Slovenský parlament v noci na dnešek neschválil vládní návrh novely ústavy, který předpokládal změnu pravidel výběru ústavních soudců. Dílčí hlasování o pozměňovacích návrzích k předloze provázely zmatky, kvůli kterým musela sněmovna opětovně otevřít rozpravu k předloženému materiálu. Většině soudců slovenského ústavního soudu skončí mandát v příštím roce.
Zmatky ve sněmovně nastaly poté, co poslanci nejprve schválili rozdílné termíny platnosti souvisejících ustanovení návrhu novely ústavy. Kvůli tomu se jednání o předloze natáhlo, přičemž při opětovném hlasování sjednocení zmiňovaných termínů nepodpořil potřebný počet poslanců. Při závěrečném hlasování pak pro návrh novely ústavy hlasovalo pouze 55 z 99 přítomných poslanců, přičemž na schválení by byl potřebný souhlas alespoň 90 z celkového počtu 150 poslanců Národní rady.
Dříve během dne se přitom tříčlenná koalice shodla s částí opozice na změnách, které by v případě schválení novely ústavy v závěrečném hlasování oslabily pravomoci hlavy státu při výběru ústavních soudců. Zatímco nyní prezident vybírá ústavní soudce z dvojnásobného počtu kandidátů, než je počet volných soudcovských míst, nově by sněmovna například mohla třípětinovou většinou všech poslanců zvolit ústavní soudce sama. Jen v případě, že by parlament nedokázal zvolit soudce ústavního soudu přímo, volil by většinou hlasů celé sněmovny dvojnásobný počet kandidátů, jež by předložil k výběru hlavě státu. Kromě toho by prezident přišel o možnost rozhodovat o předsedovi a místopředsedovi ústavního soudu.
Zmiňovanou změnu navrhl v rozpravě poslanec nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie. Vládní předloha počítala s tím, že by ústavní soudce nadále vybíral prezident. Kandidáty by volil parlament většinou ze všech poslanců, zatímco nyní stačí většina z přítomných zákonodárců.
Přečtěte si rozhovor:
Byl to pokus o převrat, říká o pádu své vlády Robert Fico
V příštím roce končí funkční období devíti z celkového počtu 13 soudců slovenského ústavního soudu. Slovenská média tvrdila, že o post ústavního soudce má nadále zájem i předseda Směru-SD Robert Fico, který v březnu rezignoval z postu premiéra v zájmu řešení politické krize po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky. Fico po demisi opět začal uplatňovat mandát poslance, kterým byl zvolen v roce 2016 a který v době výkonu funkce premiéra v souladu s ústavou nevykonával. Ficovy ambice stát se ústavním soudcem dříve naznačil i prezident Andrej Kiska, který takovou možnost po Ficově demisi ale označil za fikci. V případě schválení navrhovaných změn ústavy by se Fico ovšem ústavním soudcem mohl stát i bez souhlasu prezidenta.
Slovenský ústavní soud rozhoduje například o souladu zákonů s ústavou nebo o stížnostech obyvatel a firem na porušení jejich základních práv a svobod.
Spor o obsazení postů ústavních soudců na Slovensku začal v roce 2014, kdy Kiska odmítl pět ze šesti kandidátů, které mu navrhl tehdejší parlament ovládaný stranou Směr-SD. Později hlava státu nevybrala ani z dalších dvou kandidátů. Kiska to shodně zdůvodnil jejich nedostatečnou odbornou způsobilostí. Slovenský prezident ustoupil až poté, co mu jmenování ústavních soudců z předložených kandidátů loni nařídil jeden ze senátů ústavního soudu.
Dále čtěte:
