Ari’s Restaurant zůstává někde na půli cesty mezi fine diningem a pizzerií. Vyhlášené fusion podniky se konkurence zatím bát nemusejí
Zprávu o tom, že Ari Munandar, bývalý šáfkuchař restaurace Zinc v hotelu Hilton Prague Old Town a Essensia v hotelu Mandarin Oriental, otevírá vlastní podnik, se podařilo docela dobře utajit. Rozkřikla se ale už druhý den poté, co na začátku Slezské ulice přivítala restaurace Ari’s své první hosty.
Ti, co se stejně jako já těšili na druhé Sasazu nebo Sansho, budou ale zklamaní. Za jídlo tu sice nezaplatí tolik, zato je však čeká jen poloviční zážitek.
Rozkolísaná obsluha Už samotné místo, na kterém se restaurace nachází, je značně problematické. Vykouzlit z tmavého suterénu příjemnou restauraci nebývá jednoduché a tady se to zkrátka nepovedlo. Přední část podniku, do které se schází po schodech pod úroveň chodníku, je jednoduchá, nijak zvlášť útulná, ale jakž takž funkční. Ve střední části se nachází otevřená kuchyně, ale pozorovat kuchaře při práci se vám poštěstí jen cestou na toalety nebo do zadní místnosti, které je však lepší se podle mého názoru vyhnout.
Nepřehlédnutelnou dominantou této části restaurace je fialově podsvícený bar, který tu pravděpodobně zůstal z dob předchozí provozovny a v ne právě levné fusion restauraci působí jako pěst na oko. Během jedné z mých návštěv v Ari’s opakovaně vypadly pojistky, takže jsme nedobrovolně absolvovali černou hodinku a ani jsme se spolu s ostatními hosty nedočkali omluvy personálu.
Personál je další bolístkou restaurace a vlastně podstatně větší než neútulné prostředí.
Při mé první návštěvě jen několik dní po otevření restaurace probíhalo vše příkladně. Dvě slečny, které nás obsluhovaly, se chovaly profesionálně. Byly milé, dokázaly poradit s výběrem a popsat jednotlivá jídla, případně prozradit jejich ingredience. Stejně profesionální byl rozhovor s provozním po zaplacení účtu. Přišel se se zájmem zeptat na naši spokojenost a vyzval nás k další návštěvě.
Jen pár dní poté jsem ale měla pocit, že jsem se ocitla na úplně jiném místě. Personál byl o několik tříd horší, o jídle nevěděl téměř nic a celkové vystupování také neodpovídalo cenové kategorii podniku. Opravdu si nemyslím, že by měli hosté, kteří požádají o rozpočítání účtu, v restauraci toho typu chodit platit po jednom ke kase. Když jsem pak při odchodu viděla personál i s oním panem provozním večeřet v družném hovoru v přední části restaurace, pomyslela jsem si něco o tom, že by se Ari Munandar měl zajímat rozhodně o víc než o fungující kuchyni.
Při následujících dvou návštěvách byl výkon personálu pořád rozkolísaný, jako by půlka personálu do podniku patřila a druhá se tam ocitla nějakým omylem. Celkový dojem byl ale přece jen o něco lepší než při druhé návštěvě, takže nezbývá než doufat ve zlepšení, respektive návrat na počáteční úroveň. Nejlepší je bůček Jídlo, to už je jiná pohádka. Většina chodů, které jsem ochutnala, byla velmi dobrá, některé výborné. Větší výhrady jsem měla jen ke kuřeti Ayam Goreng Kremes (257 korun), které mělo být podle jídelního lístku nejprve vařené v kokosové šťávě a pak smažené. Ve skutečnosti bylo ale maso úplně suché a neneslo žádné známky vaření v kokosové šťávě.
Na opačné straně spektra stojí vynikající Soto Ayam Banjar (121 korun) neboli kuřecí polévka lehce nasládlé chuti se skleněnými nudlemi, kokosovým mlékem, proužky kuřete, plátkem vajíčka a smaženou cibulkou. Dokonalá kombinace chutí mě přinutila dát si tuhle polévku při každé návštěvě.
Polévce zdatně sekunduje „dokřupava upečený bůček“ (195 korun) se sladkokyselým dipem. Jedná se o plátky bůčku s vykřupanou horní vrstvou kůže, které jsou navíc posypané malými bílými kousky ještě křupavější kůže. Kombinace textury měkkého tučnějšího masa s maximálně křupavou kůží a dobře ochucenou omáčkou je jedinečná. Jsem přesvědčená, že pokud si dáte kuřecí polévku a právě tento bůček, nebudete, alespoň pokud jde o jídlo, odcházet z restaurace zklamaní.
Povedený je i předkrmový tuňákový salát (269 korun) tvořený kousky syrové ryby a avokádem, ochucený limetou, chilli, jarní cibulkou, citronovou trávou a kafrovými listy.
Dvakrát jsem zkusila i Nasi Goreng (268 korun), známý indonéský pokrm, jehož hlavní ingrediencí je smažená rýže. V Ari’s je podávaný s kuřecími satay špízy, grilovanými krevetami a klasicky i se smaženým vejcem. K tomu ještě pár smažených krevetových lupínků. Poprvé jsem měla pochybnost o čerstvosti krevet. Jako celek mi ale jídlo přijde velmi dobře chuťově vyvážené, výborná byla arašídová omáčka ke kuřecím špízům a povedlo se i ochucení rýže. Konzumace je kvůli nutnosti loupání krevet a stahování masa ze špízů, pokud je nechcete okusovat, poněkud složitější, ale i tak myslím, že tohle jídlo stojí za to.
