Situace kolem ministra financí Andreje Babiše se začíná vyostřovat. Premiér Bohuslav Sobotka totiž dnes oznámil, že podezření kolem Babišových dluhopisů či jeho majetku ohrožují fungování vlády a důvěryhodnost státu. Sobotka proto dal Babišovi lhůtu do konce dubna, aby podezření vysvětlil. Poté prý rozhodne o dalším postupu. Babiš reagoval s tím, že je takovýmto ulitmátem překvapen, ale že je připraven na Sobotkovy dotazy odpovědět, i když je považuje za nesmyslné a Sobotka prý věci nerozumí.
„Jsem znepokojen, jak se ministr financí v posledních týdnech staví ke kauze korunových dluhopisů, ale i k dalším otázkám a podezřením, které se objevily v souvislosti s jeho podnikatelskými aktivitami,“ řekl na tiskové konferenci Sobotka. Novinářům dal Úřad vlády k dispozici zhruba čtyřicetistránkový materiál, ve kterém jsou shrnuty různé kauzy kolem Babiše.
Podle Sobotky je nezbytné, aby Babiš veřejnosti i poslancům, kteří ho k tomu v březnu vyzvali, ozřejmil své obchodní transakce. Babiš na to má čas do konce dubna. „Pak se rozhodnu o dalším postupu v rámci vlády i koalice,“ řekl Sobotka. Rozhodnutí chce založit na tom, aby bylo prospěšné pro stát i občany.
Vicepremiér v reakci Sobotku kritizoval, že nepočkal, až vysvětlí transakce s dluhopisy ve Sněmovně, která mu k tomu stanovila termín právě do konce dubna. „Já bych byl strašně rád, aby skutečně si počkal na to vysvětlení, i když to vypadá tak, že má už dopředu jasno,“ řekl o Sobotkovi. Písemné vysvětlení prý předá v pátek předsedovi dolní komory Janu Hamáčkovi.
Bude mi to moc líto, mám tady spoustu práce, kterou jsem chtěl dokončit, ale pokud se pan premiér rozhodne mě odvolat, jsem připraven. pic.twitter.com/U1OGJTJjYp
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) 27. dubna 2017
Zároveň prohlásil, že nevidí důvod pro své odvolání z vlády. Nechtěl předjímat, zda by v případě svého odvolání chtěl z kabinetu stáhnout i ministry za hnutí ANO, jehož je předsedou.
Babiš také potvrdil, že o věci bude mluvit s prezidentem Milošem Zemanem, na Hradě se sejdou ve středu. „Jdu se ho zeptat, co si o tom myslí,“ řekl.
Babiš již dříve řekl, že do pátku na výzvu Sněmovny odpoví. Dříve však konstatoval, že podle svého názoru už podstatné věci sdělil a nemá co dalšího dodat. „Není možné, aby nebyl ministr schopen odpovědět na vážné otázky, které se týkají podezření z toho, že se v rámci svého podnikání dopouštěl daňových triků, nebo dokonce úniků,“ řekl dnes Sobotka.
Čtěte o Babišových kontaktech s StB:
Babiš spolupracoval s StB, potvrzuje i český archiv
Nové důkazy: našly se záznamy o Babišových hlášeních StB
Veřejnost se o ně začala zajímat v souvislosti s tím, že Babiš nakoupil tyto dluhopisy své tehdejší firmy Agrofert za 1,5 miliardy korun. Během Babišova vysvětlování případu vyvstaly i otázky, zda na tuto transakci měl Babiš dost prostředků a jak je získal. Ministr všechny pochybnosti odmítá, poslancům předložil zprávy dvou auditorských firem o svých příjmech.
Sněmovna v březnu v souvislosti s případem jednokorunových dluhopisů vyzvala Babiše, aby do konce dubna vyvrátil „vážná“ podezření z daňových úniků. Pokud šéf ANO požadavek nenaplní, premiér by měl podle dokumentu vyvodit vůči Babišovi důsledky.
Přečtěte si zprávy auditorů o příjmech Andreje Babiše:
Pochybnosti o Babišově podnikání formulované Sobotkovými poradci:
Pozadí operace s korunovými dluhopisy společnosti Agrofert:
1. Jaký byl ekonomický důvod pro vydání korunových dluhopisů s úrokem 6 procent, když se společnost Agrofert těšila přízni bank, jež jí v té době půjčovaly za významně menší úrok?
2. Proč byl jediným nabyvatelem těchto dluhopisů Andrej Babiš jako vlastník Agrofertu? Proč nebyla emise dluhopisů nabídnuta i jiným zájemcům?
3. Jaký byl původ peněz, jež byly použity na zaplacení korunových dluhopisů, a to v době, kdy Andrej Babiš byl nejen předsedou politického hnutí ale i členem vlády?
4. Proč Andrej Babiš zveřejnil speciálně připravené potvrzení od banky o zaplacení korunových dluhopisů a nikoliv standardní výpis z účtu?
