Předražené budovy, které Univerzita Karlova koupila v centru Prahy, již čtyři roky čekají na rekonstrukci
Měl to být kampus, o němž se Filozofické fakultě naší nejstarší univerzity vždy jen snilo. Místo stísněných prostor a věčného přebíhání mezi budovami zrekonstruované učebny, dost místa na knihy, zastřešené atrium a nová adresa pro sedm ústavů fakulty, které pojmou 120 zaměstnanců a 1100 studentů. To vše v těsné blízkosti Václavského náměstí, odkud je ideální spojení tramvají, metrem i vlakem.
Místo toho však domy na adrese Opletalova 47 a 49 slouží jako provizorní skladiště a depozitář. S tím, že by se kampus o šesti tisících metrech čtverečních zaplnil studenty a pedagogy do roku 2020, už počítají jen největší optimisté. A to přesto, že vlastníkem obou činžovních domů je již čtyři roky Univerzita Karlova (UK). Zatím však s péčí řádného hospodáře jenom platí účty za ostrahu a nutnou údržbu. Loni to byl téměř milion korun, letos náklady na udržování luxusního skladiště rektorát odhaduje na 700 tisíc.
Příběh zpackaného kampusu v Opletalově ulici úzce souvisí s tím, že zatímco univerzity v Brně, Ostravě nebo třeba Ústí nad Labem si z evropských peněz mohou přilepšit i na rekonstrukce a novostavby učeben, Karlova univerzita jako pražská škola dosud zůstala mimo hru.
Metropole je podle tabulek Bruselu příliš bohatý region a dotace tu do školství nemíří. Univerzita se tak pravidelně obrací na svého největšího chlebodárce – ministerstvo školství (MŠMT). Přes resortní úřad pak žádá o takzvané účelové dotace. Jinými slovy – přesměrování položky státního rozpočtu podle předem schváleného projektu.
Horký tip z Nymburka S nemovitostmi pro filozofy to bylo bledé od počátku. Novou budovu začal rektorát intenzivně hledat zhruba před deseti lety. Všechny vytipované nemovitosti ale vykazovaly nějakou vadu – Sluneční věž v Karlíně měla příliš podlaží, Invalidovna byla moc velká, Klementinum padlo kvůli tomu, že se nevybudoval blob podle projektu Jana Kaplického, a Národní knihovna tak zůstala ve svém.
Na konci dubna 2009 dostala univerzita tip na koupi dvou propojených domů v Opletalově ulici, kde kdysi sídlili drážní úředníci. Ovšem nikoli od Českých drah, ale od neznámé firmy Apuro, která budovy získala od státní firmy o dva roky dříve.
Příběh původně nymburské firmy, která dokázala univerzitě prodat dům dvakrát dráž, než za kolik ho koupila od státu, je dostatečně známý. Na stole přistál nejen tehdejšímu premiérovi Petru Nečasovi, ale zabýval se jím i Nejvyšší kontrolní úřad a civilní kontrarozvědka.
Příběh má ale i druhou rovinu, která se podivného přeprodávání státního majetku netýká. Ani kdyby soud nakonec uznal, že celý prodej byl dobře organizovaný podvod spáchaný na eráru, budovu univerzitě nikdo zpětně nevezme. Přesto se kriminální kauza na domy v Opletalově ulici lepí jako smůla na paty. Od listopadu 2010, kdy rektorát UK podepsal kupní smlouvu, studenti na nový minikampus v centru čekají marně. Akademický senát Filozofické fakulty (FF UK) řešil spící rekonstrukci naposledy minulý měsíc. Jenže opět nepadl žádný termín, kdy by se mělo začít stavět.
Pět marných pokusů Rektorát univerzity zdržení vysvětluje paradoxně tím, že rekonstrukci začal plánovat s velkým předstihem a ještě před tím, než se UK oficiálně stala majitelem domů v Opletalově.
S ministerskými úředníky prý marně vyjednává již od roku 2009. Investiční záměr univerzita předložila ministerstvu celkem pětkrát, naposledy letos v červenci. Ani jednou neuspěla.
