Jihočínské moře je dlouhodobě problémová oblast, v současné době je jeho důležitost hlavně v obchodním rozměru. Hodnota zboží, které skrze něj každý rok propluje, se pohybuje kolem tří trilionů amerických dolarů. V budoucnu však může znamenat mnohem více než obchodní trasu, pro Čínu je jeho prostupnost klíčovou nutností na cestě ke geopolitické významnosti.
To si uvědomují i na druhé straně Tichého oceánu. Spojené státy se proto dlouhodobě snaží o co nejvstřícnější vztahy s dalšími zeměmi v regionu, jako jsou Vietnam, Filipíny nebo Brunej. Čína považuje celé Jihočínské moře za výhradně své suverénní území, kde bez zábran může budovat infrastrukturu a vojenská stanoviště. Proto přetváří neobyvatelné ostrovy, které se před jejich příchodem mnohdy nacházely pod hladinou moře, na přistávací plochy či protiletadlovou obranou vyzbrojené základny.
Považujete Jihočínské moře za čínské území?
Američané na to reagují vojenskými cvičeními a vyhrocenou rétorikou, avšak ke konkrétním činům se až doposud neodhodlali. I proto jsou sankce vůči firmám a jednotlivcům podílejícím se právě na přetváření podvodních „ostrovů“ důležitým okamžikem v řešení otázky Jihočínského moře. Podle americké vlády Číňané tamní vody militarizují a konstruují umělé ostrovy, které ostatní země neuznávají jako čínské území, a proto si Číňané nemohou zdejší vody nárokovat. „Musí za to nést plnou zodpovědnost,“ prohlásil na adresu dotyčných firem americký ministr hospodářství Wilbur Ross.
Americké sankce zakazují prodej amerického zboží a technologií 24 firmám, které se podílí právě na úpravě ostrovů na vojenská stanoviště. Stejně tak sankce míří i na desítky jednotlivců a jejich rodinných příslušníků, kteří na se na konkrétních projektech podílí, ti nově nesmí vstoupit na americká území. Sankce mířící na čínské společnosti jsou však spíše symbolického charakteru, související americký export se v uplynulých letech pohyboval jen kolem pěti milionů dolarů.
Situace v Jihočínském moři se v posledních dnech vyostřila, jelikož podle zdrojů z americké vlády Čína vypustila čtyři balistické rakety středního doletu, které měly dopadnout právě v této oblasti. Čína tak možná reagovala na průlet amerických letadel U-2, jelikož podle nich americké vzdušné síly proletěly bezletovou zónou, kde se ve stejné době nacházely i čínské jednotky. Podle Američanů přelet proběhl dle platných mezinárodních pravidel.
Spojené státy v nedávné době také vyslaly do oblasti vojenské lodě, které mají zajistit volný přístup do vod jihočínského moře. Washington se obává, že s rostoucími nároky by mohla být omezena lodní doprava či rybářské lodě z okolních států. I pro Čínu je tato oblast z obchodního hlediska výsostně důležitá, právě tudy do Číny denně proudí ropa z Blízkého východu. Peking si proto uvědomuje riziko přerušení dodávek.
Podle amerického ministra zahraničí čínské nároky nejsou v souladu s mezinárodním právem, a proto již v červnu byla čínská strana upozorněna, že případné sankce mohou přijít. Čína má naprosto opačný názor, podle pekingských představitelů se umělé ostrovy nachází na integrálním území Čínské lidové republiky, a proto jde o plně vnitřní záležitosti a je legální, pokud si zde čínská armáda vytváří zázemí.
Americko-čínské
vztahy jsou v poslední době na nejhorší úrovni za poslední dekády.
Američané na Čínu v nedávné době uvalili sankce za omezování lidských práv
muslimských menšin, za nový bezpečnostní zákon pro Hongkong nebo kvůli
technologické firmě Huawei. Donald Trump před blížícími se prezidentskými volby
vůči Číně přitvrzuje, avšak ani v případě zvolení jeho konkurenta Joe
Bidena nelze čekat, že by se vzájemné vztahy radikálně změnily
k lepšímu.
