Na povrchu byla Formule 1 nablýskaná odnepaměti, zevnitř však kolikrát připomínala pořádně prohnilé jablko. A není tomu zase tak dávno. V dobách, kdy měl královnu motorsportu pod palcem legendární Bernie Ecclestone, se zprávy o finančních trablech toho či onoho týmu objevovaly s železnou pravidelností. Na počátku roku 2017 ovšem od společnosti CVC koupila Formuli 1 za 301 milionů dolarů (to číslo si zapamatujte) americká Liberty Media a rázem nastal obrat o 180 stupňů.
I když, zas až tak rázem to vlastně nebylo, neboť před třemi lety vystavila Formuli (stejně tak jako ostatním sportům) stopku pandemie, která proces jejího finančního ozdravování zpomalila víc než safety car. Ačkoliv se tehdy zkrácená sezóna na přelomu jara a léta rozjela, prázdné tribuny na okruzích (kvůli nimž to byla F1, která platila okruhům za pořádání závodů, a nikoliv naopak, jak je zvykem), celkově nižší počet závodů a další strasti spjaté s covidem způsobily, že došlo k masivnímu meziročnímu propadu příjmů na pouhých 1,15 miliardy dolarů. To bylo takřka o polovinu méně než v roce 2019. Vše navíc umocnila i vysoká, leč v kontextu událostí očekávaná 386milionová provozní ztráta.
Sport, který sleduje pětina planety
Ačkoliv ani předloňská sezóna nebyla zcela ,normální‘, neboť pandemie o sobě i nadále tu a tam dávala vědět, finanční výsledky už byly přeci jen o dost lepší. Závěrečnou Velkou cenu Abú Dhabí, v níž se po nervy drásajícím průběhu celého ročníku rozhodlo, komu z dvojice jezdců Max Verstappen – Lewis Hamilton připadne titul mistra světa doslova až v posledním kole (byť velmi kontroverzně), si nenechalo ujít 108,7 milionu diváků. To bylo o 29 procent fanoušků více, než kolik jich sledovalo stejný závod o rok dříve.
Celkem si pak v průběhu sezóny zapnulo některou z dvaadvaceti velkých cen na půl druhé miliardy lidí. A protože ti se vrátili, byť i nadále s některými omezeními, rovněž na závodní okruhy, dostala se Formule 1 opět do černých čísel. Příjmy narostly na hodnotu 2,14 miliardy dolarů a z bezmála čtyřsetmilionové provozní ztráty se stal zisk ve výši 92 milionů.
Američané přišli F1 na chuť
I když 92milionový zisk nezní na první pohled špatně, ve srovnání s tím, jakému se královna motorsportu může těšit nyní – tedy zisku za sezónu 2022 – je to stále ,pakatel‘. Vloni si F1 dojela hned pro 239 milionů dolarů (5,3 miliardy korun) a také pro o dvacet procent vyšší tržby. Ty dosáhly úrovně 2,57 miliardy (přibližně 55 miliard korun).
Od uvedeného zisku byly již odečteny platby deseti závodním týmům, které tvoří současný startovní rošt. Ty si během loňska přišly na částku 1,16 miliardy dolarů (25,5 miliardy korun), tedy zhruba o 90 milionů více než v roce 2021. Počet velkých cen byl přitom totožný – opět jich bylo dvaadvacet. Navíc je potřeba zdůraznit skutečnost, že jelikož je Formule 1 globálním sportem, jenž bezmála každý měsíc cestuje z jednoho kontinentu na druhý, výrazně jí v průběhu loňska stouply i náklady spjaté s přepravou personálu a závodního vybavení. Konkrétně šlo o meziroční nárůst o 72 milionů dolarů na částku 593 milionů.
„Myslím si, že se F1 aktuálně nachází v nejsilnější pozici, v jaké kdy byla. Na závody v roce 2022 přišel rekordní počet lidí a znovu jsme se stali nejrychleji rostoucím majoritním sportem na sociálních platformách,“ řekl v rozhovoru s analytiky z Wall Street šéf Formule 1 Stefano Domenicalli, citoval jej server Motorsport.com.