„Důvodem pro opakované neschválení záměru byla vždy žádost o doplnění, úpravy nebo sdělení, že požadavky musí ještě posoudit komise expertů,“ vysvětluje Václav Hájek, mluvčí UK. „Ministerstvo neschválilo ani dílčí rekonstrukci, kterou univerzita chtěla v roce 2011 provést, aby objekty mohla alespoň částečně využívat,“ dodává.
Ministerstvo školství po pětiletém handrkování alespoň přislíbilo, že příští rok má univerzita naději. „Schválení investičního záměru se předpokládá nejdříve v roce 2015,“ napsal týdeníku Euro tiskový odbor MŠMT s tím, že v roce 2016 by mohly být na rekonstrukci uvolněny prostředky ze státního rozpočtu. Za zdržení prý úřad nemůže – samotné vedení UK prý letos svůj postup přehodnotilo a o investici požádalo raději v rámci jiného programu.
Kdy by se studenti a pedagogové mohli dočkat nového kampusu, nedokáže odhadnout ani Jiří Gregor, proděkan pro rozvoj FF UK. A objasňuje ještě jeden začarovaný kruh – učit se v Opletalově ulici nemůže, protože oba domy jsou kolaudovány jako administrativní objekty. Změna způsobu užívání zase vyžaduje stavební úpravy. A na ty Filozofická fakulta nemá.
„Nejsme schopni si vytvořit dostatečný objem investic z vlastních zdrojů. To bychom museli zastavit nebo zcela utlumit veškeré údržbové a drobné rekonstrukční práce v jiných budovách, což je vzhledem k dlouhodobé podfinancovanosti fakulty nemožné,“ vysvětluje proděkan Gregor.
Počkáme si na erár Nabízí se ještě jedna možnost, jak by se Opletalova mohla relativně rychle probudit k životu. Vzhledem k tomu, že UK má ve svých vnitřních fondech naspořeny téměř dvě miliardy korun, stačilo by prostředky na rekonstrukci v několika fázích uvolnit.
Byla by to malá revoluce. Až dosud se totiž UK spoléhala na přímou, ale zdlouhavou pomoc ze státního rozpočtu. Počítá s ní i pro vůbec největší projekt následující dekády – biotechnologický kampus na Albertově.
Jenže ani v případě poněkud zakletých domů v Opletalově ulici výjimku neudělá.
„Vzhledem k rozsahu prací i tomu, že jeden z domů je památkově chráněn, jsou státní prostředky na rekonstrukci nezbytné,“ uzavírá mluvčí Hájek s tím, že univerzita počítá na projekt i rekonstrukci s vlastní spoluúčastí ve výši 24 milionů korun.
Univerzita se tak dostala do těžko řešitelné situace. Ráda by kauzu sporných domů uzavřela tak, že je zaplní studenty a učebnami, aby diskutabilní nákup objektů byl už minulostí. Zároveň ovšem musí čekat na to, až se ministerští úředníci rozhoupou a pošlou peníze. Zaprášená okna a zamčené dveře v Opletalově do té doby budou připomínat, že sen o novém domicilu pro sedm oborů Filosofické fakulty UK se za poslední čtyři roky k realitě neposunul ani o píď. l
Investiční záměr předložila Univerzita Karlova ministerstvu celkem pětkrát, naposledy letos v červenci. Ani jednou neuspěla.
Příběh bez happy endu
duben 2009 UK dostala nabídku ke koupi domů od firmy Apuro.
listopad 2010 Na základě čtyř posudků podepisuje UK kupní smlouvu na budovy Opletalova 47 a 49 s příslušenstvím. Cena je 402,5 milionu korun: 30 milionů platí univerzita, zbytek jde ze státního rozpočtu.
únor 2011 UK představila projekt využití budov v Opletalově.
říjen 2011 Společnost Apuro vstoupila do likvidace.
leden 2013 Policie obvinila osm lidí včetně dvou zaměstnanců UK a čtyř soudních znalců.
červenec 2014 Rektorát UK odesílá na MŠMT zatím poslední verzi svého investičního záměru.
říjen 2014 Protikorupční policie podala Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze návrh na obžalobu osmi lidí.
O autorovi| Blahoslav Hruška • hruskab@mf.cz
