Žádné překvapení nepřinesly minulý týden první odhady růstu českého hrubého domácího produktu (HDP) za úvodní čtvrtletí roku. Zpomalení meziročního tempa růstu se očekávalo. Výsledná hodnota 5,4 procenta není ve srovnání s 6,6 procenta v závěru loňského roku dramatickým propadem, a ekonomika si tak udržuje svižné tempo. Jedním z důvodů zvolnění byl slabší zahraniční obchod, jemuž vadí silná koruna. Ukázalo se, že tolerance rychlého zpevňování měny není nekonečná. Současný silný kurz kolem 25 korun za euro již trvá příliš dlouho a začíná se negativně projevovat v některých průmyslových odvětvích. Dalším faktorem jsou změny nepřímých daní, vyšší ceny pohonných hmot a potravin, jež ukrojily větší díl z rodinných rozpočtů. Na velké útraty nezbyly peníze. Projevilo se i zavedení poplatků za recept a návštěvu lékaře. Lidé si „odstonali“ již v závěru minulého roku a v prvním čtvrtletí žili z nakřečkovaných zásob léků, což lze vysledovat z tržeb za prodej farmaceutického a zdravotnického zboží. Ke všemu se přidalo zpomalování hospodářského růstu v eurozóně. Naštěstí však nejde o žádné drama. Naopak údaje z Německa a Francie přinesla pozitivní informaci. Vysoké tempo růstu si drží i slovenská ekonomika. Za celý rok počítají analytici se zvýšením českého HDP o necelých pět procent po loňských 6,5 procenta. Dalším důležitým makroekonomickým údajem z minulého týdne je bilance běžného účtu platební bilance. Ta skončila za březen v 0,6miliardovém deficitu, zatímco trh čekal přebytek. Na výsledku se projevila slabší kladná bilance zahraničního obchodu. Ačkoli byl deficit běžného účtu bez problému pokryt zahraničními investicemi, jejich příliv do ČR slábne. Běžný účet zřejmě zůstane po následující měsíce v mínusu. Důvodem jsou především vysoké výplaty dividend a postupné zhoršování obchodní bilance. K radosti exportérů by tak koruna mohla během roku konečně oslabit.