A skutečně, v loňském roce vidělo přímo na okruzích závody na 5,7 milionu diváků, což je ve srovnání s poslední předcovidovou sezónou 2019 šestatřicetiprocentní nárůst. Nejvíce z nich zavítalo na Okruh Amerik do texaského Austinu. V rámci Velké ceny Spojených států se tam během třídenního závodního víkendu vystřídalo 440 tisíc lidí. Před čtyřmi roky přitom ten samý závod sledovalo na tom samém okruhu ,jen‘ 268 tisíc fanoušků.
Fenomén jménem Netflix
Rekordní zájem amerických diváků je pro Formuli 1 o to větším pohlazením po duši, vezme-li se v potaz fakt, že místní královně motorsportu dlouhou dobu nemohli přijít na chuť. Velkou zásluhu na tom mělo i fiasko z roku 2005, kdy se na start Velké ceny USA (tehdy ještě konané v Indianapolis) postavilo všeho všudy pouhých šest vozů obutých do pneumatik Bridgestone. Ty ostatní – všechny na michellinkách – musely svoji účast v závodě právě kvůli problémům s pneumatikami vzdát ještě před samotným startem.
Po několikaleté odmlce se F1 do Spojených států vrátila, ovšem ani prvních pár závodů konaných na Okruhu Amerik se žádné valné návštěvnosti netěšilo. Vše se změnilo až v průběhu sezóny 2019, kdy Netflix zveřejnil svoji unikátní sérii Drive to Survive (v češtině Touha po vítězství).
Pod Ecclestoneovým vedením byla Formule 1 nablýskaným pozlátkem, kterého se nikdo nesměl ani dotknout. Jakmile některý z diváků, natož pak jezdců či týmů sdílel nějaké video na sociálních sítích, v tu chvíli se CVC začala ústy Ecclestona a jeho lidí ohánět s tím, že je to ona, kdo je držitelem marketingových práv na F1, a že takové jednání je nepřípustné, protože tak ,okrádá‘ televizní stanice, jež závody vysílají a které za tuto možnost zaplatily nemalé peníze.
Noví američtí vlastníci však na to šli ze zcela opačné strany. Sociální sítě se najednou staly vítaným pomocníkem a platilo, že čím víc obsahu na něm bylo, tím lépe. Onen hlavní faktor, jenž přiměl sledovat každé dva týdny dvacítku monopostů svištících po okruhu 300kilometrovou rychlostí i lidi, kteří o F1 nikdy předtím zájem neměli (tedy zejména Američany), se však ukrýval v něčem jiném. A sice právě v síle Netflixu, jehož štáb dostal jedinečnou možnost nahlédnout do zákulisí tohoto kolosu a zprostředkovat tak fanouškům příběhy, které běžné televizní kamery neměly během jednotlivých velkých cen sebemenší šanci postřehnout.
„Rezonovalo to u naprosto jiné demografické skupiny, u mladší generace, u ženské části populace,“ vyzdvihuje přínos Drive to Survive, která se před týdnem dočkala svého již pátého pokračování, ředitel mediálních práv F1 Ian Holmes. „Každý stoprocentně zapálený fanoušek projede celou sérii. Ale co je pro nás ještě více vzrušující, je fakt, že se z ,nefandů‘ stali fandové,“ cituje z jeho loňského interview renomovaný server The Athletic.
Chytl se i Brad Pitt
Enormní zájem o Formuli 1 ve Spojených státech má i několik dalších neméně důležitých efektů. Jestliže tam dříve bylo problémem zaplnit tribuny okruhu alespoň jednou do roka, nyní musí Liberty Media další případné zájemce o konání grand prix na území USA spíše odmítat. Vloni se totiž k závodu v Austinu přidala Velká cena Miami a letos přibude další podnik – v polovině listopadu zavítá královna motorsportu do města hříchu, aby se všech dvacet vozů mohlo pořádně prohnat po jednom z nejslavnějších bulvárů světa, ikonickém lasvegaském Stripu.
