Pošta chystá úspory, propouštění a nové projekty. A když nedostane peníze na ztrátové pobočky, tak je zruší
Nikdo z České pošty to ještě neřekl jasněji. Podnik jde pomalu do ztráty, a pokud stát nezačne hradit náklady na síť poboček, kterou si objednal, začne je Česká pošta velmi pravděpodobně rušit. V rozhovoru pro týdeník Euro to říká ředitel České pošty Martin Elkán. Kromě přetahování o úhradu téměř dvou miliard korun ho čeká i přerod podniku v moderní fungující firmu. Vstup soukromého kapitálu, který by v tom zcela jistě pomohl, ale nikdo čekat nemůže. Začíná pokus o rozbití molochu. Už několikátý ve státní režii.
* Budete rušit ředitelské pozice, lidem ovšem nabídnete jiná místa na poště. Počítáte celkově s tím, že bude Česká pošta (ČP) propouštět?
Nějaké kroky, které se budou týkat optimalizace personálních nákladů, se asi dít budou. Může to být snížení mzdy nebo snížení počtu zaměstnaců v administrativě. Na druhé straně je mi jasné, že v provozní části jsme se už dostali na hranici toho, abychom byli schopni poskytnout kvalitní služby. Stává se i mně, když přijdu na poštu, že jsou tam z pěti přepážek otevřené tři. Jednoduše tam nemáme koho dát. Tady už ubírat síly nemůžeme, když vidíme, jak rozsáhlou máme pobočkovou síť. Jestliže máme 3200 pošt, musíme zabezpečit nějaké personální náklady.
* Kolik lidí by mohlo v příštích měsících Českou poštu opustit? Budou to jednotky, desítky?
Já bych nechtěl říkat konkrétní číslo. Ještě to nemáme dopočítané. To, co před námi nyní je, je kolektivní vyjednávání. Takže osobní náklady České pošty pro rok 2015 nejsou uzavřeny.
* Vaší představou je, že by ČP mohla v budoucnu vymáhat pokuty od černých pasažérů, mohli byste vydávat občanky či registrační značky. Je tohle všechno, co se na vás nabaluje, ještě úkolem pošty? Nezapadá tím vším původní úkol, a to doručování dopisů a balíků?
Já jako ředitel nechci čekat, kolik stát uhradí České poště za náklady na univerzální službu. Chci hledat příležitosti. Na jedné straně se nám zmenšuje to, co poštu živilo, tedy objem listovních zásilek. Z trhu každý rok mizí sedm set milionů korun. Kdyby vypadly kterékoli jiné firmě, taky by nastaly velké problémy. My musíme hledat nejen nákladová opatření, ale i ta výnosová. Musíme tedy přemýšlet, co nabídnout a jak využít naši velkou logistickou a pobočkovou síť. Někdo může namítnout, že těch služeb je už hodně, že bychom měli redukovat. Na druhé straně ale máme takovou síť poboček, jakou nemá nikdo jiný v Česku, tak proč toho nevyužít.
* Vládní strategie neumožňuje ČP rušit pobočky a zakazuje vstup soukromého kapitálu do podniku. Není přitom právě tohle to zásadní, co by se mělo stát, aby pošta začala výrazněji vydělávat?
Třeba v Británii rozdělili poštu na dvě části, a to doručovací, která je na burze, a pobočkovou síť, kterou si stát ponechal. Já si nemyslím, že by v tuto chvíli vstup soukromého kapitálu něčemu pomohl. My potřebujeme nyní Českou poštu stabilizovat. Přechod na akciovou společnost by byl nesmírně administrativně i finančně náročný. My jsme už část toho zažili a víme, že by to zasáhlo průřezově celou firmu. Teď to zkrátka není na pořadu dne a já jsem rád, že se na tom vládní koalice shodla.
* Český telekomunikační úřad řekl, že můžete mít o zhruba tisícovku poboček méně. To by vám přece také finančně pomohlo, zrušit ty nejvíce ztrátové.
To bychom mohli, na druhé straně jsme ale obchodní firma. A ta se řídí tím, po čem je právě poptávka. Já se řídím dvěma poptávkovými cykly. Jeden je vládní a vláda si přeje, aby Česká pošta měla takto širokou pobočkovou síť. Druhý se týká veřejnosti a ta si podle průzkumů také přeje širokou síť. Samozřejmě pokud nedostaneme uhrazené náklady, tak budu já jako manažer muset konat a nějak tu situaci řešit. To v tuhle chvíli ale není na pořadu dne.
* Proč má ČP tak málo franšízových poboček, které by jí také mohly ulevit s náklady na provozování malých poboček?
