Šlehačka a sůl

Vděčný záložník

Vděčný záložník týmu Vladimíra Špidly, ministr průmyslu a obchodu Milan Urban, se do družstva Stanislava Grosse dostal na poslední chvíli. Jeden čas to vypadalo, že zůstane náhradníkem a v základní sestavě nastoupí Jaromír Drábek. Ten se těší podpoře strany lidové a je prezidentem Hospodářské komory ČR. V Praze se hodně mluvilo o tom, že v době, kdy byla koaliční dohoda o ministerském angažmá Jaromíra Drábka nejreálnější, nebyl tím prezident Svazu průmyslu a dopravy, bývalý šéf ČEZ Jaroslav Míl zrovna nadšen. Ale to mohl být - a nepochybně také byl - drb.
Drbem ale není, že Svaz průmyslu a Hospodářská komora sice táhnou za jeden provaz, ale občas každý jiným směrem. Činnost podnikatelské a zaměstnavatelské rady, která vznikla s cílem koordinovat činnost obou institucí, ještě společně s Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a Agrární komorou ČR, je utlumená. V současné době pozorovatelnou rivalitu Hospodářské komory a Svazu průmyslu zesiluje snaha vedení komory polomit „maloměstskou“ pověst organizace a profilovat se jako univerzální, vlivná a prestižní podnikatelská instituce. Styl práce bývalého prezidenta Zdeňka Sommera totiž vtiskl komoře pověst zájmového sdružení drobných živnostníků.
Nic proti nim. Ba naopak. Drobní a střední podnikatelé jsou solí ekonomiky. Ale velké firmy jsou šlehačka. Je-li Svaz průmyslu chápán jako fajnová, výběrová lobbistická organizace kapitánů průmyslu, neznamená to, že by se Jaromír Drábek a spol. neměli snažit obsáhnout i ono horní patro byznysu. Má to mimo jiné ten významný půvab, že zatímco členské příspěvky ve Svazu průmyslu činí desetitisíce a statisíce korun, v Hospodářské komoře se platí v jednotkách tisíc.
Dalo by se třeba říct, že jde o „žabomyší“ spory narušující jednotu českých podnikatelů. Ale to je omyl. Je žádoucí, aby obě sdružení posilovala svůj vliv. A vzhledem k tomu, že Svaz průmyslu dosáhl v lobbingu řady úspěchů, měla by se ho podstatně masovější Hospodářská komora snažit dohnat. Pozitivní také je, že si vládní strany zapsaly kultivaci podnikatelského prostředí do koaliční smlouvy a vedle dosavadního ekonomického vicepremiéra Bohuslava Sobotky si v osobě Martina Jahna pořídily dalšího. Mimo jiné zaměřeného právě na otázky podnikání. Jedním z úkolů obou politiků by v blízké době mohla být odpověď na otázku, zda i nadále nebude možné odpočítat si členské příspěvky do Hospodářské komory z daní, ačkoliv u Svazu průmyslu to jde.
Je to tím, že dle zákona o dani z příjmů mohou tyto příspěvky zahrnout do daňových výdajů například organizace zaměstnavatelů zřízené na základě zvláštního předpisu, což Svaz průmyslu a dopravy je. Na rozdíl od Hospodářské i Agrární komory, které byly zřízeny jako sdružení podnikatelů, a ani se - opět na rozdíl od Svazu průmyslu a dopravy - neúčastní tripartitních jednání. Možná, že je takováto diferenciace, zastávaná i ministerstvem financí, vysoce právně vytříbená. Z hlediska kultivace podnikatelského prostředí je to ale blbost.