Poslanci v praxi běžně porušují ústavu a na zákony kašlou
Budoucí členové lékařského stavu skládají při promoci Hippokratovu přísahu. Drtivá většina lékařů bere svůj slib vážně. Někteří z nich jsou schopnější, úspěšnější, jiní méně, ale až na výjimky berou všichni to, co dělají, jako poslání, a ne jako zaměstnání.
Chamtivost, honba za maximálními výdělky a překračování etických hranic řadou manažerů vedly 33 studentů MBA na Harvardské univerzitě k úvaze o podobném slibu. Díky současné hospodářské krizi si lidé kladou otázku, kdo za to může. Oběťmi, mnohdy oprávněnými, byli už bankéři, finančníci a burzovní spekulanti. Prst začíná ukazovat i na vysoce postavené manažery, jejichž astronomické odměny se zdají neoprávněné a nezasloužené. Často se jejich výše vůbec neváže na výsledky firmy, kterou vedou. Ke konstrukci slibu absolventů MBA se už připojili studenti z více než 25 obchodních škol a univerzit ve Spojených státech. Chtějí, aby absolventi MBA byli respektováni pro integritu, profesionalismus a vůdcovské vlastnosti. Chtějí, aby MBA nebylo charakterizováno honbou za osobním ziskem bez jakéhokoli respektování etiky. Studium obchodních akademií a univerzit by nemělo být nástrojem k bezohlednému obohacování.
Tyto úvahy mne přivedly i do světa politiky. Naši poslanci skládají poslanecký slib. Je krátký, poslanci slibují věrnost České republice, jejím zákonům a ústavě. V praxi ústavu běžně porušují a na zákony kašlou. Mají přece celoživotní imunitu, které se přes všechny sliby nikdy nevzdali. Slib skládají všemu lidu. V praxi to znamená svým známým, svým dlužníkům, svým rodinným příslušníkům, někdy partaji, kterou zastupují a jež je přitiskla ke zdi. Dělají tak jistě při „plném vědomí“ nezkaleném laciným alkoholem z poslanecké kantýny. Také podle svého svědomí, které místopředsedovi jedné strany dovolí veřejně přiznat, že svůj byt zaplatil z poslaneckých náhrad. Kandiduje dál. Ve Velké Británii stačí k okamžité rezignaci a praktické likvidaci jedné politické strany, když člen parlamentu za peníze daňových poplatníků nechá vyhnat ze své zahrady krtky. Kdosi poznamenal: „Vidím-li dva stejně zdatné chirurgy, půjdu určitě k tomu, kdo respektuje Hippokratovu přísahu.“ Pokud se budeme řídit touto úvahou při vhazování svého hlasu do volební urny, obávám se, že je třeba zvolat jako při tenisu: „Nové míče!“