Je to věc, na kterou se chceme do budoucna zaměřit. Připravili jsme proto nový, atraktivnější model pro franšízanty. To, že není franšíz více, vychází z obecné roviny, že je vždy těžké zavádět něco nového. Třeba v Německu měli velkou kampaň ze strany vlády i pošty, aby lidé pochopili, že franšízy jsou správnou cestou. Celé rozvinutí toho systému pak trvalo tři roky.
* Jak by měl nový model vypadat? Co budete obchodníkům nabízet, aby se stali partnery pošty?
Zabýváme se ekonomickou stránkou, aby franšízant měl větší zájem o Českou poštu. Primárně chceme spolupracovat s obecními úřady, kde se to samo nabízí.
* V praxi to bude znamenat, že chcete nabídnout lepší podmínky, abyste na venkově nalákali více partnerů, kteří budou poskytovat poštovní služby?
Chceme udělat takovou skládačku s hodinami pro veřejnost a šíří poskytovaných služeb, abychom na základě těchto faktorů postavili ekonomický smluvní model mezi Českou poštou a franšízantem.
* To, co vás také zatěžuje, jsou náklady na univerzální službu, tedy na státem objednanou dostupnost a kvalitu služeb. Letos poprvé by měl začít fungovat fond, ze kterého se náklady budou platit. Vy se na něj ale příliš netváříte. Proč?
Máme zkušenosti z oblasti telekomunikací, kde podobný fond také zřídili. Ten model očividně nefungoval a jsem přesvědčen o tom, že nebude fungovat ani u nás. Je tady obrovské riziko, že Česká pošta nebude mít náklady uhrazeny. Druhá rovina je ta, že zákon stanovuje, abychom si náklady na univerzální službu zaplatili de facto sami. To je pro podnik poškozující. My máme od státu jasně definované povinnosti, a když si někdo něco objedná, tak by to měl také uhradit. To je v byznysu standardní. My dva roky držíme nějaký hospodářský výsledek, a když chceme na stále klesajícím trhu zůstat a platit zaměstnance, musíme mít kde brát. Pět let se tady nezvyšovaly mzdy. Současné nastavení kompenzačního fondu, kdy bychom do něj měli přispívat, nám zlepšení podmínek neumožňuje.
* Jak by to tedy mělo vypadat?
Dovedu si představit obdobný systém jako na Slovensku, kde když fond nenaplní prostředky, které mají pokrýt náklady, tak to garantuje stát. To jsou modely, které fungují i jinde ve světě, nevidím tedy důvod, proč by Česká republika měla jít jinou cestou.
* Náklady na univerzální službu jste spočítali na 1,8 miliardy korun. To by bylo velké plus. Co byste s těmi penězi dělali?
Ty peníze bych použil na rozvoj poboček, na rozvoj logistické sítě. Potřebujeme investice do tiskáren, koncových stanic, operačního systému, který máme z 90. let. Když chceme, aby byl zákazník rychle obsloužen a netvořily se fronty, tak k tomu také musíme mít podmínky. V současné době ale nejsou adekvátní. Některé pošty bychom chtěli i zrekonstruovat.
* V tuto chvíli platí, že oněch 3200 poboček zůstává pro příští rok zachováno?
Vláda musí říci, jak širokou síť chce. To pro mě bude zadání. Tomu, jak se bude vyvíjet úhrada nákladů na univerzální službu, bude odpovídat i strategie pobočkové sítě.
* Tedy jinak řečeno kdyby stát peníze do fondu neposlal, mohlo by dojít na rušení poboček?
Ano. V tom okamžiku musím nějak konat. Je tu nějaký legislativní rámec 2100 poboček a vzhledem k nákladům na 3200 poboček by ta ekonomika do sebe nezapadala. Je to samozřejmě otázka dohody se zakladatelem, ale nějaké kroky musejí nastat.
* Velmi důležitým prvkem, který může hrát v ekonomice České pošty významnou roli, je vlastní poštovní banka. Budete žádat o licenci?
Než začneme v této oblasti dělat první kroky, chceme mít v ruce posouzení jednotlivých variant, jak po roce 2017 postupovat. Na základě toho se pak budeme rozhodovat a předkládat vládě optimální variantu. K nějaké změně pravděpodobně dojde, ale musíme to mít vyargumentované.
* Kdy budete mít jasno?
Mělo by to být v průběhu prvního kvartálu příštího roku. Pak bychom zahájili všechny příslušné kroky, protože přece jen času do skončení smlouvy s ČSOB, která na našich pobočkách provozuje Poštovní spořitelnu, už moc nezbývá.
* Jste spokojen s nastavením smlouvy s ČSOB? Říká se, že je pro ČP málo výhodná.
