Zahraniční investice
Sociální demokraté přivítali minulý týden skupinu švédských podnikatelů, kteří údajně mají zájem investovat v České republice. Ani Švédové, ani špičky vládní sociální demokracie ovšem nebyli příliš ochotni sdělit, o jaké investice by šlo a za jakou cenu.
Premiér Miloš Zeman spolu se svými místopředsedy Pavlem Mertlíkem a Egonem Lánským přivítali minulé pondělí podnikatelskou delegaci, vedenou významnou rodinou Wallenbergů. Její členové zastupují smetánku švédského průmyslu, v níž se mimo jiné nachází telekomunikační společnosti Ericsson, automobilka Scania, výrobce spotřebičů Electrolux a výrobce letadel Saab Aerospace.
Toto seskupení firem spadá pod střechu holdingové společnosti Investor AB a zhruba čtyřicítka podnikatelů přijela na dva dny do Prahy, aby pohovořila se členy vlády o investičních možnostech v České republice.
Kromě seskupení Investor AB se návštěvy zúčastnila i řada dalších švédských firem, zejména počítačová společnost MultiQ, obchodní společnost Atlas Copco a firma Vattenfall, která se zabývá energetikou.
První den vyvrcholil recepcí, která se konala na švédském velvyslanectví. Kromě zástupců různých dceřiných firem Investor AB a jejího britského obchodního partnera British Aerospace (BAe) se recepce zúčastnil i premiér, dva již zmínění místopř edsedové vlády, ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr a ministr dopravy a telekomunikací Antonín Peltrám. Pozvánku na švédské pohoštění přijali také bývalý ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý (někdejší člen ODA, který nyní pracuje jako poradce pro skupinu ABB)a generální ředitel a předseda představenstva Investiční a Poštovní banky Jan Klacek, prominentní člen ČSSD. Druhý den návštěvy strávila část švédské dele gace s ministrem obrany Vladimírem Vetchým a také s prezidentem Václavem Havlem.
Jak představitelé státu, tak švédští průmyslníci projevili velkou neochotu sejít se s tiskem. Například striktně odmítli svolat tiskovou konferenci. Zaměstnanec obchodního zastoupení švédské ambasády dokonce doporučil, aby se týdeník EURO obrátil na Martina Dolanského, poradce místopředsedy Lánského. Švédský obchodní rada Jan Stocklassa odkázal týdeník EURO na komerční přílohu, která vyšla 24. března v Hospodářských novinách - v ní jso u prý všechny podrobnější informace týkající se návštěvy. (Bohužel žádné konkrétní informace k návštěvě v této příloze nejsou.)
Poté co Švédové opustili Českou republiky, se stručně vyjádřil místopředseda vlády Mertlík: „Nemohu říct, o čem se konkrétně jednalo, protože bych vážně porušoval obchodní tajemství, uvedl. Se stejným argumentem někdejší náměstek ministra obrany Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) napadal novináře, kteří se zajímali o nesrovnalosti v hospodaření jeho úřadu.
Podle týdeníku Prague Business Journal jedná česká strana se švédskou firmou Ericsson o dodávce komunikační sítě optických kabelů pro České dráhy. Je už ale dostatečně známé, že Švédové zesilují především své snahy prodat České republice nadzvukové stíhací letouny JAS-39 Gripen. „Uznávám, že se jednalo také o Gripenech, potvrdil Mertlík.
Švédské investice v České republice v letech 1990-1998 dosáhly zhruba čtyřiceti milionů dolarů. Značnou část z nich přinesla švédsko-švýcarská společnost ABB, která v zemi rozběhla osm projektů. Dalším významným investorem je výrobce papíru AssiDomän, který koupil Sepap Štětí. AssiDomän je součástí seskupení Investor AB. V Česku působí i firma Electrolux. I když se na první pohled zdá, že Švédové se do republiky hrnou všemi čtyřmi, je nutné se ptát, jakou odměnu budou očekávat za svou štědrost. „Nejsem naivní, vždy je něco za něco, říká i Pavel Mertlík.
V Hospodářských novinách vyšel 1. dubna rozhovor s generálním ředitelem Aero Vodochody Adamem Straňákem, v němž byla popsána ochota švédské strany přemístit výrobu celých letadel Gripen, nebo jejich součástí do Aera. Autor se zmínil i o rozsáhlé švédské nabídce offsetov ého programu.
