Krachující sklárny již řadu měsíců zoufale vyhlížejí příchod životně důležitých investorů.
Mezitím se však kvůli nedostatku peněz uzavírají další provozy.
Zadlužený Crystalex Nový Bor požádal o státní pomoc. Bankovní věřitelé mu totiž vyfoukli veškeré prostředky, podle dobře informovaných zdrojů přes 20 milionů korun. Peníze z účtů údajně zmizely ještě před skončením moratoria platného do konce loňského roku, které právě tomuto mělo zabránit. Banky mlčí. K pokračování výroby teď Crystalex potřebuje kolem deseti milionů korun. Záchranný pás může hodit ministerstvo financí, jeho šéf Miroslav Kalousek však zatím obdobné praktiky odmítal.
Nový majitel v nedohlednu
Crystalex již odstavil i zbývající dosud fungující pece v sídle firmy v Novém Boru. Bez práce tak je zhruba 1700 lidí. Více než 600 pracovníků z Karolinky, Vrbna pod Pradědem a kmenového závodu v Novém Boru bylo minulý týden na nucené dovolené a tento týden jsou doma za 60 procent průměrné mzdy. To se týká rovněž necelé tisícovky ostatních zaměstnanců v Boru, kteří nejsou nezbytní pro údržbu. Již dříve poslali domů všech 136 zaměstnanců z provozu v Hostomicích, kteří dostanou výpověď k 31. lednu. Kvůli prázdné kase nedostali lidé mzdu v lednovém výplatním termínu a rezignoval ředitel společnosti Martin Fait, jenž do funkce nastoupil teprve loni v říjnu.
„Společnost očekává brzké vyhlášení úpadku a následně jeho řešení předpokládaným konkurzem. Z něj by měl firmu získat nový majitel,“ popisuje tíživou situaci mluvčí zastřešující společnosti Bohemia Crystalex Trading (BCT) Karel Samec. Termíny a podmínky prodeje má oznámit insolvenční správkyně Marcela Marešová, jež se však zatím k procesu nevyjádřila.
Nejraději za babku
Vstup strategických partnerů do BCT se opět odkládá. Situace došla tak daleko, že nikdo není schopen říci, na jak dlouho. Přitom již loni měl být zveřejněn zúžený seznam „proklepnutých“ investorů. Podle některých zdrojů se nyní odehrává cílená kampaň, která má srazit cenu provozů na minimum. Celé to připomíná promyšlený tah, kdy bankovní věřitelé shrábli veškeré peníze z účtů, a tím vlastně zastavili výrobu.
Neprodukční podnik je samozřejmě pro kupujícího mnohem levnější než stabilizovaná firma. Proto se vedení firmy snaží udržet výrobu i za cenu státní pomoci. Ta má zajistit výrobu ziskových provozů od prohlášení konkurzu do prodeje novému majiteli. Zakázek přitom firma údajně má dostatek. Podle Samce opět ožívá zájem o nápojové sklo v Rusku a tradiční odběratelé jsou v Německu či Itálii. Podle dobře informovaných zdrojů se o Crystalex uchází například slovenský producent sklenic Rona. Slováci ale karty zatím nechtějí odkrýt. „Nebudeme to komentovat,“ říká výkonný ředitel Juraj Vaďura.
Kavalier zatím přežívá
V lepší kondici je zatím poslední přežívající článek uskupení BCT, Sklárny Kavalier Sázava. I když moratorium nebylo prodlouženo, firma má peníze a může vyrábět. Pokud se ovšem banky nezachovají stejně jako v případu Crystalexu. „S ohledem na bankovní tajemství bohužel k této věci nemůžeme bez souhlasu klienta a ostatních věřitelských bank poskytovat bližší informace,“ podotýká mluvčí ČSOB Ivo Měšťánek.
Také sázavský podnik čeká úpadek a konkurz, ze kterého vzejde nový majitel. Mezi zájemci má být třeba německá sklárna Schott, jež vyrábí například skleněné trubice pro solární panely stejně jako Kavalier. Okruh zájemců o provozy BCT zahrnuje též indicko-americkou společnost Borosil a fondy Advent, Marathon či Bavaria Bohemia. Celkem se eviduje 15 uchazečů. Místní kapitál by chtěl také pozvednout již dříve utichlé sklárny ve Světlé nad Sázavou a Poděbradech. Například za podnik ze Světlé skupina investorů nabízela 211 milionů korun při obnovení výroby.
Na prodej je i Karlovarský porcelán
KDO JE KDO
BCT jako exportní organizace zastřešuje sklárny Crystalex v Novém Boru, Sklo Bohemia Světlá nad Sázavou, Sklárny Kavalier Sázava a Sklárny Bohemia v Poděbradech. Vyvážel přes 90 procent produkce do více než 100 zemí. Porcela Plus zajišťuje odbyt pro Karlovarský porcelán se závody Concordia, Chodov, Klášterec, Nová Role a Thun Studio. Exportovala 70 procent výroby do 90 zemí pěti kontinentů.
