Vyšší daně mohou sotva stimulovat ekonomický růst, říká první náměstek ministra financí Ladislav Minčič
Neshody na konečné sazbě DPH neprospívají českému podnikatelskému prostředí. To byl zřejmě nejdůležitější výstup diskuse tradiční akce Euro Business Breakfast, kterou týdeník Euro uspořádal ve čtvrtek 1. listopadu v pražské restauraci Mlýnec.
Debata byla tentokrát velmi pestrá. Kromě dalších řečníků totiž proti sobě postavila 1. náměstka ministra financí Ladislava Minčiče a stínového ministra financí za ČSSD Jana Mládka. Češi neutrácejí Ladislav Minčič coby Kalouskův muž číslo jedna vcelku pochopitelně hájil vládní záměr zvýšit DPH na 21 procent, respektive 15 procent v rámci snížené sazby. Ještě více se však snažil vyvrátit některé mýty, které zvýšení daní obestupují. Ministerstvo financí se například ocitlo pod palbou kritiky médií (včetně týdeníku Euro) a některých ekonomů kvůli efektivitě zvyšování daní. Poslední zvýšení sazeb z minulého roku totiž do státní pokladny žádné peníze navíc nepřineslo. Lidé méně utrácejí a nabízí se otázka, zda právě větší zatížení daněmi nevytváří na spotřebu příliš velký tlak.
„Vyšší daně asi sotva mohou stimulovat ekonomický růst. Rozpočet počítal s růstem spotřeby přesahujícím čtyři procenta, teď je jasné, že spotřeba vůbec neporoste, dokonce se zdá, že budeme svědky jejího nominálního poklesu,“ sdělil publiku Minčič. Zároveň připustil, že zvyšování daňové kvóty neprospívá ani konkurenceschopnosti České republiky v mezinárodním srovnání. Podle něj se totiž Česko nemusí měřit jen s okolními zeměmi, ale také s ekonomikami na druhé straně zeměkoule.
Na druhou stranu, situaci není možné zjednodušit v tom smyslu, že co stát lidem vzal, zkrátka neutratili. Nižší spotřeba se totiž podle statistik ministerstva netýká zboží, které se nacházelo ve snížené sazbě – tedy zboží s nejvyšším nárůstem daňového zatížení. „Logická úvaha je, že oč se vybere více, o to méně zůstane v peněženkách spotřebitelů. Z naší analýzy ale vyplynulo, že útraty na veškeré zboží zatížené DPH byly o 170 miliard nižší,“ popsal Minčič obrovský propad spotřeby Čechů. Neodpustil si přitom menší rýpnutí do svých kritiků, kteří používají Lafferovu křivku. V teoretické ekonomii jde o graf, který určuje vztah mezi výší daňové sazby a výběrem daní. „Mně bývá často vytýkáno, že nerozumím Lafferově křivce. Pokud bychom připustili, že se s ní dá vůbec operovat v nepřímých daních, nacházeli bychom se u obrovského skoku, kde nepatrný posun v sazbě způsobí obrovský propad,“ řekl Minčič.
V závěru svého projevu se také vyjádřil k jiné části daňového balíčku, totiž ke zrušení stropů u zdravotního pojištění. Dosud osoby vydělávající například půl milionu korun měsíčně platily na pojistném stejně jako ti, kteří vydělávali sto tisíc korun. Podle ministerstva to je podobné jako zavedení progresivní daně. „Odstranění degrese znamená zavedení progresivních prvků. Ovšem já jako jeden z lidí, kteří před lety připravovali projekt rovné daně, mohu s čistým svědomím říct, že takové zvýšení není v rozporu s rovnou daní,“ hájil Minčič změny v daňovém systému. Navíc připomněl, že zrušení stropů bylo v programovém prohlášení vlády.
Problémem je nerovnost Hlavní Minčičův oponent, stínový ministr Jan Mládek, vcelku dle očekávání činnost ministerstva financí ostře kritizoval. „Mám dobrou otázku. Je začátek listopadu. Víte, jaké bude DPH od začátku roku? Máte několik možností. Možná 14, možná 15, možná 17,5 a možná to bude celé úplně jinak,“ začal tvrdě. Jeho příspěvek se ale nenesl jen v popírání všech kroků a názorů pravice. Následoval rozbor příčin současné krize, který Mládek vztáhl jak na současný propad české ekonomiky, tak na globální krizi započatou pádem Lehman Brothers.
„Jako první příčinu vidím stále větší majetkovou nerovnost. Mnozí z vás si myslí, že sociální koheze je nějaká nepotřebná veteš. Rád bych upozornil, že sociální nerovnost má i své fatální ekonomické důsledky. Pokud se stále více bohatství hromadí u jednoho procenta obyvatel, je empiricky dokázáno, že tito lidé nemají velký sklon ke spotřebě,“ řekl Mládek. Už k tomu nedodal, že movitější skupina lidí sice své prostředky neutrácí za spotřebu, ale především za investice, které umožňují rozhýbat ekonomiku. Trefně ale připomněl, že ještě před časem se představy o české ekonomice zakládaly na značně zkreslených číslech.
„Vládní představitelé tady několik let vyprávěli naprostý nesmysl, a sice že HDP se ze 75 procent skládá z exportu. Je to základní nepochopení funkce domácí poptávky, která má mnohem větší podíl než oněch zbývajících 25 procent,“ vyreport světloval Mládek. Je třeba uznat, že podcenění spotřeby domácností a její důležitosti vnímáme právě teď ze všeho nejvíce, když se česká ekonomika vrátila do recese, která je navíc podstatně horší než ve všech okolních státech.
Aby to nebolelo Nakonec se na krátkou chvíli dostali ke slovu také ostatní řečníci. A možná je škoda, že neměli více prostoru. Například Alena Vančurová, vedoucí katedry veřejných financí na VŠE, měla velmi zajímavý příspěvek o zvyšování daní a dynamice jeho zavádění. „Moje praxe mě vede k tomu, že když začnete daně zvyšovat, vždycky vyvoláváte úsilí se toho zvýšeného břemene zbavit. Toto úsilí je spojeno s odmítáním a je velmi nebezpečné. Část z něho časem vyšumí, ale část povede k zavedení praxí, které budou dlouhodobě ovlivňovat výnos daně. Takže podle mého soudu to vůbec nejhorší, co můžeme udělat, je hezky zvyšovat daně postupně každý rok, aby to nebolelo. Každá ta změna totiž vyvolá hrubou reakci,“ řekla Vančurová.
Oproti tomu Jan Čapek, partner společnosti Ernst & Young, kritizoval jiný aspekt českých daní, a sice jejich nesrozumitelnost.
„Nejen daňoví poplatníci, ale už i soudci mají problémy rozumět daňové politice. Pracovníci daňové správy dělají chyby, ač jsou triviální, ale všechno je to důsledkem složitosti těch předpisů,“ upozornil Čapek. S tím souhlasí Milan Polák, partner firmy Weinhold Legal. Ten navíc velmi trefně shrnul druhou část debaty: „Já se těším na to, až toto tradiční setkání jednoho dne neuděláme, protože nebudeme muset. To bude známka toho, že se české daňové právo dostalo tam, kde má být.“
Patronem akce byla tentokrát společnost Ernst & Young, generálním partnerem firma Weinhold Legal.
O autorovi| Tomáš Plhoň • plhon@mf.cz
