Kritizované preventivní uchovávání dat z mobilní a internetové komunikace skončí. Ústavní soud rozhodl, že jde o přílišný zásah do základních práv. Soudci proto jednomyslným rozhodnutím zrušili část zákona o elektronických komunikacích i celou prováděcí vyhlášku, které telefonním operátorům a poskytovatelům internetových služeb nařizovaly minimálně šest měsíců skladovat takzvané provozní a lokalizační údaje.
Podle soudu se shromažďování dat týkalo obrovského počtu lidí a zákon nesplňoval požadavky kladené na určitost a jasnost z pohledu právního státu. „V neposlední řadě považuje Ústavní soud za nutné vyjádřit pochybnosti i nad tím, zda je vůbec žádoucí, aby soukromé osoby byly nadány oprávněním uchovávat veškeré údaje o jimi poskytované komunikaci i o zákaznících, jimž jsou jejich služby poskytovány, a volně s nimi za účelem vymáhání pohledávek, rozvoje obchodní činnosti a marketingu disponovaly,“ píše se rovněž v nálezu.
K uchovávaným údajům měla přístup policie, ale opakovaně se ho pokoušely získat i zpravodajské služby. Údaje z archivů policie využívala například při pátrání po pohřešovaných osobách, zároveň se ale staly rutinní pomůckou.
„Ze shromažďovaných dat se sice nedá vyčíst znění hovorů nebo zpráv, ale s přesností zhruba na sto metrů ve městě se dá vysledovat poloha a pohyb majitele účtu i osob, s nimiž byl právě v kontaktu. Po analýze údajů můžete přijít i na denní aktivitu, zvyky daného člověka, ale také propojenost jeho kontaktů, a tedy obrázek o společenském prostředí, v němž se pohybuje,“ vysvětlil Petr Kučera, IT expert občanského sdružení Iuridicum Remedium, jež návrh k Ústavnímu soudu vypracovalo.
Jen v roce 2010 si policie vyžádala údaje v 86 179 případech. Přílišná obliba využívání těchto údajů ještě výrazněji vyniká na statistice sdružení z roku 2008, kdy na jeden milion obyvatel připadalo v Česku 12 516 žádostí, zatímco v Německu se tak stalo jen ve 170 případech.
Nejde ovšem pouze o český problém, soudem zrušenou normu přijali místní zákonodárci v roce 2005, a s předstihem tak přebrali směrnici „data retention“ Evropské unie z roku 2006, jež chtěla dát policii nástroj v boji s terorismem a závažnou kriminalitou. Ve vlastní legislativě ji tak musí upravit všechny členské státy. Ty, které ji zatím zejména kvůli obavám z neústavnosti nepřijaly, jako například Rakousko, Řecko a Švédsko, se vystavují postihu ze strany Evropské komise. V Německu a Rumunsku směrnici zrušil Ústavní soud.
Rozhodnutí českého Ústavního soudu označil Marek Benda (ODS), který spolu s dalšími padesáti poslanci stížnost soudu poslal, za zdravou výtku zákonodárcům EU. „Je to další potvrzeni správnosti našeho dlouhodobého úsilí o ochranu osobní integrity. Ani evropský boj proti terorismu nesmí vést k nekontrolovaným zásahům do soukromí,“ uvedl.
Česko teď bude muset normu o uchovávání dat znovu upravit právě kvůli směrnici EU. Inspirovat by se mohlo Německem, kde Ústavní soud požaduje, aby byla uchovávaná data šifrována a celý proces byl pod transparentní kontrolou, lidé by byli o žádosti o poskytnutí údajů informováni a tajné využívání dat by bylo možné jen se svolením soudu.
Vyhodnocení dopadu směrnice data retention probíhá i v samotné Evropské unii za účelem provedení případných změn. Zpráva z vyhodnocení měla být zveřejněna letos v březnu, ale stále se odkládá. „Zodpovědná komisařka Cecilie Malmströmová navíc několikrát naznačila, že cíl je jasný a směrnice má zůstat zachovaná. To vyvolává obavy, zda nebude obsah zprávy ovlivněn tím, jak ,by mělo‘ hodnocení dopadnout,“ říká právník Jan Vobořil za Iuridicum Remedium.
