Platí pro všechny podnikatele v České republice stejné daňové zatížení? Nenechte se mýlit
S představou tradiční formy podnikání se pojí stejně ustálené pojetí daňového zatížení jedinou přímou daní. Pokud však náhodou zamýšlíte začít podnikat ve specifičtějším oboru podnikání, a sice v provozu loterií a jiných podobných her, zbystřete! Ekonomicky obstát v tomto segmentu trhu vás bude, z čistě matematického úhlu pohledu, stát přinejmenším dvakrát tolik námahy a nasazení.
Počínaje 1. lednem 2012 doznala právní úprava podmínek pro podnikání v oblasti tzv. provozu loterií značných změn. Z nich nejvýznamnější je odlišnost v rozsahu daňového zatížení. Téměř třináct let platila solidární zásada, že provozovatelé loterií musejí kompenzovat možné negativní dopady spojené s realizací tohoto druhu podnikatelské činnosti tím, že na veřejně prospěšné účely povinně odvedou šest až dvacet procent svých příjmů ze vsazených částek. Od těchto příjmů nebylo možno odečítat žádné náklady, pouze vyplacené výhry, správní poplatky, místní poplatky a procentní odvod na státní dozor. Výše procentuálního odvodového zatížení konkrétního provozovatele pak byla odvislá, zjednodušeně řečeno, od obratu provozovatele. Loterijní daň, pojem (ne)známý Od počátku letošního roku se tento systém, v důsledku přijetí zákona o jednotném inkasním místu, změnil. Odvod části výtěžku na veřejně prospěšné účely byl nahrazen odvodem z loterií a jiných podobných her, ve skutečnosti tzv. „loterijní daní“. Došlo ke sjednocení sazby této daně, a to na 20 procent ze základu daně, kterým je rozdíl mezi přijatými vsazenými částkami a vyplacenými výhrami. Ačkoli se opět jedná o přímou daň, žádné náklady na dosažení, zajištění a udržení příjmů od základu daně odečítat nelze. V případě provozu některých typů loterií je provozovatel povinen kromě platby této procentní složky daně hradit také ještě její složku pevnou (55 Kč za každý jeden den povolení provozu hry na každé jedné herní pozici). Tato pevná složka daně, primárně určená obcím a městům, měla de facto suplovat zrušený a právně velmi nešťastně řešený místní poplatek z provozu jiných technických herních zařízení. Ve skutečnosti však samospráva z této pevné složky daně obdrží jen určitou část.
Neúnosná platba Kromě shora uvedené daňové povinnosti však od ledna letošního roku mají provozovatelé loterií nově také povinnost platby klasické daně z příjmů, tj. odvodu dalších 19 procent, tentokrát z hrubého zisku. Ve srovnání s ostatními druhy podnikatelské činnosti tak pro tyto podnikatele platí zatížení dvěma přímými daněmi. To je přinejmenším poněkud nestandardní, obzvláště v právním prostředí, které prostupuje zásada, že dvojí zdanění jednoho příjmu není přípustné. Nadto je třeba zmínit, že od roku 2004 si provozovatelé loterií nemohou uplatňovat DPH. Ačkoli je v současné tíživé ekonomické situaci snaha o zajištění nových finančních zdrojů pro státní rozpočet a maximalizaci jeho naplňování pochopitelná, ne vždy je možno způsob, jímž se tak děje, právně obhájit. Dosud nezodpovězenou otázkou pak zůstává, zda nový přístup zákonodárců není pro samotný stát a jeho potenciální příjem vlastně latentním nebezpečím. Tedy jestli se provozovatelům za tak vysokého daňového zatížení ještě vyplatí na území našeho státu podnikat a nebudeli pro ně výhodnější přesunout své podnikatelské aktivity do zahraničí.
Divide et impera?
Některé předběžné odhady uvádějí, že odvod loterijní daně za rok 2012 by měl v rámci celého loterijního průmyslu činit kolem deseti miliard korun. Jak bylo nastíněno výše, zavedení nového režimu neznamená jen načerpání prostředků do státního rozpočtu, ale i příliv do rozpočtů municipalit. Ačkoli jsou správou loterijní daně pověřeny finanční úřady, její rozpočtové určení pokrývá do značné míry i samosprávu. Ve většině případů obcím a městům náleží 30 procent vybrané daně, v případě tzv. „technických her“ je to dokonce 80 procent. Bude proto zřejmě na obcích a městech, aby znova navázaly na nastalou diskontinuitu podpory neziskových organizací a jiných potřebných subjektů a jejich financování zajistily. Celý proces odvodu loterijní daně je však postaven na kvartálních, zálohových platbách správci daně a samotný převod finančních prostředků vybraných finančními úřady do rozpočtů samospráv není v tomto případě jasně stanoven. Jak se tento nový systém osvědčí v praxi a jak dalekosáhlé budou nakonec všechny jeho dopady pro provozovatele, obce a města, žadatele o podporu i samotný stát, tak bude možné vyhodnotit až začátkem roku 2013. l
Otázkou zůstává, zda se loterijním firmám ještě vyplatí na území našeho státu podnikat
O autorovi| Jana Čechová Náplavová. advokátka, Toman, Devátý & Partneři, advokátní kancelář