Inovace jako nástroj, jak zlepšit šance vývozců na světovém trhu. To je téma našeho nového miniseriálu. V jeho prvním díle se zaměříme na příklady z Finska či Švédska. Tedy zemí, kde je podpora inovací a provázání vědy s obchodní praxí na skvělé úrovni.
Foto: Nokia
Zeptáte-li se ve Finsku kompetentní osoby, čím to, že mají inovační infrastrukturu, která je v současnosti považovaná za jednu z nejlepších ve světě, dostanete překvapivě přímou a srozumitelnou odpověď. Ta se značně liší od běžných tvrzení uváděných v ekonomických textech na toto téma. Neuslyšíte klišé typu „je nutné řešit tržní selhání“. Namísto toho se dozvíte příběh o srovnávání s nejlepšími a přeměně nově nabyté znalosti ve fungující model.
Podle slov jednoho finského manažera, který byl součástí podobného příběhu a který měl možnost porovnat finskou a americkou praxi, není mezi Finy a Američany rozdíl v nadšení a snaze přicházet s novými řešeními a nápady. Příslovečných garážových firem měli ve Finsku vždycky dost.
Problém však byl prý jinde. Když americká firma vyrazila se svým nápadem v přeneseném smyslu z garáže ven, měla okamžitě k dispozici odborníky na tržní uplatnění, ochranu duševního vlastnictví a rizikové fondy financování. Když však z pomyslné garáže vyrazila před lety finská firma, narazila před garáží na dva metry sněhu a nic víc. A právě uvědomění si nutnosti vytvoření systému, který pomůže finským inovačním firmám k rychlé komercializaci jejich nápadů, stálo před lety za myšlenkou vytvoření systému, kterým se Finsko může dnes chlubit a který pomáhá k finské globální konkurenceschopnosti.
Finský příklad jako vzor malé exportní země
Finský příklad ukazuje na realitu současného světa, ve kterém se schopnost produkovat inovativní výrobky a služby za použití nejpokročilejších metod stává klíčovým předpokladem pro udržení globální konkurenceschopnosti.
V Evropské unii jsou nejúspěšnějšími inovátory právě skandinávské země. Příběh finské firmy Nokia je ukázkovým příkladem toho, jak lze prostřednictvím inovací a nových technologií uspět v globální konkurenci. Schopnost inovovat se pak odvíjí od příznivého inovačního prostředí, které ve Finsku vytvořila vláda zavedením kvalitního vzdělávacího systému a poskytnutím účinné asistence při zajišťování úspěchu inovací MSP na globálních trzích. Stejně jako Česká republika je Finsko malou, exportně orientovanou zemí. Z tohoto důvodu může být právě finský model inspirací pro Českou republiku.
Přestože Česká republika disponuje řadou výzkumných institucí, stále se nepodařilo efektivně propojit jejich práci s potřebami a zájmy firem. Bez tohoto propojení však lze jen obtížně dosáhnout toho, že se finance, které stát do vědy a výzkumu vkládá, opět hospodářství vrátí. Kromě nejasné koncepce inovační politiky chybí v České republice také efektivní propojení vědy se soukromými investicemi.
Aktivity pro zvýšení konkurenceschopnosti České republiky jsou v současné době roztříštěny mezi více úřadů. V osvědčené zahraniční praxi je přitom běžné, že oblast inovací spadá do působnosti jednoho ministerstva – zpravidla se jedná o ministerstvo hospodářství či průmyslu a obchodu. Bez ujasnění kompetencí v této oblasti si lze strategické řízení inovací představit jen těžko.
Tekes spojuje vědu a obchod
Inspiraci pro zlepšení může nabídnout také skandinávská agentura pro podporu technologií a inovací Tekes, jejíž činnost spočívá v propojování výzkumných institucí s firmami. Agentura dokáže ocenit také vlastní aktivitu univerzit při hledání investorů ze soukromého sektoru. V případě, že univerzita sama dokáže získat finance od soukromé firmy, odmění ji Tekes podporou v obdobné výši.
