Ačkoliv na první pohled vypadají záhadně, ve skutečnosti se o nic zas až tak tajuplného nejedná. Ukazatelé DTI a DSTI vlastně jen říkají, jaká by měla být maximální výše sjednaného úvěru vzhledem ke spotřebitelově příjmu a kolik by měl takový spotřebitel nanejvýš každý měsíc platit v rámci úvěrových splátek.
Jinými slovy, zatímco index DTI (z anglického Debt To Income) stanovuje, že celková výše půjčky by neměla přesáhnout devítinásobek ročního čistého příjmu dané osoby. Ukazatel DSTI (vycházející z anglického Debt Service To Income) zase pro změnu říká, že součet všech měsíčních splátek ze všech čerpaných úvěrů nemá překročit 45 procent měsíčního příjmu spotřebitele.
Příklad z praxe
Pakliže by tedy dotyčný měsíčně vydělával například 30 tisíc korun čistého, znamenalo by to, že na základě těchto pravidel by si mohl u běžné komerční banky půjčit nanejvýš 3 240 000 korun, přičemž jeho měsíční splátka by mohla činit maximálně 13,5 tisíce.
Doporučení, nebo nařízení?
Zároveň je nutné podotknout, že obě opatření České národní banky, která je zavedla bezmála již před rokem a půl, nemají charakter nařízení, nýbrž pouhého doporučení. Tedy alespoň oficiálně. Neoficiálně se nicméně očekává, že všechny komerční banky podle něj budou v rámci procesu schvalování úvěrů skutečně postupovat. Pokud by se tak nedělo, mohlo by to pro finanční ústavy mít jisté vedlejší efekty. Například v podobě častějších kontrol apod., jak podle webu Financevklidu.cz ukazuje zkušenost.
Poučení z minulých let
Hlavním smyslem tohoto a dalších podobných opatření je především snaha zamezit opakování finanční krize takových rozměrů, jaká postihla světové hospodářství v letech 2007 až 2015. Takzvaná velká recese tehdy vypukla ve Spojených státech poté, co v roce 2008 zkolabovala tamní významná banka Lehman Brothers.
Jako nejčastější důvod vedoucí ke vzniku této situace je uváděno právě splasknutí nafouknuté hypoteční bubliny, kdy jednotlivé bankovní domy poskytovaly bezhlavě úvěry i lidem, kteří neměli dostatečně velké příjmy na to, aby je mohli v řádném termínu splácet.
Z makroekonomického hlediska se tedy toto opatření jeví jako poměrně logické, zároveň však znamená, že hypotéky, ale i další typy bankovních úvěrů a půjček se tak pro běžné občany opět staly o poznání méně dostupné. Podle prvotních odhadů finančních expertů by ukazatelé DTI, DSTI a další podobné regulace mohly znemožnit přiklepnutí hypoték až pětině tuzemských domácností.
Zdroj: www.cnb.cz
Čtěte také:
Zájem o hypotéky opadá. Průměrná sazba v srpnu klesla na 2,61 procenta
Bydlet ve vlastním? Zapomeňte, hypotéky budou letos luxusem
Rusnok: ČNB by měla mít pravomoc omezit hypotéky, aby zajistila rovný trh