Nový právní institut přejatý do tuzemské legislativy ze zahraničí se využívá zejména v oblastech anglosaského práva
Pod pojmem svěřenské fondy si většina z nás představí bohaté dědičky plnící stránky bulvárních médií, nicméně použití těchto fondů bude v praxi mnohem širší. I když jsou a budou primárně určeny pro správu majetku zůstavitele, nebrání nic tomu, aby takový fond byl založen a existoval již za života svého zakladatele a aby určená osoba (obmyšlený) či osoby z něj čerpaly užitky. Kromě soukromého účelu může být svěřenský fond založen i za účelem veřejně prospěšným nebo i čistě za účelem podnikatelským. Jeho hlavním cílem je pak dosahování zisku.
Podstatou svěřenského fondu je vyčlenění určité části majetku zakladatele fondu, který tento zakladatel svěří do správy zvolené osobě. Tento svěřenský správce, ačkoli bude vykonávat vlastnická práva k majetku svěřenského fondu a bude zapsán ve veřejných rejstřících, nebude jeho reálným vlastníkem, ale pouze jeho správcem. Majetek svěřenského fondu nebude vlastnit nikdo.
Povinnosti správce
Správcem, pokud nestanoví zákon jinak, je fyzická osoba. Může jím být dokonce i sám zakladatel nebo obmyšlený. Lze předpokládat, že v převážné většině případů bude správcem svěřenského fondu profesionální správce, ale i ten se může v určitých případech nechat zastoupit. Bude se jednat zejména o oblasti, které spadají mimo jeho odbornou znalost, v praxi nejčastěji zřejmě vedení účetnictví či zpracování daňových přiznání.
Zatímco pravomoci správce jsou ve velké míře omezené, jeho povinnosti jsou naopak dosti rozsáhlé. Kromě zásadního pravidla péče řádného hospodáře jsou zde i další povinnosti, které musí dodržovat, a to zejména z oblasti předkládání zpráv a výkazů o činnosti. Jedná se konkrétně o povinnost předložit vyúčtování správy nejméně jednou za rok.
Vyúčtování musí být tak podrobné, aby bylo možné ověřit jeho správnost. Dále musí umožnit beneficientovi kdykoli přezkoumat účetní knihy a doklady týkající se správy a poskytnout mu na vyžádání potřebné informace, jak je správa vedena.
Rozdílná daň z příjmů
Přestože svěřenský fond nemá sám o sobě právní subjektivitu, z pohledu daně z příjmů je považován za daňový subjekt, za poplatníka daně z příjmů právnických osob. Nesmíme zapomínat, že i svěřenský fond může, a ve většině případů také bude mít, příjmy ze své činnosti. Zdanění příjmů fondu tak podléhá standardním pravidlům platným pro právnické osoby. Příjmy svěřenského fondu budou zdaněny obecně sazbou 19 procent.
Jiná situace nastává v případech, kdy bude svěřenský fond založen podle nového zákona o investičních společnostech a investičních fondech. Pokud svěřenský fond splní definici základního investičního fondu, bude podléhat stejným pravidlům zdanění jako investiční fond, mimo jiné bude podléhat zvýhodněné sazbě daně z příjmů.
Beneficient, v případě svěřenských fondů označován jako obmyšlený, je ten, kdo získává z fondu plnění. Může jím být jak fyzická osoba, tak právnická osoba. Na osobě příjemce a typu plnění pak bude záviset zdanění plnění plynoucího z fondu. Příjem ze svěřenského fondu je předmětem daně z příjmů, obvykle bude podléhat zdanění srážkou, neboť se bude jednat o formu příjmů z podílu na zisku.
Příjmy ze svěřenských fondů ovšem mohou být, za splnění určitých zákonných podmínek, od daně osvobozeny. Toto osvobození je navázáno na osobu zřizovatele fondu, jeho vztah k beneficientovi a typ příjmů ze svěřenského fondu.
Pro účely daně z příjmů platí, že při plnění ze svěřenského fondu se nejdříve plní ze zisku fondu a až poté z ostatního majetku fondu.
Plnění jako dar
V případě, kdy ze svěřenského fondu je vypláceno plnění, které představuje část nebo celý původně vložený majetek, jedná se o příjem, který je srovnatelný s darem, resp. s dědictvím. V důsledku začlenění právní úpravy daně dědické a darovací do zákona o daních z příjmů bylo upraveno i osvobození příjmů nabytých děděním či darováním (nově bezúplatné příjmy). Podmínky osvobození bezúplatných příjmů zůstávají víceméně zachovány v té podobě, v jaké je známe v dosavadním zákoně o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitostí.
Osvobození od daně je zachováno v případě bezúplatného příjmu z převodu majetku mezi fondem a obmyšleným. Musí se ovšem jednat o majetek, který byl do svěřenského fondu vyčleněn pořízením pro případ smrti nebo zvýšil majetek svěřenského fondu pořízením pro případ smrti. Obdobné platí i pro příjem obmyšleného, který je právnickou osobou.
V případě darování jsou dále osvobozeny bezúplatné příjmy obmyšleného z majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn nebo který zvýšil majetek tohoto fondu od osoby, která je s obmyšleným v přímé či vedlejší příbuzenské linii nebo s ním žila ve společné domácnosti po dobu jednoho roku. Nová úprava zdanění tedy navazuje na stávající úpravu osvobození darů a dědictví obsaženou ve stávajícím zákoně o „trojdani“.
Jednou z nejpodstatnějších výhod svěřenského fondu je ochrana majetku před nezvedenými potomky, ale i před případnými věřiteli zakladatele. Do určité míry umožní svěřenský fond zajistit anonymitu vlastnictví majetku. V neposlední řadě je zde i potenciál, alespoň co se zdanění týče, v možnosti založení svěřenského fondu jako formy fondu investičního.
