Všechny strany před volbami vykřikují, jak usnadní život podnikatelům, na proklamace však hned po obsazení pozic zapomínají
Nebylo snad jediných voleb, v nichž by se straníci nezaštiťovali podporou podnikání. Ovšem jen málo činů přineslo podnikatelům pozitivní změny, ať už se to týká pravého či levého politického spektra. Daleko častěji legislativní úpravy vedly ke zhoršení situace. Ministr financí Miroslav Kalousek například nyní prosazuje novelu daňových předpisů, která se tváří, že je technického charakteru. Má prý pouze reflektovat rekodifikaci občanského a obchodního zákoníku. „Obsahuje však zcela zásadní a netechnické změny daňového systému, včetně zrušení daně darovací a dědické, změny ve zdaňování fyzických osob či dramatického zvýšení zdanění investičních fondů,“ upozorňuje Radek Havlíček ze společnosti KPMG v jejím newsletteru Finanční aktuality.
Kalouskův úřad sice poslal novelu do připomínkového řízení, ovšem podle mínění kritiků byla lhůta na posouzení krátká. „Mnohé změny mají dopad na postavení daňových subjektů, a tím na podnikatelské prostředí.
Mění se nad rámec fungující praxe. Přesto návrh neobsahuje RIA (hodnocení dopadů regulace),“ uvádí v odmítavém stanovisku Svaz průmyslu a dopravy ČR.
Už nevěříme Jak oponenti Kalouskovy novely ve svých připomínkách zmiňují nejčastěji, povede k znepřehlednění daňové legislativy, nejednotnosti výkladu a snížení právní jistoty daňových subjektů. Nerespektuje požadavky na jednoduchost a srozumitelnost pro uživatele. A ještě ke všemu zpřísňuje sankce pro ty, kdo daně odvádějí, ovšem sankce za pochybení státu se zmírňují.
„V poslední době je trend ze strany státu, který směřuje k čím dál častějšímu přenášení povinností a odpovědnosti za výběr daně na bedra daňových subjektů. Plátce principiálně odpovídá celým svým majetkem za plnění povinností, které často nemůže sám ovlivnit.
Mnohé z těchto povinností znamenají pro daňové subjekty navýšené materiální a personální výdaje a také v četných případech přinášejí situace, které jsou z praktického hlediska téměř neřešitelné,“ tvrdí Svaz průmyslu a dopravy. Se stanoviskem svazu se ztotožňuje Komora daňových poradců ČR, Svaz českých a moravských výrobních družstev a další zaměstnavatelské instituce.
Norma míří do legislativního procesu v situaci, kdy naplno vypukl předvolební boj.
A ten je jako obvykle plný slibů všem voličům včetně těch cílených na podnikatele.
Mnozí přitom ze zkušenosti dobře vědí, že proklamovaná hesla mají s povolební realitou málo společného. „Sliby bereme s rezervou.
Jako vždy,“ říká ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků (ASMP) Eva Svobodová.
Občanská demokratická strana aktuálně tváří v tvář mizející voličské přízni podnikům slibuje deregulační balíček. Má jít o snížení administrativní zátěže, krátkodobé zavedení odpisů investic do sta procent během jednoho roku, zvolnění kontrol nelegální práce, respektive švarcsystému, a podporu investic.
Tedy o rozhýbání stavebnictví v segmentu malých a středních podniků, na což mají být údajně použity tři až čtyři miliardy korun z účtu Lesů ČR na veřejné zakázky.
Zmíněný zákon má začít platit od počátku příštího roku. Je ovšem asi už jen výsměchem občanům České republiky, že to bude v době dvouletého moratoria, kdy se nemá podle dřívějších slibů premiéra Petra Nečase jakkoli na daně sahat. Hlídej si bílého koně Jako by nestačily změny, které ztrpčily podnikatelům i firmám živobytí už letos. O nejkřiklavější z nich, kdy stát změnil sazbu daně z přidané hodnoty v poslední možný den, aniž by ho s arogancí jemu vlastní vůbec zajímalo, jak se firmy stihnou se změnou vypořádat ve svém účetnictví, už toho bylo řečeno mnoho. Ale to není zdaleka jediný krok, jímž život podnikajících vláda pro tento rok otravuje. V rámci boje proti daňovým únikům si společnosti od letoška musejí hlídat, kam dodavatelům platí za faktury. Pokud peníze pošlou na účet, který není uveden v registru plátců, ručí za odvod DPH.
