Budoucnost olympijských her je v jejich nízkonákladovosti
Když pražský primátor Pavel Bém loni v červnu při zasedání Mezinárodního olympijského výboru (MOV) v Praze představil záměr uspořádat v Praze olympijské hry, neměla tato myšlenka zřetelné obrysy. Od té doby však již magistrát hlavního města podnikl některé kroky k její realizaci. „Investice spojené s olympiádou i olympiáda samotná budou obrovskou ekonomickou pobídkou, a to jak pro Prahu, tak pro celou českou ekonomiku,“ tvrdí Bém.
EURO: Má vůbec Praha, respektive Česko šanci při velkosti trhu deset milionů spotřebitelů olympiádu získat? BÉM: Není nejmenších pochyb, že sport je dnes globální tržní komoditou, a to komoditou mimořádně výnosnou. Z tohoto pohledu není možné vidět olympiádu v Praze jen z pohledu českého trhu, ale přinejmenším optikou střední Evropy a myslím, že dokonce Evropské unie. Takže hry v Praze nebudou vnímány jako olympiáda česká, ale jako olympiáda evropská. Praha je navíc mimořádným architektonickým klenotem, a to samo o sobě představuje velký tržní potenciál. Pořádání OH v třetím tisíciletí by také již nemělo být o megalomanských sportovních projektech totálně odtržených od reality a budování obřích stadiónů bez ohledu na to, co se v nich bude dít rok nebo dva po skončení her. Předseda MOV opakovaně řekl, že budoucnost olympiády je ve střídmém a racionálním přístupu, jež umožní vnímat olympijské hry nejen jako jedinečnou a fantastickou událost, ale i příležitost k rozumnému a kvalifikovanému urbanistickému růstu respektujícímu rozvoj území i po olympijských hrách. Budoucnost olympijských her je tedy v nízkonákladovosti.
EURO: Hovoří se o tom, že kandidatura na rok 2016 má být na zkoušku a pro rok 2020 naostro. Je to tak? BÉM: Rozhodování o tom, které město bude hostit olympijské hry, se řídí politickými zákonitostmi, takže není tajemstvím, že se často rozhoduje na základě neúspěšných kandidatur v předchozích letech. Typickým příkladem je Peking, který po kandidatuře pro rok 2004 získal pořádání her v roce 2008. V olympijské politice jde o vyvažování dobrých, ale i dříve neúspěšných kandidatur a balancování mezi jednotlivými kontinenty. V tomto ohledu má Praha jedinečnou šanci, geopolitický region střední a východní Evropy olympiádu dosud nikdy nehostil. Přiznávám, že podání kandidátky pro rok 2016 považujeme spíše za zkoušku a za variantu, která umožní pro Prahu vytvořit výhodnější podmínky pro rok 2020. Reálnější úvahy o kandidatuře budou na místě až po zpracování marketingové a ekonomické studie společností PricewaterhouseCoopers. Na základě výstupů z ní budeme moci deklarovat svoji připravenost ke kandidatuře. Celou myšlenku musí navíc podpořit i český stát. Do té doby se pohybujeme v oblasti virtuální reality.
EURO: Kromě hlavního města bude asi nutné do pořádání OH zapojit i regiony. BÉM: Praha dobře ví, že nemůže pořádat olympijské hry sama. O spolupráci již projevil zájem Jihomoravský, Moravskoslezský, Ústecký a samozřejmě i Středočeský kraj. Osobně jsem mluvil s primátorem města Brna i s moravskoslezským a středočeským hejtmanem. Jednání ale zatím probíhají jen ve velmi obecné rovině, všichni čekáme na výstupy zmíněné studie.
EURO: Mluvil jste o podpoře ze strany vlády. Máte ji? BÉM: Nový ministr pro místní rozvoj, Jiří Paroubek, zná celou problematiku stejně detailně jako já a naši myšlenku podporuje. Přesto i on musí počkat na výstupy studie. Podporu vyjádřili i další členové vlády, navíc bude záležet na vládě, která přijde po roce 2006 a také na postoji prezidenta republiky.
EURO: Je možné definovat podporu olympiádě i na základě stranické příslušnosti? BÉM: Olympiáda je mimořádným fenoménem a neměla by být zatížena stranickým ideologizováním. Osobně se budu snažit, aby toto téma nebylo politizováno a zneužito pro předvolební hesla. Mohlo by to totiž skončit jako v Maďarsku, kde byla kandidatura pro rok 2016 smetena se stolu kvůli kontroverzím mezi opozičními a vládními stranami.
EURO: Olympiáda ale není levná záležitost a mohla by prohlubovat deficit veřejných financí, a to určitě politická otázka je… BÉM: Velmi záleží na konceptu her. V okamžiku, kdy se bude jednat o nízkonákladový projekt, kdy město vstoupí do oblasti úhrady infrastruktury a kdy i prostředky ze státního rozpočtu půjdou na univerzální projekty sloužící i několik desetiletí po pořádání her, pak jsem přesvědčen, že podpořit projekt mohou obě strany politického spektra. Naopak, vysokonákladový projekt, který bude budován na dluh, nemůže očekávat podporu pravicových stran. A to je moje priorita - Praha si nesmí dovolit jiný než nízkonákladový a olympijsky skromný model.
EURO: V roce 2008 bude olympiáda v Pekingu, další by mohl získat New York. Tyto hry budou zřejmě velkolepé. Myslíte, že se skromnou variantou máte šanci? BÉM: Naopak, věřím, že Praha může být modelem nízkonákladového projektu, o kterém se na půdě Mezinárodního olympijského výboru hovoří.
EURO: Společná kandidatura Prahy s dalšími středoevropskými metropolemi by mohla šanci střední Evropy na získání olympiády posílit. Uvažujete o tom? BÉM: Krokem číslo jedna bylo zmapovat Prahu, navazující území Středočeského kraje a zjistit, zda jejich dispozice olympiádu umožňují. Na to jsme již odpověděli kladně. Další otázka je, zda je možné takovýto projekt ufinancovat v české ekonomice a jak má tento finanční vzorec vypadat, aby hry nejen nebyly ztrátové, ale byly výdělečné. Je možné, že studie přinese doporučení ke spolupořádání s další evropskou metropolí. Nyní však s nikým nejednáme.
EURO: Kdo by případně přicházel v úvahu? BÉM: Samozřejmě máme tradiční a vysoce hodnotné vztahy s Vídní, v úvahu by nicméně mohly přicházet regiony jižního Polska nebo Německa.
EURO: Když mluvíme o nákladech, jakou výši předpokládáte? BÉM: Do přípravy a pořádání her bude třeba zapojit městský, státní i soukromý kapitál. Navíc by na tento projekt Praha mohla získat podporu z evropských fondů. Pokud jde o infrastrukturu – jde o náklady nezbytné a olympiáda by v tomto ohledu neznamenala žádné dodatečné náklady. Nová infrastruktura by měla během následujících patnácti let přijít na 120 miliard korun, to znamená roční investici kolem osmi až deseti miliard. Tyto peníze Praha ve svém rozpočtu má. Co se týče nákladů na sportoviště, tady je třeba klást důraz na polyfunkční využití olympijských sportovišť, aby několik let po olympiádě nezela prázdnotou. Jinak naše prostředky na infrastrukturu představují zhruba pětinu až čtvrtinu nákladů, privátní zdroje by měly tvořit dalších 30 procent a zbytek připadne na stát a Unii.
EURO: Mluvil jste o soukromých zdrojích, znáte již konkrétní jména? BÉM: Jestli lze s něčím počítat, tak s obrovským zájmem stavebních a developerských firem. To se potvrdilo i v Athénách. A to je Praha pro investory rozhodně méně riziková než Řecko. Otevřeně jsem zatím žádná jednání nevedl, ale loni v červnu při medializaci akce se na mě obrátila desítka velkých evropských i českých firem.
**Rozhovor s Ottou Jelínkem, předsedou sdružení Olympiáda pro Českou republiku**
Myšlenka olympiády v Praze vyvolává širší zájem než jen magistrátu hlavního města. Svědčí o tom nedávný vznik občanského sdružení Olympiáda pro Českou republiku, jehož předsedou byl zvolen Čechokanaďan Otto Jelínek. Jako kanadský ministr pro sport a tělovýchovu se podílel na organizaci zimních olympijských her v Calgary v roce 1988. „Naše sdružení vzniklo, aby přitáhlo co nejširší skupinu odborníků - sportovců, politiků a podnikatelů, kteří mohou k myšlence pořádání her v Praze nějak přispět. Naše snaha bude mít dvě fáze: nejdříve musíme přesvědčit domácí odpůrce her o jejich smysluplnosti, a potom chceme získat podporu i na mezinárodní půdě,“ říká Jelínek.
EURO: Odpůrci her argumentují tím, že olympiáda je příliš nákladná. Jaká je mezinárodní zkušenost? JELÍNEK: Poslední hry, které skončily v deficitu, byly v Montrealu v roce 1976. To byla finanční katastrofa. Pak již hry nikdy nezaznamenaly ztrátu, a to mimo jiné i díky zapojení soukromého kapitálu formou PPP (Public Private Partnership - partnerství veřejného a soukromého sektoru - pozn. red.). Tento princip byl poprvé použit v Los Angeles v roce 1984. Například Atlanta skončila přebytkem 596 milionů dolarů a Sydney dokonce 950 milionů dolarů. Dalším významným přínosem bude růst národního sebevědomí Čechů.
EURO: Existují i obavy z vybudování nákladné infrastruktury, která po ukončení her zůstane nevyužita. Jak jste to řešili v Calgary? JELÍNEK: Založili jsme z prostředků, které olympiáda vydělala, fond a z jeho výnosů financujeme údržbu olympijských staveb. Kromě toho dnes olympijská vesnice z Calgary slouží jako ubytování pro studenty, kteří se sem nastěhovali měsíc po skončení her.
EURO: Podnikli jste již konkrétní kroky k podpoře Prahy olympijské v zahraničí? JELÍNEK: Máme v úmyslu oslovit sportovní federace, politiky, nevládní organizace, a to jak prostřednictvím našeho sdružení, tak jednotlivě. Už s některými lidmi jednáme, jako příklad uvedu svého dobrého přítele Richarda Pounda, dlouholetého člena MOV a někdejšího vážného kandidáta na předsedu tohoto výboru.