Já bych nehodnotil. Mám smlouvu, která platí a je nějak nastavená. Je ale dost pravděpodobné, že ty věci budou po roce 2017 vypadat jinak.
* Má vůbec Česká pošta schopné lidi a know-how na to, postavit si bankovní dům?
Na to, abychom postavili banku, v České poště nyní opravdu lidi nemáme. Pochopitelně, kdyby se pošta rozhodla jít touto variantou, znamenalo by to organizační zásahy.
* Před časem jste řekl, že zisk ČP, který se vloni pohyboval kolem 305 milionů korun, je v objemech firmy de facto nulový. Co uděláte pro to, aby pošta vydělávala?
Máme připravenou asi padesátku projektů, které směřují k nákladové části. To znamená, že chceme spořit a zároveň chystat v příštích letech ziskové projekty. Vyplývá to ze strategie, kterou máme schválenou vládou. Druhá věc jsou pak legislativní úpravy, konkrétně úprava poštovního zákona tak, aby měla Česká pošta uhrazeny náklady, které prokazatelně má kvůli široké síti poboček a vlastně celé takzvané univerzální službě pro stát.
* Jaká konkrétní opatření chystáte? Mířím k tomu, že jste zveřejnil záměr rušit ředitelská místa nebo omezovat přidělování služebních aut.
Jsou to kroky, které jsem deklaroval už na začátku svého působení v pozici generálního ředitele. Je mi jasné, že musíme mít takovou organizační strukturu, která nebude nafouknutá o pozice, které nejsou potřeba. Totéž se týká i automobilů a dalších věcí. Znovu se zamýšlíme nad tím, jak optimálně řídit tak velkou firmu, jako je Česká pošta.
* Poradcem ministra vnitra, tedy vašeho šéfa, je bývalá ředitelka ČP Marcela Hrdá. Ona s vámi spolupracuje na změně fungování pošty?
Některé věci standardně konzultujeme, nejde o nic neobvyklého. Zkušenosti má, řídila jak Českou, tak Slovenskou poštu.
* Když se na ty chystané změny podíváte zvenčí, jak zásadní pro ČP budou?
Chci mít takovou organizační strukturu, aby byla transparentní jak pro lidi zevnitř podniku, tak zvenčí. Nechtěl bych, aby to vypadalo, že máme zbytečně moc lidí, a stejně neděláme dobře svou práci. Nejde tedy jen o ekonomiku, ale i o zjednodušení organizační struktury firmy.
* Když se podíváme na budoucnost České pošty za deset let, jak si ji představujete?
Bude tu nějaký bankovní model, chceme být také lídry na balíkovém trhu v oblasti přepravy a logistiky. Je tu velký prostor zejména u nadrozměrných zásilek. Určitě to bude ČP, která bude založena na franšízách, jako je to jinde. V Británii mají jedenáct tisíc pošt a z toho jen tři sta vlastních poboček. Všichni ve světě mají opačný poměr, než je tomu u nás. Také budeme rozvíjet elektronické služby. Provozujeme datové schránky a máme na čem stavět. Jsme připraveni rozvíjet datovou komunikaci i dále. Česká pošta tady za deset let určitě bude a já věřím, že půjde o moderní firmu.
32 391 zaměstnanců
má Česká pošta
3 217 poboček
má Česká pošta
10,7 mil. kusů zásilek
odbaví podnik za den
2,4 mil. transakcí
proběhne denně za přepážkami pošty
220 tisíc datových zpráv
vyřídí pošta za den
5 tisíc výpisů
přes CzechPoint vydá pošta každý den
12,2 mld. korun
jsou roční osobní náklady firmy, je to 63 procent celkových nákladů
603 tisíc km
denně najedou auty pošťáci po celém Česku
Z trhu každý rok mizí sedm set milionů korun. Kdyby vypadly kterékoli jiné firmě, taky by nastaly velké problémy. Stává se i mně, když přijdu na poštu, že jsou tam z pěti přepážek otevřené tři. Jednoduše už tam nemáme koho dát.
Martin Elkán (44) • Vystudoval ekonomiku a řízení na ČVUT v Praze. • Do České pošty nastoupil v roce 1996 jako vedoucí obchodu a v následujících letech pracoval v různých pozicích. • Od roku 2010 byl vrchním ředitelem divize pro obchod a marketing. • Generálním ředitelem České pošty byl jmenován v červnu 2014. ČP dočasně vedl od dubna téhož roku.
Vysychání Zisk České pošty před zdaněním (v mil Kč)
Zdroj: výroční zprávy České pošty
O autorovi| Petr Weikert, weikert@mf.cz