„Naši klienti se bojí, že toto opatření naruší jejich dlouholeté dodavatelské a odběratelské vztahy. Velkým firmám se asi vyplatí pořídit si software, který bude automaticky u faktur kontrolovat, zda je účet v registru, u malých podniků to bude muset kontrolovat účetní,“ vysvětluje Jana Skálová, partnerka poradenské společnosti TPA Horwath. Podobným opatřením je institut nespolehlivého plátce.
Jakýsi blacklist potenciálních neplatičů.
Může se na něj dostat kdokoli, kdo má vroubek u berňáku. Zatím v tomto rejstříku nikdo není, a tak není ani jistá definice takového provinilce. Nicméně pokud mu někdo za jeho zboží či služby bude chtít zaplatit, opět ručí za odvod DPH.
„Institut nespolehlivého plátce jsme dlouhodobě kritizovali. Jakkoli chápeme nutnost postihovat daňové úniky, tento krok je faktickým zvýšením administrativní zátěže cca jednoho milionu podnikatelů kvůli 28 tisícům takzvaných bílých koní. Stát je neschopen si poradit s daňovými úniky a absurdně přenáší tuto zodpovědnost na podnikatele,“ zlobí se Eva Svobodová. Do téhož ranku patří i již od loňského roku platná takzvaná přenesená daňová povinnost, kdy DPH odvádí přímo odběratel.
Režim však platí jen pro činnosti z oboru stavebnictví a při dodání určitých druhů odpadu. Původně ji zákonodárci vymysleli prý proto, aby zamezili únikům daně při obchodování s pohonnými hmotami. Ale ty, a jen asi bůh ví proč, nakonec z tohoto opatření vypadly.
Státní šikana Podobně diskriminační je letošní zavedení výdajových paušálů pro živnostníky. Ovšem opět pouze pro některé. Tentokrát zkrátka přišli ti, kdo uplatňují čtyřicetiprocentní odpočet nákladů. Do této kategorie OSVČ patří profese jako advokáti, lékaři, daňoví poradci, auditoři, znalci, tlumočníci či lidé s autorskými příjmy. Jejich paušální výdaje jsou od letoška omezeny maximální výší 800 tisíc korun. Jenže o část peněz přijdou všichni živnostníci, kteří se nechtějí zatěžovat vedením účetnictví. Ztrácejí totiž slevu na nevydělávající manželku či manžela a daňové zvýhodnění na děti. To pro ně de facto znamená minus desítky tisíc.
Další úpravy se už jeví jen jako drobná státní šikana. Třeba že noví plátci DPH s obratem pod deset milionů korun musejí daň přiznávat v měsíčním intervalu, ačkoli ti dříve registrovaní ji mohou odvádět čtvrtletně, což pro ně znamená podstatnou administrativní úlevu.
Nejde ani tak o to, jakou daňovou politiku stát vyznává. Mnohem důležitější je, aby se zásadně neměnila legislativa. Přinejmenším nikoli rychleji než aprílové počasí, což se bohužel v Česku děje. A to přestože podnikatelé, firmy, účetní, poradci i právníci po stabilitě marně volají. „Daňovou problematiku už nejsou schopni sledovat ani daňoví poradci, natož firmy, a už vůbec ne živnostníci. To samozřejmě nahrává i kontrolním orgánům – na malé si troufnou. Jsou to většinou právní laici, v předpisech se příliš neorientují, a proto je snadné nachytat je,na švestkách‘. Poslední hon na čarodějnice v podobě kontrol švarcsystému se nakonec projevil jako naprosté fiasko a jako šikana drobných podnikatelů,“ zdůrazňuje šéfka Asociace malých a středních podniků a živnostníků Eva Svobodová.
Do očí bijící jsou pak výsledky diskriminace. Za všechny argument přímo z Nečasových úst: z pětatřiceti tisíc kontrol nelegální práce bylo odhaleno pět tisíc lidí, nejčastěji cizinců. Jen pěti stům z nich mohli revizoři přišít nálepku švarcsystému. O závažnosti problému si nezaujatý pozorovatel udělá obrázek sám. Náplast na ekologickou zakázku?