Kromě stimulace spolupráce podniků a výzkumných institucí v oblasti inovací zajišťuje agentura také implementaci a financování strategicky významných programů, jimiž jsou technologické programy, strategická centra pro vědu, technologie a inovace a iniciativy zaměřené na mezinárodní spolupráci. Tekes nezapomíná ani na důležitost strategických aktivit, jimiž jsou foresight či evaluace projektů.
Dynamika a flexibilita agentury Tekes může sloužit jako inspirace pro rozvoj stávající činnosti Technologické agentury ČR. Jednotlivé projekty, které Tekes řídí, nejsou posuzovány v panelu externích expertů, ale vlastními zaměstnanci, kteří jsou rekrutováni z mezinárodního byznysu a soukromých firem. Práce v Tekesu je ve Finsku považována za vysoce prestižní záležitost. Pracovní výsledky přinesly agentuře věhlas nejen doma, ale také v zahraničí, kde se stala příkladem dobré praxe v této oblasti.
V případě PPP projektů sdílí riziko stát a soukromý sektor
Vedle spolupráce soukromých firem a vědy je z hlediska inovací klíčové rozvíjet mezi veřejným a soukromým sektorem (PPP) partnerství v oblasti financování inovačních programů. V Česku zatím nejsou principy PPP dostatečně využívány.
V řadě evropských zemí probíhá spolupráce na bázi PPP prostřednictvím fondů rizikového kapitálu pro investice do začínajících firem. Tato spolupráce spočívá ve stimulaci soukromých investic do vlastního kapitálu začínajících inovačních firem prostřednictvím sdílení rizika mezi soukromými investory a veřejným sektorem. Zapojení soukromých rizikových fondů do financování inovačních aktivit MSP pak vede k zefektivnění systému (podporovány jsou opravdu inovace, které řeší společenské potřeby, což je demonstrováno tím, že pro inovaci existuje trh). Rizikový kapitál pak v inovačních firmách posiluje orientaci na komerční výsledek.
Důležitým faktorem pro podporu inovační aktivity podniků je vytvoření funkční inovační infrastruktury. Firmy by v tomto směru uvítaly například služby v oblasti transferu technologií, zprostředkování kontaktů a poradenství v oblasti duševního vlastnictví, poradenství v oblasti tvorby byznys plánů k uplatnění svých nápadů na světových trzích.
I v této oblasti lze nalézt inspiraci ve Skandinávii. Ve Švédsku je běžné, že jsou inovačním firmám poskytovány služby v oblasti financování, zákonů, práva duševního vlastnictví, komunikace, tvorbě byznys plánu pro vstup na zahraniční trhy. Rozvíjejícím se společnostem založených na znalostech jsou poskytovány služby při budování obchodních kontaktů a navazování strategických partnerství, poradenství pro podnikání a asistenci při hledání finančních zdrojů pro rozvoj podnikání.
Klastr v Oulu? I odlehlý region může prosperovat
Jiným příkladem dobré praxe je high-tech klastr ve finském Oulu, který se zaměřuje na oblast informačních a komunikačních technologií a ve kterém působí i společnost Nokia, jež na tomto poli patří ke světovým lídrům. Efektivní fungování tohoto klastru je důkazem toho, že i geograficky znevýhodněný region může uspět v celosvětové konkurenci na poli moderních technologií a výzkumu. Klíčovými faktory, které přispěly k rozvoji klastru a pozvedly tak i celý region, byly především spolupráce mezi univerzitou, regionální administrativou a podniky v regionu.
Fungující systém inovací je předpokladem také pro zvyšování české konkurenceschopnosti. Pokud se chce Česká republika přiblížit úrovni, které v oblasti inovací dosáhly skandinávské země, měla by logicky následovat jejich příklad a místo pomyslné sněhové bariéry zmiňované na začátku článku nabídnout dynamickým inovačním firmám funkční systém, které jim rychle a efektivně pomůže jejich nápady uvést na světové trhy.
