Propuštění pracovníci žalují bývalé zaměstnavatele
Celý podtitul:
Propuštění pracovníci žalují bývalé zaměstnavatele za údajná porušení zákona o odstupném
David Mazer se necítí být zločincem. Bývalý výkonný ředitel Mazer Corp. bojoval o přežití svého vydavatelství vzdělávací literatury Dayton až do okamžiku, kdy banka 30. prosince náhle přerušila jednání o tolik potřebném financování. Mazer, jehož firmu před 44 lety založil jeho otec, nebyl schopen vyplácet mzdy zaměstnancům ani hradit kupící se účty. Proto s okamžitou platností propustil zaměstnance bez jakéhokoli odstupného či výpovědní lhůty. Říká, že neměl na vybranou. V pět hodin odpoledne rozeslal všem 296 zaměstnancům e-mail, v němž jim sdělil, že následující den už nemusejí chodit do práce. V dopise dále píše: „Omlouváme se, že jsme vás neinformovali v předstihu, snažili jsme se však až do poslední minuty bojovat za to, aby dveře našeho podniku zůstaly otevřené.“
Šestadvacetiletého redaktora Scotta Benta to zaskočilo natolik, že si ani nesbalil všechny své věci. Když přišel druhý den ráno do práce, byl rozhodnutý, že bude bojovat. Zorganizoval hromadnou žalobu, v níž bývalí zaměstnanci po Mazerovi požadují odstupné, náhradu za nevybranou dovolenou a další odškodnění. Bent připomíná: „Stále jsem nedostal poslední výplatu.“ Mazer reagoval v tom smyslu, že má kvůli náhlému zavření podniku svázané ruce, a poznamenává: „My jsme také naštvaní.“ Mluvčí věřitele KeyBank, který se snaží soudní cestou zmrazit aktiva společnosti Mazer Corp., uvádí, že banka při zastavení financování „využila svých práv v souladu s platnými zákony“.
Manažeři, kteří řeší traumata z masového propuštění, se budou muset začít zabývat také zákony. Neustále roste počet těch propuštěných zaměstnanců, kteří se obracejí k soudům s žalobami kvůli nevyplacení odstupného v souladu s federálním zákonem Worker Adjustment & Retraining Notification Act (Zákon o rekvalifikaci a adaptaci pracovníků), známým jako WARN Act. Politici zároveň zpřísňují pravidla pro zaměstnavatele, aby co nejvíce ochránily pracující. Stát New York 1. února prodloužil výpovědní lhůtu pro zaměstnance, jichž se WARN Act týká, z původních 60 dní na 90. Zároveň bylo ustanoveno, že se tato zákonná úprava bude týkat i těch společností, jež propouštějí pouhých 25 zaměstnanců, zatímco dříve se WARN týkal pouze případů, kdy bylo najednou propuštěno minimálně 50 osob. Kongres hledá další cesty, jak zpřísnit existující zákonná ustanovení. Zákony na ochranu zaměstnanců již zpřísnily státy Illinois a New Jersey.
Společnosti se zoufale snaží uspořit peníze a mnohé jen s obtížemi balancují nad hranicí insolvence. Mnozí zaměstnavatelé proto při snižování počtu zaměstnanců podléhají pokušení opominout vyplatit odstupné. Překvapivě velké množství firem nedává zaměstnancům šedesátidenní výpovědní lhůtu nebo odstupné, což vyžaduje WARN Act. „Dříve firmy rozhodily rukama a řekly: ,Tak zaplatíme‘,“ poznamenává Gerald T. Hathaway, partner v newyorské pobočce právnické firmy Littler Mendelson specializující se na pracovní právo. Hathaway dodává, že v dnešní době si společnosti „chtějí být naprosto jisté, že skutečně musejí (platit odstupné), protože to není levné“. Elaine Kochová, právnička zabývající se pracovním právem ve firmě Bryan Cave se sídlem v St. Louis, se domnívá, že významnou roli hraje nezkušenost. „Některé firmy si dostatečně neuvědomují zákonné požadavky,“ říká.
Důvodem může být také to, že dvacet let starý WARN Act byl jen zřídka uplatňován. WARN zároveň zprošťuje povinností společnosti, které jsou zasažené „nepředvídatelnými okolnostmi“. Rizika nedodržení zákonných požadavků se zatím naplno neprojevily. Zaměstnavatelé dosud nebyli potrestáni vyplacením odstupného za 60 dní, zaplacením dalších finančních nároků a ještě právnických honorářů. Prozatím se hromadné žaloby, jež se odkazovaly na WARN, vyskytovaly mnohem méně často než stížnosti kvůli diskriminaci. Vloni v červenci soud na základě žaloby, kterou podalo 930 propuštěných zaměstnanců společnosti Quarker Fabric, rozhodl o odškodnění v objemu jednoho milionu dolarů.
