Česko může být první zemí unie bez cukerných kvót
Necelé dva měsíce před jednáním evropských ministrů o cukerné reformě se dokážou výrobci cukru a pěstitelé cukrové řepy jednoznačně shodnout snad na jediném: ministr Zgarba pohořel. Při jednání senátního výboru pro zemědělství, hospodářství a dopravu jim nebyl schopen odpovídat na dotazy k rozdělení kvót na výrobu cukru. „Kdyby byl pan ministr ve škole, dostal by pětku. Nelze přece říci, nezkoušejte mě, já se do příště naučím,“ konstatoval ředitel Moravskoslezských cukrovarů Stanislav Tobola, který se schůzky zúčastnil. Přítomné zajímalo, jak stát zareaguje, pokud Ústavní soud vyhoví stížnosti poslanců ODS a zruší systém cukerných kvót. V minulosti už tak učinil dvakrát. Tentokrát by se ale Česko stalo první zemí Evropské unie, která si nedokáže rozdělit přidělenou národní kvótu. Ústavní soud odmítá upřesnit termín rozhodnutí, údajně by mohlo přijít už v listopadu.
Co by, kdyby...
Zástupci tří největších tuzemských cukrovarnických společností 19. září slavili. Antimonopolní úřad zrušil rozhodnutí, kterým udělil firmám Eastern Sugar, Cukrovary TTD a Moravskoslezské cukrovary pokutu 118,7 milionu korun za údajnou dohodu o rozdělení trhu. Ať už bude verdikt Ústavního soudu jakýkoliv, bouchat šampaňské znovu všichni nebudou. Jejich názory na to, co se stane, když soudci shodí systém rozdělení kvót ze stolu, se totiž diametrálně rozcházejí. Šéf Českomoravského cukrovarnického spolku a zároveň ředitel společnosti Cukrovary TTD Oldřich Reinbergr se obává patové situace. „Producenti by nesměli vyrábět, prodávat a vyvážet cukr do Evropské unie, pěstitelé by nemohli dodávat řepu,“ domnívá se. Pokaždé, když v posledních pěti letech Ústavní soud kvóty zrušil, zavládl zmatek. Na papíře vše fungovalo. Pěstitelé ale ve skutečnosti nedostávali státem garantované minimální ceny, cukrovarníci také ne. V obchodech se objevil cukr za nižší ceny než byly minimální výkupní, popisují historii cukrovarníci a pěstitelé. „Nyní ale nepředpokládám, že nastane chaos. Od května se už řídíme režimem Evropské unie, minimální ceny vycházejí z nařízení Evropské komise. Pokud se nám cukr za určenou cenu nepodaří prodat doma, můžeme využít intervenční výkup, kdy unie platí za tunu 631 euro,“ vysvětlil ředitel Moravskoslezských cukrovarů Stanislav Tobola. Předseda Svazu pěstitelů cukrovky Moravy a Slezska Josef Uchytil tvrdí, že stanovisko zemědělců není jednotné. Současný systém kvót považuje za nespravedlivý, ovšem někteří jsou s ním spokojeni. Jak dodal, stát by ale měl mít připravený scénář, jak bude postupovat dál. Ministerstvo zemědělství tvrdí, že si uvědomuje vážnost situace. „Je těžké předjímat, co by zrušení kvót znamenalo. Byli bychom průkopníky, Evropská unie totiž takovou situaci od šedesátých let neřešila,“ uvedl vedoucí odboru rostlinné výroby ministerstva zemědělství Daniel Froněk. Naznačil, že úvahy o novém cukerném pořádku existují, nechtěl je ale specifikovat. Právní rozbor toho, co by verdikt Ústavního soudu znamenal, zatím ministerstvo zpracovat nedalo. Prioritně prý řeší arbitráž, kterou proti Česku vede společnost Eastern Sugar kvůli diskriminačnímu přístupu státu, a evropskou cukernou reformu.
Brusel vábí.
Pokud ale půjde ministr zemědělství Petr Zgarba na jednání Evropské komise o cukerné reformě s tím, že si doma neumíme poradit s kvótou, bude česká pozice minimálně oslabena. Alespoň si to myslí poslanec Evropského parlamentu Jan Březina. Domnívá se, že pokud soud rozdělení kvót zruší, mělo by mít ministerstvo připravenou novou variantu s mechanismem, který dokáže do budoucna ovlivnit chování výrobců cukru tak, aby se udržela domácí produkce. Návrh reformy Evropské komise chce totiž snižovat produkci cukru nabídkou plateb z restrukturalizačního fondu. Pokud cukrovarníci prodají cukr do Bruselu, dostanou za tunu převedené kvóty 730 eur. „Částka představuje obrovské lákadlo. Pokud má cukrovar například kvótu na 25 tisíc tun cukru a prodá ji, vydělá částky v řádu stamilionů. Peníze, které v našich cenových relacích investuje do ukončení výroby a sanací, se přitom budou pohybovat v desítkách milionů korun. Snažíme se odtok kvót co nejvíce ztížit,“ reagoval Froněk. Kolik cukrovarů pokušení podlehne, nedokáže nikdo odhadnout. Dnes jich v České republice funguje jen jedenáct z 56, které fungovaly na začátku devadesátých let.