5. Proč není v tomto potvrzení banky uvedeno konkrétní datum, kdy Andrej Babiš transakci provedl? A proč zaplatil celkem o cca 70 milionů více, než je hodnota dluhopisů?
Původ 748 milionů koroun příjmů osvobozených od daně z transakcí s akciemi firem Profrost, Afeed CZ a slovenský Afeed, jež Andreje Babiš prodal svojí vlastní společnosti Agrofert:
6. Jak vysoké byly celkové náklady Andreje Babiše na investice do těchto firem a proč tyto náklady neobsahují zprávy auditorů?
7. Kdo poskytl prostředky na vstupní investici do společnosti Profrost, jež podle firemního webu dosáhla výše 170 milionů korun?
8. Nebyl prodej 20 ks akcií firmy Afeed CZ do Agrofertu v polovině roku 2011 pouze účelovou transakcí, neboť tato firma ještě koncem roku 2010 nevykazovala prakticky žádnou činnost, neměla zaměstnance a na účtu pouze 5 milionů korun? Nešlo tedy o účelovou transakci s cílem vyvést z Agrofertu nezdaněné peníze pro jeho majitele?
9. Proč Agrofert nakoupil akcie firmy Profrost za zhruba sedmkrát vyšší cenu než za ně ve stejné době zaplatila firma Rapaces Group? Existuje kompletní dokumentace ověřující legálnost této operace? Nešlo také pouze o účelovou transakci s cílem vyvést z Agrofertu nezdaněné peníze pro jeho majitele?
10. Stačily prostředky ve výši 2,4 mld. Kč, jež měl podle auditorských firem legálně vydělat Andrej Babiš v letech 1996 až 2004, na pokrytí všech jeho mezitímních investic a nákladů na jeho drahý životního styl?
Jednání vlády dne 24. 4. 2017 ke korunovým dluhopisům. Vzhledem k tomu, že se jedná spíše o zopakování informací, se kterými byla v uplynulé době vláda již seznámena, ministři za sociální demokracii uplatnili své výhrady a zástupcům daňové správy, kteří se jednání vlády zúčastnili, tak byly položeny doplňující otázky.
11. Chybí jistota, že finanční správa skutečnosti zkontroluje všechny, koho je nutné v souvislosti s korunovými dluhopisy potřeba zkontrolovat.
12. Chybí jistota, že finanční správa tyto subjekty zkontroluje včas, tak aby nedošlo k problému prekluze, tj. situaci, že nastane promlčení a nebude možné zpětně tyto věci zkontrolovat.
13. Není jasné, zda a v kolika případech eventuálně daňová správa podala trestní oznámení.
14. Není zřejmé, jestli a v jakém rozsahu daňová správa doměřila konkrétním finančním subjektům nebo firmám v uplynulých 5 letech nějaké dodatečné daňové povinnosti.
Otazníky kolem mnohamiliardových finančních operací souvisejících se společností IMOBA, a také se společností Hartenberg:
15. Proč Andrej Babiš tvrdí, že nepoužívá firmy v daňových rájích, když jedna z jeho klíčových firem IMOBA sídlila dlouhá léta ve švýcarském městě Zug, jež mezi daňové ráje patří? (A další firmu Romneya sídlící na Kypru použil na převzetí firmy U Rytířů, jejíž majitel po té spáchal sebevraždu.)
16. Jaký byl důvod mnohamiliardových finančních operací, jež před rokem 2014 proběhly v souvislosti se společností IMOBA? Nešlo o sofistikovanou snahu vyhnout se placení daní a vyvést tak prostředky pro svého majitele a jeho další investice?
17. Byly peníze, jež používá společnost Hartenberg pro svoje investice zejména v oblasti zdravotnictví, řádně zdaněny? Jak přesně? Jaký je jejich původ?
18. Proč Andrej Babiš opakovaně lživě tvrdil, že společnost Hartenberg je investiční fond, i když ČNB jako regulátor žádnou takovou investiční společnost ani investiční fond neregistruje?
Pochybnosti ohledně způsobu, jakým Andrej Babiš získal akciové podíly ve společnosti Agrofert:
19. Jakým způsobem získal Andrej Babiš (do té doby vystupující pouze jako manažer firmy) před zhruba 17 lety 45 procent podíl v Agrofertu, jehož celková hodnota byla v té době zhruba 4 miliardy korun?
20. Kde na tuto transakci vzal peníze, když do roku 2000 byl jeho zveřejněný čistý příjem pouze 8, 3 milionu korun?
21. Jak Andrej Babiš vysvětlí, že v roce 1999 odkoupil od polostátního podniku Spolana 10 procentní podíl v Agrofertu za pouhých 2,5 milionu korun, přestože jeho reálná hodnota byla několik set milionů korun? Hradil tuto transakci rovněž ze svých příjmů?
22. Kdo konkrétně se skrýval za firmou O.F.I a z jakých peněz tato firma financovala své investice v devadesátých letech?
Dále čtěte: