V roce 2009 se vyplatily investice do akcií souvisejících s módou a luxusním zbožím
Jako tropická bouře se počátkem třetího tisíciletí přehnala nad západním světem recese. V italském Maranellu se přestaly vyrábět sportovní automobily. Proslulý návrhář dámské obuvi Manolo Blahnik začal uvažovat o tom, že zkrátí podpatky. A dealeři kokainu na Wall Streetu si tenkrát dokonce stěžovali na brokery, kteří již prý nedodržují své denní penzum. Jediné, co šlo v oné době na odbyt, byla rtěnka. Takzvaný „Lipstick Index“ je teorie, kterou na to konto vytvořil Leonard Lauder, tehdejší šéf kosmetického gigantu Estée Lauder. Je prostá. Tvrdí, že se ženy v dobách hospodářské krize uskromní a namísto drahých šatů nebo luxusní obuvi si udělají radost novou rtěnkou. V roce 2009 se však zdálo, že krize je tak závažná, že náladu si je třeba vylepšit za každou cenu. V plusu totiž neskončily společnosti s kosmetikou, ale celý módní průmysl – od Alfreda Dunhilla po Zaru.
Luxury Index
Ten, kdo chtěl minulý rok na burze vydělat, udělal tedy dobře, když vsadil na cenné papíry společností obchodujících právě s módou nebo luxusním zbožím. Největší růst zaznamenala britská společnost Burberry, jež se v minulosti proslavila svým trenčkotem. Nadčasový kabát, který chránil britské důstojníky před deštěm za první světové války, zachránil v roce 2009 před krizí celou firmu. Cena jejích akcií stoupla na londýnské burze o 156 procent!
Zatímco si manželky vylepšovaly náladu novými kousky do šatníků, manželé si mohli vylepšovat portfolia vlastními módními domy. Například cenné papíry ženevské skupiny Richemont, která pod svými křídly sdružuje společnosti jako Chloé, Lancel anebo Alfred Dunhill, vzrostly o 71 procent. Akcie Polo Ralph Lauren stouply oproti roku 2008 o 68 procent. To je jen o procento více než kapitálové podíly francouzské holdingové společnosti PPR. Její majitel, miliardář François-Henri Pinault, se tak konečně dostal do tisku v jiné souvislosti než kvůli svému bouřlivému vztahu s horkokrevnou herečkou Salmou Hayekovou.
Ten, kdo v roce 2009 vsadil na světového lídra v branži s luxusem – koncern LVMH – rovněž neprodělal. Skupina, do níž patří vedle dalších zhruba 60 firem i značka Louis Vuitton, výrobce šampaňského Moët & Chandon nebo producent koňaku Hennessy, zaznamenala 63procentní přírůstek hodnoty. Ale dařilo se i menším značkám. Například německá společnost Hugo Boss se odvděčila investorům, kteří ji s oblibou nosí, 65procentním růstem. Pro srovnání – německý akciový index DAX vzrostl o pouhých 20 procent.
Nepřekvapily však jen highendové firmy. I masová oděvní společnost H&M vlastnící přes 1500 obchodů po celém světě zaznamenala 30procentní nárůst. Podobně se dařilo bezkonkurenčně největší textilní společnosti na světě, skupině Inditex (Zara, Massimo Dutti).
A Estée Lauder? Zatímco všichni vesele nakupovali oblečení a doplňky, zřejmě zapomněli na kosmetiku. Obrat společnosti v minulém obchodním roce klesl o devět procent. Zda za to mohou jen rtěnky anebo i některé jiné produkty, společnost neprozradila. Ani sám Leonard Lauder by ale po minulém roce nemohl popřít, že se z „Lipstick Indexu“ pomalu stává „Luxury Index“.
*
BOX (k boxu ještě graf!!!)
Motýlí efekt**
Zdá se vám, že analyzovat burzu pomocí prodaných rtěnek je nesmysl? A co teprve pokusit se odhadnout budoucnost trhů na základě produkce másla v Bangladéši? Ano, opravdu existují analytici, kteří věří, že když zdvojnásobí změnu v roční výrobě másla lidové republiky, výsledek jim prozradí procento, o které vzroste americký index S&P 500 v budoucím roce. Kdyby tedy v deltě Gangy baštili v roce 2009 o pět procent více másla než v roce 2008, znamenalo by to, že v New Yorku v roce 2010 vzroste Index o deset procent. Opačně funguje takzvaný Aspirin Indicator. Čím lepší finance, tím méně investory bolí hlava a konzumace aspirinu razantně klesne.
Teorie „Bull markets and bare knees“ zas tvrdí, že krátké sukně na pařížských molech způsobí rozkvět hospodářství, dlouhé sukně naopak předpovídají špatné časy. Fenomén popsal na začátku 20. století americký ekonom George Taylor a v sedmdesátých letech potvrdil antropolog Desmond Morris. Podle historičky módy Valerie Steeleové je však teorie stejně vágní, jako třeba motýlí efekt. „Jakou sukni bychom měli analyzovat, když u Prady stačí do půlky lýtek, u Dolceho & Gabbany sahá až po kotníky a ženy na ulici nosí džíny,“ ptá se Steelová.
