Slevovým portálům sice stále rostou tržby, hráčů však výrazně ubývá. Trh se čistí
V Česku se slevové portály objevily teprve před čtyřmi lety a během největšího rozmachu jich bylo kolem tří set. Dnes jejich počet klesl k 70 a ubývat jich patrně bude dál.
„Je logické, že stav, kdy u nás fungovalo tolik serverů, byl dlouhodobě neudržitelný. Po počátečním boomu přišla zdravá konsolidace, jejíž součástí bylo i snižování počtu fungujících slevových serverů,“ říká Petr Kováčik, ředitel vyhledávače slev Skrz.cz. „Přestože hlavní fáze konsolidace již skončila, lze předpokládat, že několik serverů český trh ještě opustí. Nepůjde však již o nic drastického.“
Podobně na situaci pohlíží i Marie Chytilová, výkonná ředitelka lídra trhu, portálu Slevomat. cz. Krach většiny slevových portálů podle ní jen potvrzuje, že politika nízkých provizí rozhodně nemůže vést k ekonomické stabilitě, ale je pro slevový portál naopak likvidační. „Jen díky vyšším provizím si portál může dovolit mít za sebou týmy lidí, které se starají o kontrolu kvality nabídek a jejich plánování a vyhodnocování a o zajištění nadstandardního zákaznického servisu,“ vysvětlila Chytilová.
Provozovatel serveru Antislevy.cz Jakub Sobotka jde ve svém vysvětlení ještě dál. Problém vidí v tom, že se kolem slevových portálů začali stahovat podvodníci s vidinou snadného zisku. „Snaží se fiktivními slevami nebo nekvalitním zbožím vydělat na lidech, kteří nehledí na kvalitu, ale na cenu. Ačkoli se slevové portály snaží odhalovat podobné praktiky, ne vždy se jim to podaří,“ doplňuje Sobotka.
Kvalita má svoji cenu Češi jsou bombardováni slevami a různými akcemi na každém kroku a nutno dodat, že si na tuto situaci náramně dobře zvykli. Bez slevy dnes téměř nenakoupí. Podle agentury Stem/Mark ovlivňují akce nákupní chování devíti z deseti obyvatel.
Výše slevy už však není pro spotřebitele tím nejhlavnějším kritériem. Do popředí se konečně začíná dostávat apel na kvalitu. Po medializaci nekalých praktik „šmejdů“ je tak český spotřebitel přece jen o trochu obezřetnější.
„Situace se změnila. Dnes už neplatí to, že lidé automaticky skoupí všechno s nejvyšší slevou,“ vysvětluje Tomáš Bátrla, spoluzakladatel slevového serveru Vykupto.cz. „Tak tomu bylo snad jen při samém vstupu slevových serverů na český trh. Dnes je mnohem důležitější samotný produkt. Jakým způsobem je postaven, jak je kvalitní, atraktivní či originální.“
„Vychovat“ českého spotřebitele, aby hleděl daleko víc na kvalitu než na výši slevy, je možná běh na dlouhou trať. Dílčí úspěchy už ale pozorujeme například v gastronomii.
„Dlouho jsme jedli blafy, než přišla osvěta od pana Pohlreicha a lidé si začali uvědomovat, že kvalita má svoji cenu a mnohdy je levnější než zboží ve slevě,“ vysvětluje Sobotka s tím, že jde hlavně o vzdělání a informace. „Dokud se jako národ nebudeme více vzdělávat, budou slevy válcovat kvalitu,“ uzavírá.
Cenové bomby Přes všechny krachy a nezdary se však nedá tvrdit, že je slevový byznys v krizi. Čísla hovoří jasně: na slevových portálech nakoupili lidé jen za letošní rok podle statistik portálu Skrz.cz vouchery za 1,45 miliardy korun, což je devítiprocentní nárůst oproti loňsku.
Nejsilnější hráči v příštích letech o svou pozici na trhu patrně nepřijdou. Lidé se z menších a končících slevových portálů obracejí právě na větší, které tak pozorují drobný nárůst, ale celkový trh už je nasycen a stagnuje.
„Pokud na trhu zůstane jen pár slevových portálů, které jsou ekonomicky stabilní a nabízejí kvalitní produkt, pak budou rozhodující roli hrát inovace, se kterými portály přijdou. Jen neustálé zlepšování zákaznické zkušenosti a přinášení inspirativního obsahu může vést k dlouhodobému růstu,“ míní Chytilová ze Slevomatu.
