Pokud by policie postupovala přísně podle plánu, musela by obvinit po Nečasovi také Kalouska. Kde jsou však vytipovaní kmotři?
Údajný boj s politickými kmotry se dostává do absurdní roviny. V České republice podle všeho neexistuje jediný právní precedens, o nějž by se policie a státní zastupitelství v případě politických trafik pro Petra Tluchoře, Ivana Fuksu a Marka Šnajdra mohly opřít. Soud by musel konstatovat, že přijetí práce (v představenstvu nebo dozorčí radě) znamená korupční jednání. To za předpokladu, že by detektivové a žalobci nevytáhli nějaký trumf v podobě například toho, že pro politické prominenty bylo určeno zabavené zlato a peníze.
Cash, kov, diamanty Informaci, komu patří zabraná hotovost a zlato z Komerční banky na pražském Václavském náměstí, policie a státní zastupitelství stále tají. Přitom právě odpověď na tuto otázku by měla být pro vyšetřování politické linie případu klíčová. V médiích se to mezitím hemží zprávami, že zajištěný majetek mohl patřit tu Romanu Janouškovi, tu Ivovi Rittigovi.
Bezpečnostní schránky ani trezory nebyly na Rittiga nebo Janouška napsané. Oficiálně je vlastní někdo úplně jiný. Kdo, to policie neřekla.
Janouškův advokát Vít Široký se přitom od informací, že by mohlo jít o Janouškův majetek, distancoval. Připustil pouze, že detektivové našli při domovní prohlídce necelý milion korun. „Jsem tady chvilku a z těch informací nejsem moudrý. Nyní zjišťuji, co se vlastně stalo a co se nestalo, zatím neumím rozlišit mezi nějakou fikcí a realitou,“ řekl Roman Janoušek deníku Právo po návratu ze zahraničí. Že by byly peníze a zlato jeho, striktně odmítl.
Kriminalisté se podle informací týdeníku Euro vyjma zabavených peněz a zlata zajímají o nákupy drahých kamenů v pražském obchodě Alo Diamonds. Při domovních prohlídkách byly podle neoficiálních informací nalezeny účtenky k těmto operacím.
Více šmírovaček V linii politické korupce nemůže soud rozhodnout pravděpodobně jinak, než že nenastala.
I kdyby prvoinstanční soud rozhodl, že byla, vyšší instance prominenty obžaloby velmi pravděpodobně zprostí. Třeba pražský městský soud odmítl v nedávné minulosti mnohem kovanější důkazy ve známé úplatkářské kauze Věcí veřejných Vít Bárta - Jaroslav Škárka.
Policie případy stále rozklíčovává a přidává další informace. Podle zjištění týdeníku Euro mohlo být sledování, která iniciovala expremiérova pravá ruka Jana Nagyová s pomocí příslušníků vojenské tajné služby, mnohem více, než policie ve sdělení obvinění dosud oznámila. Byť s vědomím, že sledování dvou zaměstnanců Úřadu vlády prováděla ve finále soukromá bezpečnostní agentura asi za 120 tisíc korun.
Jisté je, že detektivové po této cestě rozhodně vykročili. Až všechna zjištění zdokumentují, bude jasné, že obžaloba v tomto případě na úrodnou půdu nejspíš padne. Aktéři aféry odejdou od soudu zřejmě s podmínkou, nebo možná s nízkým trestem za mřížemi.
Vyšetřování je nicméně smrtícím zásahem pro Vojenské zpravodajství, pronásledované už léta mnohými skandály. Zatím se nepovedlo ověřit, zda šla policie do živých spisů tajné služby, což by byl mimořádný skandál.
Celá věc je navíc o to smutnější, že armádní sledovače „odkopal“ řidič předsedy vlády, který je při této činnosti odhalil. Kalousek a další Pokud bude policie a státní zastupitelství držet nastolený směr, z politické korupce by měli být obviněni nejen premiér Petr Nečas, ale také ministr financí Miroslav Kalousek.
Jeho ministerstvo je jediným nebo hlavním akcionářem státních podniků ČEZ, České dráhy a Čepro, v nichž se přidělovaly posty pro bývalé poslance za ODS. „Z iniciativy předsedy vlády Petra Nečase byl za součinnosti dalších osob poskytnut úplatek ve formě zvolení za člena představenstva nebo dozorčí rady,“ odůvodňují policisté výhrady vůči politikům včetně ministrů Petra Bendla a Zbyňka Stanjury. Na politických trafikách se podíleli i šéfové ČEZ a Českých drah. Logicky by tudíž měli být z korupčního jednání podezřelí rovněž. Minimálně z napomáhání.
Obviněný vyjednávač Roman Boček byl v jednu chvíli vizionářem, když loni třetího října o půl jedenácté večer Janě Nagyové do telefonu sděloval, „že hlavní nedůvěra je, že to ani jedna strana nemyslí vážně a že jde jen o získání času“. „Dále Roman Boček uvádí, že hlavní obava je i bezpečnostní, s ohledem na to, co se kolem toho děje, tu zavřou toho, tu toho,“ stojí ve sdělení obvinění politickým prominentům.
Štěnice v K ramářově vile Olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan a šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta kousli do pěkně tvrdého ořechu. Veřejné proklamace, boj proti kmotrům, ovšem nenaplňují, a kmotři se smějí z jachty či přímořského letoviska.
Razanci zásahu dokreslují informace, že policie nechala nainstalovat prostorový odposlech v Kramářově vile. Laicky řečeno, policie monitorovala veškeré dění přímo v sídle premiéra. Nahrané záznamy, pokud se tam něco nekalého dělo, přesto nejsou podle neoficiálních informací použitelné. Kvůli nízké kvalitě zvuku.
V policejních kuloárech se nese nepotvrzená, jenže nejspíš hodně důležitá zpráva. Roman Janoušek pod hrozbou vysokého trestu za autonehodu v podroušeném stavu začal s policií spolupracovat. Pád vlády tím vlastně mohl odstartovat. Vzpomene si dnes ještě někdo, jak dopadl Tomáš Pitr, když odevzdal Setuzu a svěsil ramena? Soudem byl po návratu ze švýcarského exilu z daňového deliktu osvobozen.
Podobně by to mohlo dopadnout s Romanem Janouškem.
Situace totiž čím dál tím víc vypadá, že cílem spíše než boj s kmotry bylo svržení Nečasovy vlády. A na obzoru se valí pomyslný kouř z nových chladicích věží Temelína.
Sledování, která iniciovala expremiérova pravá ruka Jana Nagyová s pomocí příslušníků vojenské tajné služby, mohlo být mnohem více, než policie ve sdělení obvinění oznámila.
O autorovi| Jan Hrbáček * hrbacek@mf.cz
