel architekt Jan Søndergaard, když budovu projektoval. Ředitel tak stráví víc času se zaměstnanci,“ usmívá se.
Podlahy z leštěných parket, prosklená schodiště, zvláštností je, že v ústředí záměrně není automatická klimatizace. Jednoduché linie, žádné květiny, nikde se nepovalují věci, dokonce ani v kancelářích. „Architekt nám to zakázal, aby nebyl rušen dojem prostoru, a my jsme si zvykli,“ dodává prezident, který do společnosti přišel před rokem z jiné dánské ikony, firmy Lego. Z celé budovy, postavené v roce 1998, čiší filozofie firmy shrnutá do jediného slova: Design.
Gramofon na přelomu.
Firma Bang & Olufsen vznikla 17. listopadu 1925 jako společnost s ručením omezeným. Založili ji Peter Bang a Svend Olufsen s kapitálem deseti tisíc dánských korun. Na trh ještě v témže roce uvedli první produkt: radiopřijímač s názvem Eliminator. Během své historie se Bang & Olufsen zpočátku nezaměřovala tolik na design, ale přicházela s množstvím technologických inovací. V roce 1957 například uvedla na trh první přenosné stereo s názvem SPI, o patnáct let později představila první gramofon s elektronicky ovládaným ramínkem na přenosku Beogram 4000. Tento gramofon byl pro společnost zásadním zlomem. Na přístroji, který využíval tehdy nejnovějších technologií a zároveň udivoval výrazným designem Jacoba Jensena, si totiž uvědomila důležitost takového spojení. Vedení si dalo za úkol používat technologie jako způsob, jak co nejvíce zákazníkům ulehčit poslouchání hudby a sledování obrazu. V současné době Bang & Olufsen pokračuje v nastoleném trendu. Ze dvou rodin zakladatelů je s firmou spjat pouze Peter Skak Olufsen, který je předsedou představenstva společnosti.
Továrna na myšlenky.
Nejutajenější částí společnosti Bang & Olufsen je Idealand. V něm vznikají nové projekty, originální pojetí přístrojů a překvapivé tvary. Šéfem této divize je Eigil Thomsen. „Idea produktu musí být svěží po dlouhou dobu a výrobky si musejí zachovávat prvotřídní kvalitu. Nesnažíme se být módní, naše myšlenky jsou originální,“ popisuje svoji práci. Jeho slova potvrzuje i to, že některé televizory firma vyrábí od roku 1985 s nezměněným designem, mění se pouze vnitřní komponenty a funkce televizoru. Podobné je to s audiosystémy.
Hlavním designérem společnosti je od začátku osmdesátých let Angličan David Lewis, firma jej však nezaměstnává. „Spolupracujeme s nezávislými studii. Tento systém jsme vyvinuli postupem času a osvědčil se nám. Hlavní výhodou je, že designéři mají dostatek osobní svobody při tvůrčím procesu,“ říká Torben Ballegaard Sørensen a pokračuje, „naším hlavním pravidlem při práci s designéry je nikdy nehodnotit, jaký design vytvořili. Je to jejich práce a dělají ji nejlépe, jak umí.“
David Lewis se rozhodně snaží. V designové sekci Muzea moderního umění v New Yorku jsou od něj tři výrobky, které vytvořil pro Bang & Olufsen, celkem je v muzeu jedenáct produktů formy. Design s hlavičkou B&O se vyznačuje jednoduchostí linií, elegantním vzhledem a využitím zajímavých materiálů, dřevem a látkami počínaje a různými slitinami kovů konče. „Je hrozně těžké navrhnout jednoduchý design tak, aby nevypadal levně,“ označuje hlavní problém David Lewis. „Proto je tak těžké výrobky B&O kopírovat.“
Ledová hudba.
Po boku designu kráčí ve firmě vývoj nových technologií a produktů. V minulém roce věnovala společnost na tyto aktivity nejvíce peněz za posledních pět let: 333 milionů DKK (1,358 miliardy korun). Mezi výrobky, které Bang & Olufsen dodal na trh v roce 2002, je například televizor s plazmovou obrazovkou BeoVision 5 nebo přehrávač formátu MP3 pojmenovaný BeoSound 2. Chloubou, o níž ve firmě všichni rádi hovoří, je zesilovač zvuku ICEpower se zcela novou technologií chlazení, s níž do společnosti přišel Karsten Nielsen. ICEpower se montuje do nové řady reproduktorů či do subwooferu BeoLab 2.