Moučníky mě příliš nenadchly, snad jen skořicové kulfi (129 korun) bych si s chutí dala znovu. Dezert z černé rýže a čokolády se skořicovou zmrzlinou navrch nebyl na pohled krásný, ale o to víc to doháněl v chuti. Nepřeslazená moc fajn tečka za exotickou večeří.
Banánové jarní závitky (118 korun) tvořilo především těsto a byly hodně nudné. Vysloveně mi nechutnal místní „signature“ dezert, který koluje vyfocený na všech sociálních sítích. Vizuálně atraktivní Chum Chum (119 korun), podle popisu v jídelním lístku „indické těsto smažené a máčené v cukrovém sirupu, plněné mangem a ochucené šafránovým jogurtem“, chtěl po zhlédnutí snímku ochutnat každý, s kým jsem v podniku byla, ale nikdo nad ním neprojevil jakékoli nadšení.
Nabízená vína jsou spíše základní, zato poměrně velkoryse naceněná. Možná tedy uděláte lépe, budete-li se při návštěvě držet domácích nealkoholických ovocných limonád, které tu umějí velmi dobře.
Rozpačitý začátek Přiznávám, že jsem z Ari’s zatím hodně rozpačitá.
Přesto, že jídlo mi tu převážně chutná, jako celek na mě restaurace nepůsobí vůbec harmonicky a neláká mě k častějším návštěvám. Hlavní příčinu vidím v tom, že šéfkuchař a spolumajitel Ari Munandar je zvyklý na zázemí luxusních hotelových restaurací, kde měl na starost kuchyni a nemusel dohlížet na nic dalšího. Provozování restaurace ovšem není jen o kuchyni.
Když dobrou kuchyni nepodpoří sehraná a profesionální obsluha a prostředí, do kterého se budou chtít hosté vracet, velkou popularitu si restaurace nezíská. Dokud se obsluha nenaučí
jídla náležitě prezentovat a alespoň se omluvit, když třikrát za sebou vypadnou pojistky, bude Arimu a jeho týmu jejich kuchařský um málo platný. A přitom by bylo tak zajímavé pozorovat je v otevřené kuchyni při práci…
Je nicméně třeba zdůraznit, že restaurace otevřela teprve v polovině září, takže lze věřit, že některé z vytýkaných nedostatků se podaří v průběhu času odstranit. Bylo by škoda nechat tak dobré jídlo zapadnout. l
hodnocení dobré jídlo za přijatelné ceny domácí limonády neútulné prostředí neprofesionální obsluha ARI’S RESTAURANT Slezská 1297/3, 120 00 Praha 2 – Vinohrady tel.: 724 690 713 e-mail: ari@arisrestaurant.cz http://www.arisrestaurant.cz Otevírací doba: Po–Pá 11.00–23.00, So 17.00–23.00 Země původu nabízených vín: Evropa včetně Čech a Moravy Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě. Výběr z jídelního lístku • Opražené mušle sv. Jakuba – miso máslo, pikantní dresink z černých fazolí • 215 Kč • Křupavé krevety – tamarindová glazura, kořeněná drobenka • 356 Kč • Kuřecí křidélka dvakrát vařená, sójový ocet a jarní cibulka • 128 Kč • Syrový sambal z Bali, avokádo, limetka • 269 Kč • Indické jehněčí kotletky, kmínová a koriandrová marináda, sladká kukuřičná omáčka, indický chléb Puri • 319 Kč • Roštěná Black Angus, sladká sója a glazovaná limetka, kořeněné bramborové lupínky, hrášek a sójové klíčky • 399 Kč • Nasi Goreng – zprudka smažená rýže, kuřecí satay, grilované krevety, smažené vejce, krevetové lupínky • 268 Kč • Bakmi Goreng – zprudka smažené vaječné nudle, krevety, zelenina • 247 Kč • Zprudka smažené hovězí maso s omáčkou z černého pepře – roštěnec z plemene Black Angus glazovaný koňakem XO • 388 Kč • Ayam Goreng Kremes – v kokosové šťávě vařené a pak smažené baby kuřátko s kořeněnou drobenkou a pikantním dipem • 257 Kč • Balinese Babi Kecap – dušený vepřový bůček ve sladké sójové omáčce • 210 Kč • Kalio Ayam – dušené kuřecí curry v kokosovém mléce 198 Kč Výběr z vinného lístku • Ryzlink „Rýnský & Vlašský“ (0,15 l) Le Panier & Weingut Zull, Morava & Weinviertel, Česká republika • 83 Kč • Pinot Grigio, Masottina 2013 (0,15 l) Masottina, Veneto, Itálie • 120 Kč • Cabernet Sauvignon rosé „Cépage“, ps 13‘ (0,15 l) Nové Vinařství, Morava, Česká republika • 84 Kč • Zweigeltrebe, pozdní sběr 2012 (0,15 l) Vinařství rodiny Špalkovy, Morava, Česká republika • 85 Kč • Poggio Torto „Sangiovese & Merlot“ 2013 (0,15 l) Tenuta Fanti, Toscana, Itálie • 107 Kč • Chateau „Bourbon la Chapelle“ 2011 (0,15 l) Chateau Castéra, Bordeaux / Médoc, Francie • 145 Kč Recenze všech restaurací najdete na http://euro.e15.cz/toprestaurace
O autorovi| klára donathová • spolupracovnice redakce
