Menu Zavřít

Škola jízdy v terénu

22. 4. 2003
Autor: Euro.cz

Jak řekl už před lety s despektem šéf stáje Ferrari, bez alespoň základní instruktáže s formulí nikdo neujede ani sto metrů!Pro jízdu off-roadem ve skutečném terénu platí také několik naprosto základních zásad, bez nichž je i ten nejtalentovanější "bahenní a kamenitý" pilot v koncích.

Jak řekl už před lety s despektem šéf stáje Ferrari, bez alespoň základní instruktáže s formulí nikdo neujede ani sto metrů!

Pro jízdu off-roadem ve skutečném terénu platí také několik naprosto základních zásad, bez nichž je i ten nejtalentovanější „bahenní a kamenitý“ pilot v koncích. Stát se ovšem ostříleným terénním řidičem není zase taková věda. Závodník v teréňácích a veterán Dakaru Martin Macík chladí svými radami každou horkou krev těch, kdo by se chtěli bezhlavě vřítit do kaluží a kamení rovnou cestou od prodejce. „Ze všeho nejdříve musím znát možnosti auta. A to se dozvím z tabulek, technického popisu a údajů výrobce. Je třeba vědět, kam až smí sahat bahno nebo voda při brodění, jaké jsou nájezdové úhly vpředu a vzadu i jakou světlost má spodek vozu. To kvůli tomu, aby naivní řidič neposadil svůj vůz na břicho a nedosáhl koly na zem! „Do terénu se nesmí člověk bát. Úspěchu dosáhne spíše smělý řidič než nejistý člověk. Bezesporu. Ale ani slepá odvaha není na místě. Je třeba používat hlavu,“ nabádá Macík. Právě tak prý projel úspěšně Dakar. Zásady jízdy v terénu prověřil Profit vozem Ford ranger.

Bezpečně i v extrému

Na terénní vlnu šikmo!

Lepší než kolmý divoký skákavý přejezd terénní vlny, je šikmý nájezd. Kola se v zátěži postupně vystřídají. Vůz zůstává stále řiditelný a vlna se dá překonat i rychleji.

Vodu nejprve prozkoumat!

Kaluže v terénu bývají kalné a pouhým okem od volantu není možné zodpovědně odhadnout hloubku vody. Vjet do vody s přesvědčením, že to „ten kabrňák přeci probrodí“ a pak tam zůstat a sledovat, jak zdechne motor a lemy dveří se dovnitř dere špinavá voda, umí opravdu každý. I nenápadnou kaluž nebo potok je dobře nejprve prohlédnout nebo dokonce zkusit větví.

Sjezd brzdit motorem!

I ten na pohled nenáročný sjezd je třeba kvůli bezpečnosti sjíždět se zařazeným rychlostním stupněm, náhonem zapojeným na všechna čtyři kola a brzdou jen přibrzďovat. A kolmo dolů! Podobně jako při výjezdu i sjezd při trasování stranou hrozí kotrmelcem.

V písku podhustit kola!

Jakmile se ukáže, že podklad v následujících úsecích hodně změkne a většinou se pojede hlubokým sypkým pískem, ohromně pomáhá v účinnosti podhuštění pneumatik. Účastníci Dakaru tvrdí, že až na polovinu doporučeného tlaku. Ošklivě prošlápnutá pneumatika sice nepůsobí nijak vzhledně a důvěryhodně, ale se sypkým podkladem si poradí v podstatně účinnějším záběru dezénu.

V náklonu točit dolů!

Jakmile se při jízdě v bočním náklonu auto začne chystat k překocení na stranu, platí jediná pomoc: kam to padá, tam to točím. S touto zásadou jezdil úspěšně dlouhá léta zkušební jezdec zvučné automobilky. Na piráta silnic, který mu nedal na venkovské silnici přednost a na místě ho v bočním nárazu zabil, žádnou poučku bohužel neměl.

bitcoin_skoleni

Do svahu kolmo!

Každý nájezd do podstatnějšího stoupání musí být co nejpřímější. Nejen že se tím na maximum využije výkon motoru ke stoupání, ale předejde se také riziku stočení se stranou a skutálení se dolů. Při kolmém nástupu do svahu mají také přední kola pro řízení největší účinnost.

  • Našli jste v článku chybu?