Požadavky podnikatelů přitom nejsou většinou nedozírně drzé: odstranění administrativní zátěže, zpružnění trhu práce a podpora podnikatelského prostředí. „U všech opatření nakonec zjistíte, že je v tom vždycky nějaký háček. Snižování administrativní zátěže je prioritou několika posledních vlád, ale faktické snížení podnikatelé nepociťují,“ povzdychává Svobodová.
Takovým „opatřením s háčkem“ bude i vznik Jednoho inkasního místa (JIM) od ledna 2015. Myšlenka jistým půvabem oplývá.
Platit daně, odvody i clo na jednom místě a prostřednictvím jednoho formuláře zní dobře. Ovšem se zasazením do reálného tuzemského kontextu se pozitiva vytrácejí. Nejenže „džim“, jak se mu přezdívá, přinese další daňové změny, harmonizaci základů pojistného a daní, a dokonce růst administrativy (například bude nutné vést účty za každého zaměstnance zvlášť, zatímco nyní se daně platí hromadně v jednom balíku za všechny pracovníky firmy), ale zcela jistě vyvolá miliardové náklady. Nejen na straně státu, ale především ve společnostech.
Desátky se mají napříště odvádět pouze elektronicky, na což nejsou zdaleka všichni dosud vybaveni. Koneckonců ani datové informační schránky nepatří ke zrovna spolehlivým nástrojům. Studie proveditelnosti, již pro ministerstvo financí za 19 milionů korun zpracovala společnost Deloitte, a jak tvrdí zlé jazyky, s jednoznačným zadáním dojít k pozitivním závěrům, vyčíslila náklady přechodu na JIM na 2,9 miliardy korun. Prý se má však ušetřit 2800 pracovních úvazků.
V první řadě bude ale třeba pro novou instituci připravit software. Jenom tato zakázka má vyjít na dvě až tři miliardy a zhruba stejnou částku budou muset vynaložit podnikatelé na úpravu či změnu svého softwaru. Člověka obeznámeného s českým prostředím by skoro přepadla kacířská otázka, jestli nejde o náhradu za zmařenou ekologickou zakázku, na níž se také mělo profitovat…
Každopádně se už nyní rýsuje řada obstrukcí, jež minimálně v první fázi přechod na Jedno inkasní místo přinese. Sami zaměstnanci finanční správy jsou z potenciálních dopadů nervózní. Nezbývá než doufat, že změna bude lépe připravena než Drábkova reorganizace úřadů práce, jejichž IT systémy dosud ani náhodou neběhají jako na drátkách.
Marcela Alföldi Šperkerová
Co plánuje ČSSD 1. Vyšší daně pro bohaté • zavedení progresivní daně pro fyzické osoby s horní sazbou 38 procent z hrubé mzdy, zřejmě při hrubé mzdě nad 100 tisíc korun 2. Vyšší daně pro firmy • nárůst sazby daně z příjmu z 19 na 21 procent • firmy z oblasti finančnictví, energetiky a telekomunikací chtějí sociální demokraté zatížit až 30 procenty 3. Vyšší daně pro živnostníky • socdem plánuje snížit výdajové paušály pravděpodobně o 10 procentních bodů 4. DPH se snižovat nebude • maximálně se diskutuje o snížení daně na potraviny či knihy 5. Vyšší minimální mzda • až 12 000 do roku 2018 6. Zvýšit výběr daní • zavedení registračních pokladen • boj proti švarcsystému
Co slibuje ODS • Nebudeme měnit daňové sazby, zvyšovat daně a odvody • Zrychlené daňové odpisy investic; veškerý nově pořízený majetek bude možné odepsat do 100 procent vstupní ceny během 12 měsíců • Zjednodušíme administraci zadávání veřejných zakázek při zachování maximální transparentnosti • „Deregulační balíček“ – chceme rušit zbytečné regulace omezující podnikání, především v oblasti statistiky, výkaznictví nebo zaměstnávání • Budeme prosazovat slevy na pojistném u částečných úvazků • Podporujeme daňové úlevy pro zaměstnavatele, kteří budou minimálně jeden rok zaměstnávat dlouhodobě nezaměstnaného • Zabráníme růstu cen energií
O autorovi| Marcela Alföldi Šperkerová • alfoldi@mf.cz
