V podnikání může dojít ke škodám na hmotném i nehmotném majetku (pověst atd.). Co musíte udělat za opatření, aby pro vás škodou vzniklá újma byla též újmou daňově účinnou?
Autor: Martin Siebert
Majitelé firem pracující se zemědělskými nebo průmyslovými komoditami by mohli potvrdit, že část škod na majetku firmy má přirozený charakter. I při nejlepší péči managementu nebo majitele takové firmy dochází k přirozenému úbytku některých komodit. Tak například může jít o nevyhnutelnou oxidaci se vzduchem nebo naopak vysušování některé komodity, což vede k jejímu spontánnímu a samovolnému úbytku. Podobně ospravedlnitelné je například ztratné v maloobchodním prodeji nebo přirozený úhyn zvířat v živočišné výrobě.
Přirozené škody musíte být schopni vysvětlit správci daně
Na tento charakter přirozených škod daňové a účetní zákony pamatují a tyto úbytky jsou pro firmu daňově účinným nákladem. Samozřejmě si každý asi položí otázku, zda je přirozený úbytek zásob nebo ztratné v maloobchodě ve výši kupříkladu dvou procent hodně nebo málo. Jednoznačná odpověď neexistuje. Někde je to hodně a někde naopak málo. Firma v pozici účetní jednotky je povinna zpracovat směrnici nejlépe podloženou nezávislým znaleckým posudkem, kde zdůvodní hodnotu přirozených škod a úbytků. Samozřejmě taková hodnota bývá velmi často předmětem kontrol ze strany finančního úřadu a je na poplatníkovi, aby ji byl schopen obhájit.
Živelné pohromy nebo krádeže – finanční úřady a pojišťovny se brání podvodům podnikatelů
Kromě řekněme odůvodnitelných a přirozených škod na majetku ovšem dochází čas od času k událostem, které se nedají očekávat a většinou mají zásadní vliv na fungování celé firmy. Mám na mysli živelné pohromy (požár, povodeň, výbuch atd.) a také nejrůznější formy odcizení majetku. Daňové a účetní zákony samozřejmě myslí na často velmi vynalézavé podvody samotných majitelů a legislativa je postavena tak, aby takovým podvodům zabraňovala. Proč by měl podnikatel sám zájem způsobovat škodu na svém majetku?
Představme si situaci, kdy podnikatel vlastní zásoby textilní metráže za několik miliónů. S ohledem na změny módních trendů se nakoupená látka stala v podstatě neprodejnou nebo prodejnou za cenu několikanásobně nižší než byla cena nákupní. Co z toho vyplývá? Bohužel to, že některé firmy se snaží svůj podnikatelský omyl přenést buď na bedra pojišťovny, nebo na bedra státní pokladny a sami vyvolají událost vedoucí ke zničení takového majetku.
Došlo u vás ke krádeži? Vždy volejte policii!
| Bez ohledu na to, zda máte majetek pojištěn, volejte v případě škody na majetku v důsledku krádeže policii. Je to nutné právě s ohledem na daňový a účetní postup. |
Policie na základě ohlášení krádeže povinna celý případ řešit a hledat pachatele. Do doby uzavření případu musí firma v postavení účetní jednotky stále o majetku účtovat v analytické evidenci a nemůže si hodnotu odcizených zásob uplatnit jako daňový náklad.
Policie dříve nebo později případ krádeže uzavře. V podstatě mohou nastat dvě možnosti – najdou konkrétního pachatele anebo policie konstatuje, že k odcizení došlo neznámým pachatelem. Pokud od policie obdrží firma potvrzení, že pachatel vypátrán nebyl, vznikne jí z hlediska daně z příjmů škoda způsobená neznámým pachatelem podle § 24 odst. 2 písm. l) zákona, tj. daňový náklad. Dojde-li však k vypátrání konkrétního pachatele, vznikne podnikateli pohledávka za tímto známým pachatelem.
Sami můžete posoudit, co je pro poškozenou firmu lepší. Podle mého názoru je s ohledem na znění naší legislativy výhodnější výsledek šetření v podobě nenalezení pachatele. Na nějakém konkrétním zlodějíčkovi asi nelze očekávat uspokojení pohledávky, neboť se dá očekávat, že ukradené zboží nebo materiál rychle zpeněžil na černém trhu a sám žádný velký majetek nevlastní. Pokud byste na druhé straně policii k šetření případu nepřizvali vůbec, tak vězte, že odcizený majetek nemůže být daňově účinný.
Pojišťovna vám bez součinnosti s policií plnit nebude. Pokud plní, jde o váš výnos
Do celé hry velmi často vstupuje ještě pojišťovna. Většina firem svůj majetek pojišťuje. Zpravidla tak činí z důvodu rizika odcizení či poškození živlem. Pojišťovna samozřejmě bude mít zájem, aby byla s ohledem na některé výše citované pojistné podvody do případu vtažena policie. Určitě neobstojí tvrzení podnikatele, že mu sice někdo ukradl ze skladu zboží za jeden milión korun, avšak kvůli osobní nedůvěře v policii ji nehodlá kontaktovat.Pojišťovna bude vyplácet pojistné plnění za vzniklou škodu pouze a jedině v případě, že odcizení je skutečně dílem cizích osob anebo živelná pohroma byla zapříčiněna vyšší mocí. Případné přijaté pojistné plnění patří do výnosů a společnost je povinna jej zdanit jako mimořádný výnos.