Inovace a zatraktivnění služeb chystají všechny top portály. Slevomat nabídne online katalog zážitků, Skrz.cz už prošel kompletním redesignem webu a podle slov svého ředitele se nyní soustředí na navazování spolupráce s dalšími velkými jmény na českém trhu. Portál Vykupto.cz zase spustil zcela nový koncept nakupování ve slevě s názvem Cenové bomby. „Díky nim jsme zákazníkům zprostředkovali vybrané zboží a služby za extrémně nízkou cenu, mnohdy jen za jedinou korunu. Pro partnery se tak zároveň otevřel prostor pro novou formu zviditelnění své značky i produktů,“ vysvětluje Bátrla.
Největší zisk slevového byznysu nadále přináší cestování a gastronomie, zákazníci ale začali prahnout i po levnější značkové módě. Všechny servery se shodují, že módní zboží jde na dračku. „V minulém roce se nám podařilo velmi úspěšně rozběhnout prodej módního zboží a zájem o tento sortiment má pořád stoupající tendenci. Velmi úspěšný je i segment zboží z kategorie home & dekor,“ potvrzuje Chytilová. Módní zboží je potvrzenou kategorií s největším množstvím nabídek i na vyhledávači Skrz.cz.
Odkaz ekonomické krize Za místo vzniku slevových portálů lze považovat Spojené státy. Právě tam odstartoval v listopadu 2008 projekt Groupon.com, který do roku 2010 expandoval do dalších 150 zemí. Jeho růst byl raketový, měsíčně dosahoval zhruba 10 až 30 procent. V roce 2010 se portál Groupon stal nejrychleji rostoucím novým technologickým projektem. V roce 2011 jeho tržby přesáhly miliardu dolarů a zaměstnává na deset tisíc lidí.
Dvojkou na americkém trhu je od počátku portál LivingSocial, který se sice nestal takovým fenoménem jako Groupon, přesto si svou pozici pevně drží. Nápady těchto dvou portálů se snažily v USA zkopírovat desítky dalších, jejich úspěch a růst ale nikdy nedohnaly.
Na vzniku slevových portálů se paradoxně podepsala nedávná americká ekonomická krize. Větší důraz na úspory a šetření finančních prostředků tak po roce 2008 napomohly tomuto obchodnímu modelu, který byl ve finále pro všechny výhodný. Majitelé hotelů či restaurací, kteří v době krize ztratili část své klientely, ochotně nabízeli různé slevy, aby přilákali hosty zpět.
Povinné inovace se nicméně nevyhýbají ani slevovému guruovi. V rámci snahy udržet se na špici přišel například s projektem Groupon Now, který zjednodušeně řešeno poskytuje okamžité lokalizované služby. Když tedy dostanete chuť na kávu, okamžitě si zjistíte, jaká kavárna ji v okolí nabídne s nějakou slevou. Jediné, co potřebujete, je mít v telefonu aplikaci od Grouponu.
Krátce po USA zaplavil slevový internetový byznys i Evropu. Stejně jako v Česku dochází i ve většině evropských zemí k pročišťování přesyceného trhu. Podle průzkumů společnosti Gemius vykazuje nejvyšší pokles během posledních dvou let Rusko, naopak zájem o nakupování na slevových portálech nadále roste v Dánsku. l
Klubová móda V oblasti módy roste slevovým portálům nezanedbatelná konkurence v podobě nákupních klubů, dalšího fenoménu posledních let. K členství v klubu je nutná předchozí registrace a na zákazníka se pak sype každý den několik často tematicky zaměřených akcí. Nákupní kluby jsou velmi opatrné na svoji pověst a poučily se ze slevových portálů. Jestliže ale porostou jako houby po dešti, může je brzy dostihnout podobný osud. Smysl registrace je podle Jakuba Sobotky ze serveru Antislevy.cz jednoduchý. „Jde o velmi dobrý marketingový tah. Spotřebitelé slyší na to, že mohou mít něco, co nikdo jiný nemá, a že budou ve virtuálním VIP klubu. Zní to samozřejmě noblesně, i když je realita trochu jiná, ale funguje to,“ objasňuje. „Pokud jsme schopni být kreativní a nacházet cesty k uspokojení potřeb svých zákazníků, nemusí být však společná koexistence na trhu konkurenční, ale naopak motivační,“ dodává Marie Chytilová ze Slevomatu. l
1,45 mld. Kč utratili letos zákazníci na českých slevových portálech, o devět procent více než za stejné období vloni. Zdroj: Skrz.cz
O autorovi| Iveta Křížová • spolupracovnice redakce