Na prodej je i sesterský Karlovarský porcelán, který zahrnuje několik provozů v západních Čechách. Odbyt pro ně zajišťuje Porcela Plus, majetkově propojená s BCT.
Zájemci o největší tuzemskou porcelánku, která je v konkurzu od 10. prosince, mohou nabídky podávat do konce ledna. Cenu určí poptávka uchazečů a forma prodeje. Vedení porcelánky získalo v předešlých dnech alespoň peníze na výplatu poloviny mezd za listopad. Po nucené celozávodní dovolené nastoupilo do práce přibližně 80 lidí z téměř 1500 zaměstnanců.
Skupina BCT byla největším výrobcem užitkového skla v Česku a ještě loni v září zaměstnávala 5000 lidí. O práci už přišlo téměř 2000 zaměstnanců ve Světlé a Poděbradech. Poděbradský podnik měl největší dlouhodobé potíže s odbytem, protože jejich olovnatý křišťál putoval hlavně do Spojených států amerických.
BCT a Porcela Plus dluží syndikátu bank v čele s ČSOB a Citibank zhruba čtyři miliardy korun. Do potíží se dostaly kvůli silné koruně, růstu cen energií a globální finanční krizi. BCT však dluží též řadě dodavatelů, některým desítky milionů korun. „Máme u nich pohledávky, jejich případné nesplacení ovlivní naši ekonomiku. Zvažujeme další postup,“ předestírá prokurista Agropodniku Domažlice Václav Kolář. Podnik se již přes 30 let zaměřuje na služby zemědělcům, jako jsou obchod s hnojivy nebo kamionová a železniční doprava. Dodávky chemikálií pro sklářský průmysl si „přibral“ v roce 2003.
Neochránil je ani stát
V obou firmách má významné podíly stát. BCT vlastní ze 49 procent, přičemž tento podíl spravuje ČSOB spolu se svým jedním procentem, polovinu drží podnikatelé Radovan Květ a Jan Souček. Porcelu Plus stát ovládá dokonce z 65 procent, zbylou část akcií mají opět Květ a Souček.
Obě společnosti podle Samce oproti konkurenci značně znevýhodňovala struktura krátkodobých úvěrů. Přes čtyři roky se jednalo o jejich restrukturalizaci a na konci předloňského roku se věřitelé shodli na vydání dluhopisů. „To se už ale kvůli krizi na finančních trzích neuskutečnilo,“ vysvětluje Samec. BCT přitom patřila s ročními tržbami kolem 5,5 miliardy mezi deset největších výrobců skla na světě. V roce 2007 je silná koruna připravila na tržbách o 370 milionů korun. Za prvních osm měsíců loňského roku se kurzové ztráty blížily dokonce 750 milionům korun.
Spásu mohou přinést turisté
Sklářský průmysl hledá různé cesty k prosperitě, k níž někde pomáhají turisté. Například v severočeském Harrachově doplnili soukromou sklárnu minipivovarem a ročně přivítají desítky tisíc návštěvníků. Příjmy z cestovního ruchu nyní představují třetinu tržeb společnosti.
Turisté pomáhají udržet také tradiční výrobu skleněných ozdob v nedaleké Poniklé, kde stále více prodávají výrobky ve vlastní prodejně. Výpadky vývozů způsobené silnou korunou nahrazují návštěvníci výrobny skleněných perel v Železném Brodě, kde zajišťují dokonce polovinu obratu. K novým turistickým cílům se chce letos přiřadit též umělecká sklárna v Lindavě na Českolipsku. Pro turisty se otevřou prostory, do jejichž úpravy tamní firma investovala 2,5 milionu korun.
Překonali několik krizí
Světová proslulost českého skla se zrodila již v 17. století, které přálo výrobě bohatých pohárů. Následně sklárny začaly vyrůstat jako houby po dešti po celém území dnešní České republiky, zejména však na severu a jihu Čech, kde byl dostatek dřeva do výhní a surovin.
Před rokem 1800 pracovalo v Čechách 64 sklářských hutí. V době napoleonských válek přišla první krize v tomto odvětví. Tehdy trvala čtvrt století. Po několika vlnách poklesu a opětovného vzepětí dolehl na sklářství stín světové hospodářské krize počátkem 30. let minulého století. Československo se z ní opět oklepalo a odvezlo si řadu „skleněných“ ocenění ze světových výstav v Paříži či Bruselu.
Další rozvoj zašlápla německá bota nejprve vpádem do pohraničí a posléze rozpoutáním druhé světové války. Následná koncentrace výroby v letech 1950 až 1970 vytvořila základ vzniku moderních továren jako Crystalex nebo Sklo Bohemia a pro rozvoj automatizace. Státní monopol padl počátkem 90. let minulého století, kdy byl český sklářský průmysl privatizován. V roce 1996 se opět spojili největší výrobci skla pod hlavičku Bohemia Crystalex Trading, která jim měla pomoci přežít na pozadí současných trendů na mezinárodních trzích. Postupnými akvizicemi dalších skláren se ve skupině soustředila rozhodující síla v sortimentu těchto výrobků.