STÍŽNOSTI SE MNOŽÍ
Množství údajných porušení zákona WARN a dalších souvisejících norem není na celostátní úrovni zmapováno. Právníci z celých Spojených států amerických, kteří se specializují na pracovní právo, však tvrdí, že zaznamenali nárůst žalob. Za posledních šest měsíců podali propuštění zaměstnanci soudní žaloby kvůli porušení zákona WARN na takové společnosti jako Lehman Brothers, právní firmu Heller Ehrman ze San Franciska, maloobchodníka Goody’s, obchodní řetězec s elektronikou Tweeter a USA Jet Airlines. Přestože společnost vyhlásí bankrot, musí v případě hromadného propouštění nebo uzavření provozu oznámit zaměstnancům, že jsou ve výpovědní lhůtě. To znamená, že správce konkurzní podstaty nebo dlužník, který dále spravuje svůj majetek, budou muset takové závazky splatit.
David Mazer dodává, že byl přesvědčen, že získá potřebné financování až do okamžiku, kdy banka nečekaně přerušila jednání. „V tuto chvíli nemůžeme udělat nic jiného než se omluvit,“ uvedl Mazer ve svém prohlášení pro BusinessWeek. Propuštěnému redaktorovi Bentovi omluva samozřejmě nestačí. Přestěhoval se k příbuzným, a zatímco se domáhá proplacení dvouměsíčního odstupného, pracuje na volné noze. V srpnu chce Bent začít studovat na právnické fakultě a zaměřit se na pracovní právo. „Myslím, že to je cesta, jak bojovat za svoji věc.“
* TABULKA s. 052-053 ZAMĚSTNANCI VE SVĚTĚ BOJUJÍ S PROPUŠTĚNÍM**
Míra nezaměstnanosti
Počet lidí, kteří přišli o práci v roce 2008
Právní ochrana
Projevy doby
Francie
8,1 %
*
217 000
*
Zaměstnanci dostávají za každý odpracovaný rok minimální odstupné odpovídající mzdě za 30 dní. Společnosti často vyplácejí více, aby zabránily soudním žalobám.
*
Poté, co automobilka Renault v listopadu oznámila, že v Evropě propustí dva tisíce lidí, zablokovali zaměstnanci továrny v Normandii přístup do nedalekého přístavu.
Rusko
7,7 %
*
1,2 milionu
*
Zaměstnavatelé musejí dát pracovníkům alespoň dvouměsíční výpovědní lhůtu. Zaměstnanci mají navíc nárok na minimální odstupné odpovídající mzdě za jeden měsíc.
*
Několik stovek zaměstnanců automobilek protestovalo 14. února v pěti ruských městech proti hromadnému propouštění.
Velká Británie
6,3 %
*
360 000
*
Za každý odpracovaný rok má zaměstnanec nárok na jeden týden výpovědní lhůty, maximálně však na dvanáct týdnů. Zaměstnavatel musí zaměstnanci vyplatit v přepočtu minimálně zhruba 10 000 korun za každý odpracovaný rok.
*
Na celém území Velké Británie propukly v lednu neorganizované stávky. Tisíce dělníků protestovaly proti zaměstnávání zahraničních dělníků ve čtyřech ropných rafineriích.
Japonsko
4,4 %
*
400 000
*
Zaměstnavatelé jsou povinni dát zaměstnancům třicetidenní výpovědní lhůtu.
*
Policie musela v lednu vyvést 130 propuštěných zaměstnanců z tokijského hotelu Keihin. Protestující zpochybňovali právní platnost jejich propuštění.
Indie
7,2 %
*
10 milionů+
*
Zaměstnavatelé musejí propuštěným zaměstnancům kromě jednoměsíčního odstupného vyplatit za každý odpracovaný rok patnáctidenní mzdu.
*
Protesty bývalých zaměstnanců a hrozba přerušení odletů z Bombaje přinutily v říjnu společnost Jet Airways, aby se zaručila, že znovu přijme 800 propuštěných zaměstnanců.
Německo
7,2 %
*
0++
*
Zaměstnavatelé musejí dát zaměstnancům výpověď s výpovědní lhůtou maximálně sedm měsíců. Zároveň musejí za každý odpracovaný rok zaplatit zaměstnanci dvoutýdenní mzdu.
*
Automobilka Daimler omezuje výrobu a prostřednictvím vládní finanční pomoci kompenzuje zaměstnancům ušlou mzdu.
Čína
4,2 %+++
*
8,86 milionu
*
Zaměstnavatelé musejí dát zaměstnancům výpověď s třicetidenní výpovědní lhůtou, nebo vyplatit minimální odstupné odpovídající mzdě za jeden měsíc.
*
Šanghajské úřady uvádějí, že pomocí pobídek zacílených na oživení byznysu budou schopny snížit oficiální míru nezaměstnanosti na 4,5 %.
+Odhad počtu propuštěných z exportního sektoru podle Federace indických exportních organizací.
++Nezaměstnanost v roce 2008 klesla díky změnám pracovního práva a pružnému exportu.
+++Bere v úvahu pouze oficiálně registrované nezaměstnané.
Copyrighted 2007 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
Překlad: Edita Jiráková