Švédové ovšem začínají mít s offsetovými programy potíže. V roce 1997 společnost Investor AB prostřednictvím své dceřiné společnosti Electrolux poskytla Maďarsku offsetový program ve výší sto milionů dolarů a doufala, že maďarská vláda na koupí letouny Gripen. Investice představovala výrobu elektrických spotřebičů pro firmu Electrolux. Maďarská vláda offsety přijala, ale nákup stíhaček odložila na neurčito.
V prosinci 1998 BAe dohromady se Saabem vyhrály jihoafrický tendr na dodávku vojenské techniky, včetně osmadvaceti letounů Gripen. Podle nezávislých zdrojů však jihoafrická strana dosud nepodepsala kontrakt s britsko-švédskou stranou. V této chvíli Jihoafričané dokonce zvažují, že celý obchod kvůli nedostatku peněz a problémům s offsetovým programem zruší.
Při nejlepších podmínkách jsou offsetové programy metodou, která umožňuje vládám přesvědčit voliče o strategických nákupech - například stíhaček. Je omylem se domnívat, že offset zaplatí celou část jakéhokoli strategického nákupu. Vždy je také nutn é se ptát, co všechno jsou Švédové ochotni udělat pro to, aby prosadili svá letadla na českém trhu.
Není tajemství, že Investor AB musí letouny prodávat. Švédská vláda totiž slíbila, že odebere pouze 204 Gripeny. Firma tedy musí prodat mnohem více těchto strojů, aby se jí vrátily miliardové investice do vývoje, výzkumu a výroby. Tajemstvím není a ni to, že Investor AB a jeho hlavní akcionáři, tedy Wallenbergova rodina, procházejí nucenou restrukturalizací, k níž jsou tlačeni sílící globální konkurencí (EURO 8/99).
Týdeník EURO má k dispozici dopis, který premiéru Zemanovi zaslal šéf British Aerospace Julian Scopes. Slibuje v něm totální přesun celkové montáže letounu Gripen do České republiky. Scopes ovšem při své nabídce odmítl sdělit, kolik by taková licenční výroba stála. Švédský partner Saab Aerospace přitom tvrdí, že česká strana by musela zaplatit veškeré náklady.
Podle zdrojů týdeníku EURO by se takový přesun výroby rozhodně nevyplatil pro pouhých 36 letounů, tedy maximální počet nových stíhaček, které si chce Česká republika v budoucnu pořídit. „Přesun celé výroby by znamenal nákup nového výrobního vybaven í a to by bylo velmi drahé, konstatoval generální ředitel Aero Vodochody Adam Straňák.
Důvodem nucené restrukturalizace investiční skupiny Investor AB jsou mimo jiné i nestandardní metody řízení, které jsou stále méně přijatelné pro malé akcionáře Wallenbergova rodinného impéria. Bývalá finská ministryně obrany Elisabeth Rehnová ve s vých vzpomínkách mimo jiné popsala, jaké bylo jednání s Petrem Wallenbergem v době, kdy Finsko vybíralo novou stíhačku pro svou armádu. „Wallenberg řekl, že pokud Finsko nevybere JAS-39 Gripen, tak Švédové budou muset zvážit, zda nezruší všechn y ostatní investice ve Finsku, napsala diplomatka. V době, kdy se vláda rozhodla privatizovat Aero Vodochody, tehdejší šéf British Aerospace pro Evropu Alan Garwood řekl, že jednou z podmínek vstupu jeho zbrojovky do Aera je nákup letounů Gripen pro českou armádu. Nynější strategický partner firmy Aero, americká firma Boeing, nikdy podobné podmínky nekladl.
Adam Straňák v rozhovoru v Hospodářských novinách dokonce vyjádřil obavu, že pokud česká vláda vybere Gripeny, bude ohrožena dodávka dvaasedmdesáti kusů letounů L-159 pro českou armádu. Také poradce České strany sociálně demokratické a exministr průmyslu a obchodu bývalé české vlády Jan Vrba tvrdí, že koketování ČSSD se Švédy nevysílá pozitivní signály k zahraničním firmám, které již investovaly do České republiky. „Poku d si to vláda neuvědomuje, tak situace s Aerem dopadne stejně jako situace s SPT Telecom a Česká republika bude ve finále vypadat jako velmi nespolehlivý partner pro zahraniční investory, upozornil Vrba.
Na dotaz týdeníku EURO, zda by vláda Miloše Zemana byla ochotna učinit takové kroky, které by mohly ohrozit existující výrobní programy v České republice, Pavel Mertlík odpověděl: „Vláda ČSSD nehodlá podniknout nic takového.
