Žádný zásadní rezort v Česku nefunguje podle tak zastaralých zákonů jako školství. Ministerstvo i učitelé se řídí normou z roku 1984. Nejradikálnější zlom za posledních třináct let má přinést školský zákon dojednávaný v minulých dnech vládní koalicí. Jak konstatují LN, každému z demokratických ministrů školství se dosud povedly pouze částečné změny.
Ta nejzásadnější přišla hned v roce 1990, zavedla devítiletou školní docházku a umožnila vznik víceletých gymnázií. Od té doby následovalo devět dalších úprav a novel a ze školských předpisů se postupně stala neprůhledná džungle. Ministryně Petra Buzková má nyní vše sjednotit a navíc modernizovat. Fungování víceletých gymnázií chce upravit zavedením zkoušky, jež oddělí první a druhý stupeň a umožní přijetí na tento typ školy také dětem z devátých tříd základních škol. Celá reforma by měla přijít na 759 milionů korun, které stát, kraje a obce za reformu utratí zhruba během čtyř let. Už během týdne se ale ukázalo, že ani tentokrát věci nepůjdou příliš snadno. Buzková narazila už v koalici. Jak uvedl ČRo 6, Petr Mareš za Unii svobody vznesl 40 poměrně zásadních námitek s tím, že zákon ignoruje moderní trendy ve školství. V Hospodářských novinách publicista a pedagog Ivo Fencl líčí poměry na počátku devadesátých let, kdy část učitelstva měla vůli spontánně vytvořit lepší školy - takové, kde se osvícená státní školská správa distancuje nejen od bývalé normalizační lidosprávy, ale od politicko-ideologických choutek kohokoliv. Nicméně staré „kádry“ nakonec opět ovládly školy, inspektoráty i ministerstva. Autor se na závěr sugestivně ptá: Opravdu tu rozumí škole jen oni?
