Odbory i zaměstnavatelé se vzácně shodli. Návrh balíčku úsporných opatření, který navrhl ministr financí Eduard Janota, považují za rozumný kompromis a podporují jej, i když k němu mají obě skupiny řadu připomínek.
Autor: ČTK
Zrušení slev na sociální pojištění pro nízkopříjmové skupiny zaměstnanců a zvýšení stropů na sociální zdravotní pojištění postihne řadu firem. Jde o kroky, které jsou součástí úsporného balíčku, jehož přijetí je nezbytné pro snížení astronomického deficitu státního rozpočtu na příští rok.
Zaměstnavatelé: přijměte celý balíček Přesto zaměstnavatelé s přijetím nutných opatření souhlasí. „Jako zaměstnavatelé jsme ochotni přijmout řešení, která nejsou pro firmy zcela příznivá,“ potvrzuje prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl. Svaz považuje růst státního deficitu a možnost rozpočtového provizoria za riziko, které ohrožuje stabilitu nejen veřejných financí, ale celého hospodářství. „Jsme si plně vědomi toho, že navrhovaný rozpočet přináší náklady a není bezbolestný. Jsme však připraveni se na těchto nákladech podílet,“ dodává Míl. Za ústupek, že návrh podpoří, získali zástupci zaměstnavatelů od vlády příslib, že omezování výdajů se nedotkne výzkumu, vývoje a vzdělání, dopravní infrastruktury a kofinancování strukturálních fondů a zůstane zachováno poskytování náhrady mzdy zaměstnavateli v délce čtrnácti dnů s refundací při stejném procentu odvodů. Zaměstnavatelé vyzvali politiky, aby přijali rozpočet navržený ministrem financí a nevytrhávali z něj dílčí jednotlivosti. „V případě nerealizace změn na straně úspor a při dalším zvýšení zdanění vládní návrh státního rozpočtu naši podporu mít nebude,“ pohrozil Jaroslav Míl. Už po schůzce špiček politických stran, ale ještě před jednáním sněmovny, z balíčku vypadla některá opatření, která se nelíbila levici a menším středovým stranám. Z úsporného plánu, který vláda předložila, zmizely některé návrhy, které by se dotkly rodin s dětmi a sociálně slabších skupin. Nesníží se rodičovský příspěvek, porodné ani příspěvek na sociální služby, které měly ušetřit necelých šest miliard korun. ODS zase prosadila, aby se nezavedla vyšší daň pro lidi s příjmem nad 145 tisíc korun, která by do rozpočtu přinesla 700 milionů korun. Kvůli těmto kompromisům by narostl deficit státního rozpočtu z původních 155,3 miliard na 160 miliard korun. Co zůstane v balíčku?**
V balíčku zůstalo zvýšení sazeb DPH na 10 a 20 procent, zvýšení spotřebních daní, zvýšení daně z nemovitosti, zrušení slevy na sociálním pojištění pro firmy, zvýšení stropů na sociálním pojištění pro firmy i zaměstnance a zdanění náhrad ústavních činitelů. Ušetřit by se mělo na úpravách nemocenského pojištění, zmrazení podpor v nezaměstnanosti, zmrazení výše dětských přídavků, nižším nárůstu plateb za státní pojištěnce, snížení příspěvku na auto pro postižené, snížení platů ve státní sféře o čtyři procenta a úspoře na úrocích z dluhů státní pokladny. Všechna tato opatření by měla snížit schodek o 70 miliard korun. Ale ani tato dohoda neměla příliš dlouhého trvání. Předseda sociálních demokratů Jiří Paroubek následně požádal, aby vypadla další opatření.
Kabinet označil hlasování o balíčku za test důvěry této vládě. „Pokud máme nést odpovědnost za rozpočet pro příští rok, s rozpočtem vyšším než 164 miliard bych nemohl přijmout odpovědnost předsedy vlády,“ řekl minulý čtvrtek poslancům premiér Jan Fischer. Dal tak najevo, že pokud výrazné škrty poslanci neschválí, rezignuje spolu s ministrem financí. Pak by padla celá vláda a politická krize by vrhla Českou republiku do další nestability, která by měla negativní dopad na celou ekonomiku.
(Do uzávěrky Profitu Poslanecká sněmovna o osudu balíčku nerozhodla.)