„Mě mrzí, že jsem vás neupozornil na Marijenku Rottrovou. Ten Korn taky hezky zpívá, ale není to ono,“ vtipkoval zrovna Vladimír Menšík a jeho slovům se smály stovky tisíc domácností. Zatímco televizory po celém Československu právě okupoval pořad Silvestr hravý a dravý a na stolech okorávaly chlebíčky se šunkovým salámem, teploměry za okny předváděly nečekané divadlo. To byla silvestrovská noc roku 1978. Nejdřív připomínala příjemný červnový večer, během pár hodin se ale proměnila v téměř sibiřskou noc.
Asi nejlépe popisují tehdejší třesk tabulky z měřicí stanice v Městci Králové. Tam byla podle Pavla Jůzy z ústecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu na silvestra 1978 vůbec nejvyšší denní teplota v celé zemi 14,9 stupně. Během nočních hodin se ovšem rtuť propadla o neuvěřitelných 34 stupňů. „Další den následovalo ranní minimum minus 19,1 stupně,“ popsal Jůza realitu Nového roku 1979 na webových stránkách ČHMÚ.
K podobnému teplotnímu skoku došlo během patnácti hodin téměř po celém Československu. V Litomyšli se ochladilo o 31,9 stupně, ve Frenštátu pod Radhoštěm o 31,4 a třeba v pražské Uhříněvsi o 31,3 stupně. „Pouze na třinácti stanicích ze 190 bylo tehdy ochlazení menší než dvacet stupňů,“ doplňuje Jůza.
A tak začala krize, v níž se promrzlé Československo a celá okolní Evropa potácela téměř celý leden a únor roku 1979.
Zle, velmi zle
„Doslova celá Evropa je v mrazivém sevření, nepřipouštěli jsme si, že by se něco podobného u nás mohlo stát, a to se nám vymstilo,“ hlásí čtyřicet let stará reportáž Československé televize. „V severočeském a sokolovském hnědouhelném revíru dopadne první pracovní den zle, velmi zle. Z provozu jsou naráz vyřazena rýpadla, kilometry transportních pásů, tisíce vagonů. Na Dole Šmeral v Mostě pouhé tři mrazivé dny způsobily manko jedenácti tisíc tun uhlí, pomoc od sousedů vzhledem k obdobným potížím nepřichází v úvahu,“ pokračuje vysílání.
V pátek 5. ledna zasedá předsednictvo komunistické strany a federální vláda. Rozhoduje se, jakým způsobem vyřešit nedostatek surovin a snížit spotřebu elektřiny, kterou není z čeho vyrábět. Největší radost z mrazu měly děti - nařízené třítýdenní uhelné prázdniny trvaly až do konce ledna.
Do úsporného režimu musela od 6. ledna přejít i Československá televize. Druhý kanál vypnula úplně, na prvním vysílala jen několik hodin večer. Fabriky měnily pracovní dobu, lidé přicházeli až na osmou ranní a domů odcházeli po několika hodinách. A kde se dřív pracovalo celý den na směny, fungoval v lednu třeba jen noční provoz, aby továrny ulehčily denní špičce.
Na Dole Šmeral v Mostě způsobily pouhé tři mrazivé dny během ledna 1979 manko jedenácti tisíc tun uhlí.
Elektřinou se prostě šetřilo všude. Lampy na ulicích ve městech svítily pouze několik hodin, většinu noci vládla naprostá tma. Pamětníci vzpomínají na to, jak elektrárny toužebně vyhlížely uhelné vlaky, jenže když konečně přijely, bylo uhlí tak zmrzlé, že se jej nepodařilo z vagonu ani vytáhnout.
A velké škody počasí způsobilo i na horách. Rapidní silvestrovskou změnu počasí provázel i silný vítr, jemuž nebyly schopné odolat poškozené lesy na úpatí Krušných hor. „Až v půli ledna bylo možné drastický patnáctý energetický regulační stupeň změnit na osmý,“ zní v dobové televizní reportáži.
Tři stupně za hodinu
Podle Pavla Jůzy způsobila krizi na začátku roku 1979 masivní studená fronta, která se po Vánocích zasekla na sever od Československa v oblasti Polska a Německé demokratické republiky. Což se změnilo až v neděli 31. prosince 1978.„Odpoledne se studená fronta dala do pohybu a během silvestrovského odpoledne a večera a v následujících hodinách se výrazně ochladilo nejen v celém Československu, ale i ve významné části střední a jižní Evropy,“ upřesňuje meteorolog Jůza.
Největší radost z mrazu v lednu 1979 měly děti - nařízené uhelné prázdniny trvaly tři týdny.
Změna postupovala tak rychle, že na řadě míst rtuť klesala i o tři stupně během šedesáti minut.
I přes postupující globální změnu klimatu jsou však jarní teploty převyšující jedenáct stupňů v poslední den roku stále výjimečné. Například v letech 2000 až 2009 je čeští meteorologové zaznamenali dvakrát, v 80. letech čtyřikrát a mezi roky 1920 až 1929 třikrát. Silvestrovský teplotní rekord pochází z roku 1935, kdy v Hradci Králové naměřili 16,3 stupně.
Přečtěte si také: