Statistický úřad dokončuje revizi cenových indexů
ZATÍMCO VE SVĚTĚ, konkrétně v Evropské unii, je norma pro revizi indexů spotřebitelských cen nebo – lépe řečeno – na aktualizaci spotřebních košů pět let, v Česku se inflace dosud počítá na základě koše sestaveného v roce 1993. Od té doby se změnila struktura spotřeby a přibyly či „zmasověly i některé druhy zboží a služeb. Zpoždění má své ekonomické důvody, protože náklady na nyní probíhající revizi by měly překročit dva miliony korun, což je na poměry Českého statistického úřadu (ČSÚ) dost velká suma. Nakonec se ovšem ukázalo, že kdo si počká, vyhraje, protože rozhodnutím aktualizovat spotřebitelský koš podle statistiky rodinných účtů za loňský rok a stanovit rok 2000 jako výchozí rok pro sestavování revidovaných indexů znamená jakýsi „dvojskok , kterým ČSÚ zabíjí dvě mouchy jednou ranou. Vedle samotného nového výběru cenových reprezentantů statistický úřad zkratkou dostal cenovou statistiku do takzvané nulové nebo také pětkové řady, uplatňované Evropskou unií, konkrétně jejím statistickým úřadem Eurostat. To znamená, že další revize se dočkáme k roku 2005, kdy se může jako významný reprezentant konečné spotřeby objevit ve spotřebním koši třeba internet. Od února. Všechno vypukne osmého února 2001, kdy by měly být zveřejněny indexy spotřebitelských cen za leden příštího roku, a to už podle nového spotřebního koše z roku 1999. Tento rok bude také tvořit jakýsi přechodový „můstek a Český statistický úřad ve vztahu k němu zveřejní cenové indexy jak na základě dosavadního, tak podle revidovaného spotřebního koše. Speciálně pro tyto účely byly loni výdaje domácností zpracovávány v podrobnějším členění – místo „tradičních tří set na 1300 skupin zboží a služeb. Respondentskou síť budou i nadále tvořit zhruba tři tisíce domácností vybíraných kvótně – na základě statistiky příjmů. Revize pracuje i s výsledky loňského cenzu maloobchodní sítě, což je důležité především pro exaktní výběr míst zjišťování cenových pohybů, tedy prodejen a jejich druhů. Pro stanovení váhy skupiny bydlení byly využity údaje z komplexního šetření výdajů domácností Mikrocensus 1996 a výběrových šetření o struktuře bytového fondu a spotřebě energie. Cenových reprezentantů (vybraných druhů zboží a služeb) bude v revidovaném spotřebním koši zhruba 750. To je tolik jako v minulosti a odpovídá to jak standardům evropských zemí, tak kapacitním možnostem Českého statistického úřadu. Tolik základní metodická východiska. Zelený strom života vypadá tak, že struktura výdajů se od roku 1993 samozřejmě změnila, ale zásadní pohyby z počátku devadesátých let jsou pryč. Desetina dolů. Z předběžných údajů vyplývá, že z deseti dosud sledovaných skupin zboží a služeb se v novém spotřebitelském koši zřejmě sníží váha pěti. Přičemž nejvíce u skupiny potraviny, nápoje, tabák (dosud třetinová váha, nově jen osmadvacet procent) a odívání, dále pak u zařízení domácností, veřejného stravování a překvapivě i vzdělávání. Váha ostatních pěti položek vzrostla, nejvíce, jak se očekávalo, u bydlení, dopravy a skupiny ostatního zboží a služeb (podrobněji v tabulce). Když spočítáme pohyb cen na základě aktualizovaného spotřebitelského koše, byla by průměrná inflace 1999/1998 o 0,2 bodu, tedy zhruba o desetinu nižší než podle stálých vah z roku 1993. „Potvrzuje se tak obecně platná tendence, kdy stálé váhy indexy poněkud nadstřelují, v posledních letech právě v rozsahu zhruba desetiny naměřené dynamiky, konstatuje vrchní ředitel sekce ekonomických statistik ČSÚ Kamil Kudlák. Pohyb versus struktura. Když statistický úřad publikoval letošní srovnání indexů podle stálých a běžných vah, někteří kolegové z tisku na to reagovali s jemnou výčitkou: „Konečně! To neodpovídá realitě, protože srovnání „stálých a „běžných indexů ČSÚ publikuje už řadu let. Mnohem déle se mezi odborníky i laickou veřejností vedou diskuse o tom, co je pro sledování tohoto klíčového ekonomického, ale i sociálního a koneckonců politického ukazatele vhodnější: stálé, v delších časových úsecích neměnné, a tudíž dobře srovnatelné váhy, anebo běžné váhy přesněji zachycující aktuální strukturu spotřeby. „Záleží na tom, co chcete sledovat, říká Kudlák. „Stálé váhy měří čistý cenový pohyb, běžné, častěji aktualizované váhy hovoří více o struktuře životních nákladů, ale pro sledování pohybu cen jsou méně vhodné, protože při častých výrazných změnách struktury koše se ztrácí plná srovnatelnost dat. Nelze si také myslet, že při používání stálých vah podle Laspeyresova vzorce je spotřebitelský koš absolutně strnulý. Výběr cenových reprezentantů se průběžně aktualizuje, ale změny nejsou zásadní, ty se dělají jednou za pět let. Ve světě se na index spotřebitelských cen pohlíží jako na vyjádření míry inflace a tomu odpovídá i metodika závazná pro státy unie a v rámci přidružovacího procesu i pro nás. V zaběhnutých ekonomikách pro stálé váhy hovoří i skutečnost, že struktura výdajů se v horizontu pětiletky radikálně nemění. Do tohoto režimu se postupně dostává i Česko. Ředitel Kudlák říká, že nižší index u běžných vah je zřejmým důkazem výraznější cenové pružnosti. „Na rozdíl od prvních let transformace, kdy se liberalizovaly ceny paušálně a nebylo kam utéct, lidé dnes využívají možnosti chovat se tržně a také uvnitř hlavních skupin zboží a služeb kompenzují výraznější cenový růst jedněch komodit vyšší spotřebou jiných, jejichž ceny se nemění tak silně. Dvanáct místo deseti. Novinkou příštího roku bude změna ve členění spotřebního koše. Místo dosavadních deseti základních skupin zboží a služeb jich bude dvanáct. Dosavadní skupina Potraviny, nápoje, tabák se rozdělí na Potraviny a nealkoholické nápoje a Alkoholické nápoje, tabák a narkotika. Nejen u nás, ale i v řadě dalších evropských zemí, které užívání drog nelegalizovaly, je sice sledování cenových pohybů narkotik problematické, nebo přímo nemožné, nicméně tato změna klasifikace konečné spotřeby domácností podle účelu užití byla schválena Eurostatem. Reakcí na telekomunikační boom je vytvoření nové skupiny Pošty a telekomunikace, která vznikla vyčleněním těchto odvětví z bývalé desáté skupiny – Ostatní zboží a služby. K drobným změnám dochází i uvnitř jednotlivých výdajových skupin. Například školní stravování a ubytování a dojíždění do škol bylo přesunuto ze Vzdělávání do skupiny Stravovací a ubytovací služby. Všechny druhy pojištění, dosud řazené podle druhu (pojištění aut do dopravy a podobně), budou od příštího roku ve skupině Ostatní zboží a služby jinde neuvedené. Harmonizace. Dalším důsledkem přejímání evropských standardů bude od února i publikování takzvaného harmonizovaného indexu spotřebitelských cen, jehož prostřednictvím se Eurostat snaží zajistit srovnatelnost údajů o inflaci v jednotlivých zemích. „Dosud ale nebyl harmonizován celý koš, upozorňuje Kudlák. „Zbývá dokončit bydlení a zdravotnictví, kde se ve struktuře výdajů výrazně projevují národní specifika. Většina zemí proto pro sociální politiku používá národní indexy, které budeme nadále publikovat i my. Podstatnou metodickou odlišností harmonizovaného indexu je to, že na rozdíl od našeho národního zahrnuje i výdaje zahraničních turistů. Poslední výrazná změna související s revizí spotřebního koše je redukce sociálně–ekonomických skupin, pro něž Český statistický úřad vypočítává samostatný cenový index. Kudlák to označuje za nadstandard, který ve světě poskytuje málokdo a který svědčí o tom, že naše cenová statistika – byť se do ní analytici někdy strefují – snese nejnáročnější hodnocení. Dosavadních šest sociálně–ekonomických skupin se zúží na čtyři. Vypadnou neúplné rodiny zaměstnanců a domácnosti důchodců v nízkém příjmovém pásmu, a to kvůli tomu, že výsledky se málo liší od celkových údajů za skupinu. Nadále ovšem zůstanou zachovány dva cenové indexy zavedené v roce 1997: za domácnosti žijící v Praze a za domácnosti žijící v obcích do pěti tisíc obyvatel.