Jezdec stáje Alpine F1 Team Esteban Ocon během loňské Velké ceny Španělska. Autor: Depositphotos
Že půjde o prvotřídní podívanou, je dost dobře možné. Na ještě lepší ale člověk dost možná narazí za pár let v kině, až se začne promítat právě připravovaný film z prostředí Formule 1 s Bradem Pittem v hlavní roli. Jeho název i přesný děj je zatím neznámý, má prý však jít o jakýsi další druhý Top Gun, kdy vysloužilý závodník bude ,koučovat‘ mladého jezdce v jeho cestě za mistrovským titulem. Ostatně, přirovnání k loňskému kasovnímu trháku není náhodné z vícero důvodů – režírovat jej bude Joseph Kosinski, tedy ten samý chlapík, co v novém filmu o elitních pilotech dirigoval na place Toma Cruise a spol. Producentem pak bude další Cruisově blízký spolupracovník, a sice Jerry Bruckheimer. Ruku k dílu přitom skrze svoji novou produkční společnost přiloží i sedminásobný mistr světa F1 Hamilton.
Hromadný exodus střídá přetahovaná o pár volných míst
Všechny výše uvedené skutečnosti dokládají, že jakkoliv to mnohokrát v minulosti vypadalo s Formulí 1 na hraně, aktuálně zažívá zlaté časy. Zajímají se o ní média, fanoušci, globální firmy i velké automobilky, jež spolu soupeří o to, která z nich se do královny motorsportu dostane dřív. Zatímco v druhé polovině desátých let odtamtud hromadně couvaly (postupně odešly BMW, Honda i Toyota), nyní spřádají plány na to, s jakým již existujícím týmem bude nejlepší se spojit, aby ona touha po vítězství byla ukojena v co nejkratším časovém úseku. Svůj záměr účastnit se kolotoče velkých cen v minulých týdnech oznámily německé Audi či americké duo Ford a Cadillac. A opatrně o něm hovoří i japonská Honda, která z Formule 1 odešla/neodešla teprve před rokem a půl.
Audi se chystá převzít dnešní Alfu Romeo (od příští sezóny Sauber), Ford vstoupil do chomoutu s mistrovským Red Bullem, zatímco Cadillacu je blízké spojení s týmem Michaela Andrettiho – syna slavného Maria, který se stal šampionem F1 v roce 1978. Jestli se jejich spolupráce stane realitou, ovšem nezáleží ani tak úplně na nich samotných, jako spíše na ostatních deseti stájích. A těm se Andrettiho vstup do Formule 1 aktuálně příliš nezamlouvá.
Co skutečně stojí za jejich odmítavým postojem, těžko soudit. V paddocku se ovšem hlasitě mluví o tom, že 200 milionů dolarů (zhruba 4,4 miliardy korun), které každý potenciálně nový tým musí podle aktuálně platné Concordské dohody uhradit jako vstupní poplatek, jež má ostatním kompenzovat ušlé příjmy vyplácené vedením F1 (platby se nyní dělí na deset dílů, zatímco v případě dalšího týmu by šlo o dílů jedenáct), je jako ,odškodnění‘ málo. Navrhují proto, aby bylo toto ,vstupné‘ zvýšeno na trojnásobek. A vůbec se za to nestydí. Ostatně proč taky, když se sportu daří natolik, že jsou za něj některé subjekty v Saúdské Arábii ochotny zaplatit přes 20 miliard dolarů (přes 440 miliard korun), jak před časem napsala agentura Bloomberg. To vše jen šest let poté, co ho Liberty Media – která se jej údajně nyní stejně prodat nechystá – koupila za pouhý zlomek této částky, tedy za oněch 301 milionů.
Zda Formule 1 na uvedené úspěchy naváže i v roce 2023, se teprve uvidí. Letošní sezóna, v pořadí již sedmdesátá třetí, bude dlouhá, a to tak, že rekordně. Na programu je hned třiadvacet velkých cen, přičemž ta úvodní se koná už o prvním březnovém víkendu. Pět červených světel na startovním roštu Grand Prix Bahrajnu zhasne v neděli v 16 hodin.
