Hugo Chávez nabídl recept na měnovou reformu
Prezident Venezuely Hugo Chávez ví, jak si naklonit občany. Mezi základní pilíře jeho politiky tudíž patří systematické posilování sebevědomí nejchudších obyvatel země, což jsou většinou potomci původních obyvatel. Mezi nimi má proto velkou podporu. Chávez také až fanaticky touží posílit ekonomický význam Venezuely v rámci Jižní Ameriky i na mapě světa. Minulý rok se k těmto dvěma cílům rozhodl svým typicky razantním způsobem přiblížit jediným krokem a vyhlásil měnovou reformu.
Silná měna, silný stát.
Od prvního ledna 2008 tak namísto staré měny nazvané podle největšího venezuelského národního hrdiny, osvoboditele Jižní Ameriky Simóna Bolívara nastoupila měna nová. Té se oficiálně říká „bolívar fuerte“, tedy „silný bolívar“. Název vyjadřuje vizi prezidenta Cháveze, aby se měna jeho země stala podobně tvrdou, jako je například euro, britská libra nebo jako po desetiletí býval americký dolar. Tento dojem má posílit i intenzivní státní propaganda ve formě plakátů, které zdobí ulice metropole Caracasu i menších měst. Je na nich heslo „Una economia fuerte, un bolívar fuerte, un país fuerte”, v překladu “Silná ekonomika, silný bolívar, silná země”. Bohužel však zůstává především u politických proklamací, protože hodnota nového bolívaru rychle klesá. V únoru se již měna na černém trhu prodávala za kurz kolem pěti bolívarů za americký dolar, což je zhruba poloviční hodnota oproti fixnímu kurzu stanovenému vládou. „Krajané žijící ve Venezuele nové bankovky chápou jako přípravu na novou inflační spirálu, což odvozují hlavně z vyšších nominálních hodnot čerstvě vydaných bankovek,“ uvedl český podnikatel Štěpán Rusňák, jenž ve Venezuele pobýval v době zahájení měnové reformy.
Stejně jako ve Švýcarsku.
Nejviditelnější změnou je zrušení přebytečných nul na starých bankovkách. Ty existovaly v nominální hodnotě desetitisíců bolívarů, podobně jako tomu kdysi bylo v případě italské liry nebo polského zlotého. Chávez se ale rozhodl, že zbytečné nuly musí zmizet a „silné“ bolívary se začaly vyměňovat za staré v kurzu jedna ku tisíci. Nové bankovky ovšem chvíli platí společně s těmi starými, což s sebou přineslo problém, aby se lidem při běžném peněžním styku tyto bankovky nepletly. Komplikace posílilo i to, že ve Venezuele - ačkoli patří k nejrozvinutějším zemím Latinské Ameriky - je zhruba sedm procent lidí negramotných, hlavně v odlehlých venkovských oblastech. Proto bylo zavedeno jednoduché a umělecky zajímavé řešení. Nové bolívary totiž nejsou orientovány na šířku, jak tomu bývá u většiny světových bankovek. Obrázky na nich jsou naopak umístěny svisle. Podobně vypadají peníze například ve Švýcarsku nebo na Srí Lance. Díky tomu je již prakticky nemožné si nové a staré bankovky splést. Aby s přijetím nových peněz nebyla už vůbec žádná potíž, dala vláda na oficiální internetové stránky nové měny ještě on-line konvertor hodnoty starých bolívarů na nové (pro ty, kdo by snad měli problém s dělením tisícem).
Indiánský náčelník a osvobozený otrok.
Nová měna má ovšem vedle své hlavní funkce plnit zřejmě také účel politický. Na rozdíl od starých bankovek, které byly zdobené výhradně portréty bělochů, se tak na peníze dostal i zástupce indiánských obyvatel Guaicaipuro, náčelník kmenů Teques a Caracas. Na jiné bankovce je zase obraz bývalého černošského otroka Pedra Cameja, jenž se proslavil hrdinstvím v revolučním boji proti Španělům. V rozporu s machistickou tradicí zemí Jižní Ameriky se na venezuelské bankovky letos poprvé probojovala i žena, hrdinka boje za nezávislost Luisa Cáceresová. Měnová reforma ale zřejmě nebude posledním z reformních kroků Huga Cháveze v ekonomické oblasti. Jeho hlavní politické heslo totiž zní „Revoluce pokračuje“.
ČLÁNKY DO MAILU