Slavné Le Mans začíná. I s brněnskými turby

Vítězství v nejslavnějším závodě na světě obhajuje hybridní Toyota. I díky jihomoravské součástce.

Celý tenhle týden má světový motorsport jediný středobod. Francouzské město Le Mans, na jehož závodním okruhu la Sarthe už v sobotu odstartuje další ročník legendární čtyřiadvacetihodinovky. Pro českého fanouška je letos zajímavý ze dvou důvodů. Tím prvním je účast slovenského týmu ARC Bratislava, který se do závodu probojoval s monopostem třídy LMP2.

Největší šance na výhru se nicméně předvídají jednomu ze dvou továrních prototypů LMP1 značky Toyota. Jejich hybridní speciál TS050 vyhrál i loni a na téměř čtrnáct kilometrů dlouhém okruhu dokáže atakovat rychlost 340 kilometrů v hodině i díky turbodmychadlům z brněnského vývojové-ho centra Garrett. „Na těchto turbech pracujeme od roku 2011,” popisuje Libor Urbanec, ředitel divize firmy. Česká republika má tak na roštu alespoň tohle zastoupení.

Když královskou kategorii LMP1 jezdily v minulých letech také prototypy Porsche 919 a Audi R18, brněnská turbodmychadla zvyšovala výkony i jejich hnacích jednotek. V dnešním startovním poli má ve svých motorech důležitou jihomoravskou součástku třeba i pět hřmotných amerických vozů Ford GT.

Urbanec ví, že hybridní technologie LMP1 je dnes naprostou technologickou špičkou motorsportu. A tak zatímco brněnská turbodmychadla do motorů běžných aut musí mít především dlouhou život-nost a jejich vývoj trvá dlouho, u závodních speciálů je to jiné. Tam se hranice posouvají rychle s tím vědomím, že bezchybný výkon musí extrémně namáhané zařízení vydržet oněch čtyřiadvacet hodin. „Dřív mi to vývojáři z Audi řekli takhle - 70 procent každého jednoho okruhu jede auto na plný plyn,” upřesňuje Urbanec, jakou zátěž musí turbodmychadlo zvládnout.

Zařízení Garrett se však v motorsportu neprosadila jen ve vytrvalostních závodech. Rozšířené jsou i v závodech cestovních aut (touring cars) a třeba i ve formuli 1. Brněnské vývojové centrum je totiž partnerem rudé stáje Scuderia Ferrari.

Když bouchne guma

Stejně jako pro samotné automobilky tak i pro Garrett představuje čtyřiadvacetihodinovka v Le Mans vlastně takovou laboratoř. „Inkubátor technických řešení,” škatulkuje závod sám Urbanec. Řada součástek a technologií, které si firmy vyzkoušely právě v Le Mans nebo v jiném závodě svě-tové vytrvalostní série WEC (World Endurance Championship), se pak během několika let dostaly i do běžných sériových vozidel.

A i když prý Urbanec nebude u televize o nadcházejícím víkendu sedět celých 24 hodin, průběžně si prý najde čas, aby vytrvalostní maraton sledoval. Jak říká, cítí pýchu, když vidí, jak automobily ví-tězí i díky technologii zrozené v Brně.

Podobné pocity zřejmě budou mít díky kanárkovému prototypu Ligier se startovním číslem 49 i naši východní sousedé. Týmu ARC Bratislava, jehož principál je Miroslav Konopka (mimochodem zná-mý Mariana Kočnera, který je obviněn z objednání vraždy slovenského novináře Jana Kuciaka), se totiž podruhé v historii podařilo přes kvalifikační závody v Asii probojovat až do Le Mans. Při své premiéře před dvěma roky skončil Konopkův tým na 45. místě se ztrátou 53 kol na vítězné Porsche 919. Letos by se logicky chtěli posunout výš.

A z českého pohledu má letošní Le Mans ještě jednu menší zajímavost. Je to přesně deset let, co se tuzemské stáji AMR Eastern Europe v prototypu LMP1 Lola-Aston Martin podařilo brát celkové čtvrté místo. „Když mi v rychlosti 345 kilometrů bouchla zadní pneumatika. Dodnes nechápu jak, ale nějak jsem to ustál a dojel jsem do boxů pro novou,” vybavuje si pilot Jan Charouz nezapomenu-telné momenty závodu Le Mans 2009. Za volantem se s ním tehdy střídal i Tomáš Enge.