VŠICHNI ŽIVNOSTNÍCI, KTEŘÍ NEVEDOU PODVOJNÉ ÚČETNICTVÍ, NEMAJÍ PODLE SOUČASNÝCH PRAVIDEL NÁROK NA DOTACE Z EVROPSKÝCH STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ A Z FONDU SOUDRŽNOSTI. DROBNÝM PODNIKATELŮM ALE TUTO INFORMACI NIKDO Z PŘÍSLUŠNÝCH MINISTERSTEV VČAS VEŘEJNĚ NESDĚLIL.
Neuvěřitelnou vládní chybu odhalila Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ), která již od konce loňského roku požadovala od ministerstva financí a také svého rezortního ministerstva informaci, jaké jsou podmínky pro příjemce dotací z pohledu účetnictví. Teprve 13. dubna - byť s datem 8. března - došla první odpověď z příslušných institucí, a to od náměstka ministra financí Ladislava Zelinky. Vyplývá z ní, že „koneční příjemci peněz jsou v souladu s legislativou EU v případě finančních toků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti povinni vést účetnictví. A to tak, aby bylo možno vykázat zaúčtování účetních případů souvisejících s jednotlivými projekty“. To prý v praxi znamená vést podvojné účetnictví. „To je totální průšvih. Drtivá většina našich členů, určitě 90 procent, vede pouze takzvanou daňovou evidenci (dříve jednoduché účetnictví). Takže na dotace ze strukturálních fondů nemají šanci,“ reagoval tajemník ASZ Jaroslav Šebek. Podle zákona o účetnictví musí (podvojné) účetnictví vést pouze firmy s obratem převyšujícím šest milionů korun ročně.
CO JE TO ÚČETNICTVÍ? Z bruselských předpisů o dotacích a fondech vyplývá požadavek vést „účetnictví“, což v EU podle mluvčího ministerstva financí Marka Zemana znamená podvojné účetnictví. Povinnost vést tzv. podvojné účetnictví je v ČR rozpracována v zákoně o účetnictví, který nabyl účinnosti na začátku letošního ledna. „Podle tohoto zákona sice subjekty, které se stanou konečnými příjemci dotací z EU, nemusejí vést podvojné účetnictví,“ vysvětluje tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Martin Severa. Dodává však, že povinnost vést podvojné účetnictví stanovilo ministerstvo financí ve smlouvě o financování konečnému příjemci dotací z fondů EU - bez ohledu na zákon o účetnictví. POZDNÍ POKUS O NÁPRAVU**
Ministerstvo zemědělství se nyní snaží, aby v připravované novele Metodiky finančních toků a kontroly strukturálních fondů a Fondu soudržnosti řešilo ministerstvo financí problém drobných zemědělců tak, že by stačila daňová evidence. „Pro drobného podnikatele v zemědělství je nadbytečné a náročné vést podvojné účetnictví. Ministerstvo zemědělství tak drobným rolníkům doporučuje, aby vyčkali na schválení příslušné novely,“ tvrdí Severa. Podle ministerstva financí ale nemůže být zmíněný požadavek akceptován, pokud EU v příslušných dokumentech požaduje účetní doklady nebo účetní záznamy. „Když umožníme příjemcům dotací vést pouze daňovou evidenci a EU by pak při kontrole zjistila, že příjemci nemohou požadované skutečnosti doložit účetními doklady, lze očekávat, že by to EU hodnotila jako neoprávněné čerpání finančních prostředků,“ tvrdí mluvčí ministerstva financí. Pro ČR by to podle něj znamenalo zmenšení objemu peněz z těchto fondů, pro příjemce by vracení dotací mohlo znamenat ohrožení jejich existence. Podle stínového ministra zemědělství za ODS Jiřího Papeže je dosavadní postup zainteresovaných institucí, které podnikatele o povinnosti vést účetnictví neinformovaly, skandální. Soukromí zemědělci nemohou v důsledku zmíněného omezení získat patrně až stovky milionů korun. Mají sice zcela určitě nárok na takzvané přímé platby a pravděpodobně na projekty v rámci Horizontálního plánu rozvoje venkova, ne však na projekty v rámci Operačního programu zemědělství. Na ten je pro letošní rok vyčleněno celkem 58,4 milionu eur, z toho z bruselských zdrojů 40,5 milionu eur. Součástí programů je přitom například i podpora mladých začínajících zemědělců nebo podpora agroturistických aktivit. Celkem by podle ministerstva zemědělství mělo na Operační program směřovat v prvních třech letech po vstupu do EU 3,844 miliardy korun.
(Viz také komentář na str. 11)