Ve fázi vývoje je nyní audiosystém BeoSound 3500, který designem navazuje na řadu odstartovanou v roce 1991. Jens Victor Fischer, produktový manažer audiovýrobků firmy, k jeho budoucnosti říká: „Očekáváme, že by mohl být na trhu v průběhu jednoho dvou let. Jeho hlavní výhodou je, že má paměť na hudební CD, jejíž kapacita obsáhne až 400 kompaktních disků.“ Taková délka procesu od designu k výrobě není u Bang & Olufsen nikterak výjimečná. Minimální jsou dva roky.
Americké zklamání.
Skupina Bang & Olufsen zahrnuje společnosti B&O AudioVisual, B&O Operations, B&O Telecom, B&O New Business, akciovou společnost B&O, B&O Medicom a B&O ICEpower. Zaměstnává necelé tři tisíce lidí a po celém světě má přes 1900 prodejních míst. Z nich je přes 600 obchodů s označením B1, které jsou vytvořeny na základě jednotného vzoru s minimálními regionálními odlišnostmi. Na to, jak má jejich prodejní místo vypadat, se jezdí dealeři dívat do ústředí Bang & Olufsen do Strueru.
Finanční situaci firmy označuje její šéf Sørensen jako konzervativní organický růst. Ten se pohybuje kolem sedmi až devíti procent ročně. Výsledky jeho slova víceméně potvrzují. Obrat Bang & Olufsen za finanční rok 2001/2002, který skončil 31. května, dosáhl 4,212 miliardy dánských korun (asi 17,185 miliardy CZK), což meziročně znamenalo jedenáctiprocentní nárůst z 3,810 miliardy. Zisk před zdaněním se vyšplhal na 226 milionů DKK oproti loňským 224 milionům. Provozní zisk naopak poklesl na 258 milionů DKK z loňských 271 milionů. „V příštím roce máme za cíl dosáhnout obratu asi pěti miliard dánských korun,“ dodává Sørensen.
Největšími odběrateli produktů společnosti je Německo, Velká Británie a samozřejmě Dánsko. Na čtvrtém místě se drží Spojené státy, ale prodeje v USA jsou pro Dány zklamáním. V minulém roce totiž přinesly ztrátu 73 milionů dánských korun, přestože se obrat zvýšil o dvacet procent. „Největší naděje vkládáme do britského trhu, na kterém jsme dosáhli obratu 559 milionů DKK. Zajímavý byl však růst o 25 procent meziročně,“ objasňuje Torben Ballegaard Sørensen své nejbližší plány. Do marketingu na britských ostrovech ale více peněz než běžná dvě až tři procenta z obratu věnovat nehodlá.
Horních dvě stě padesát.
Výhradním dovozcem výrobků Bang & Olufsen pro Českou republiku je společnost KD Elektronika, která zboží dodává pouze do dvou obchodů, jednoho v Praze v pasáži Černá růže a druhého v Ostravě. Třetí obchod společnosti sídlil ještě nedávno v Široké ulici v Praze, ale byl do značné míry zničen při povodních a firma se rozhodla, že ho neobnoví. Ředitel společnosti KD Elektronika Vladimír Dzurenda dodává, že v Široké ulici byly stejně prodeje o něco slabší. „Lidé si navykli hledat nás hlavně v Černé růži.“
Společnost Bang & Olufsen zatím řadí Česko ve svých výkazech obratů mezi takzvané rozvíjející se trhy. Prodalo se tu totiž za minulý rok zboží asi 250 zákazníkům s celkovým obratem zhruba 1 200 000 eur. Dzurenda prohlašuje, že od startu v roce 1996 zaznamenává trvalý nárůst. Retail development manager pro střední a východní Evropu společnosti Bang & Olufsen Peter Bur Andersen jeho slova potvrzuje. Dokonce říká, že je s výsledky prodejů spokojen: „Česko je jedním z nejrychleji rostoucích trhů, na kterých jsme ve fázi budování pozice. Vyjádřeno čísly to znamená, že jsme v loňském roce dosáhli meziročního nárůstu o 125 procent. Doufám, že se nám výsledek podaří letos zopakovat.“
„Příjemné je, že se již zákazníci začínají vracet a dokupují si další komponenty,“ dodává Vladimír Dzurenda. Právě možnost rozšířit své přístroje po celém bytě či domě a spouštět je potom v libovolných pokojích jediným ovladačem je to, co zákazníky okouzluje. Ve Strueru tomu říkají „nosit si hudbu s sebou“.
Za okouzlení originálním designem, špičkovou technikou a jednoduchostí ovládání se však platí. Třeba televize s plazmovou obrazovkou BeoVision 5 stojí 690 tisíc korun. Pokud však zákazníci chtějí mít doma od Bang & Olufsen alespoň něco, mohou si koupit přehrávač MP3 BeoSound 2. Zaplatí za něj 23 450 korun.
