Rozsudek ve sporu akcionářů padne zřejmě 20. prosince
Zatímco v televizi běží „imageová“ kampaň, představující značku Vodňanské kuře jako symbol prvotřídní kvality tradičních českých drůbežích výrobků, situace uvnitř jihočeské firmy má k venkovské idylce, nastíněné v reklamních spotech motivy z filmové trilogie Zdeňka Trošky, hodně daleko.
Boháč odmítá usnesení valné hromady.
Je pondělí 29. listopadu, hodina po poledni. Samosoudce Krajského soudu v Českých Budějovicích Evžen Sedlecký zve účastníky do jednací místnosti číslo 85. Doprovázen svým advokátem usedá na místo vyhrazené pro stranu žalující podnikatel Zdeněk Boháč z obce Malšice u Tábora. Stranu žalovanou, kterou je právě vodňanská Jihočeská drůbež, reprezentuje pražský advokát Jiří Voršilka. Jeho přítomnost dává tušit, že v řízení označeném na ceduli přede dveřmi spisovou značkou 13Cm/1147/2003 hraje klíčovou roli Agropol Group podnikatele Jiřího Malúše, neboť Voršilka je dvorním právním zástupcem Malúšovy skupiny. Dnešní soud není ničím jiným než dalším dějstvím soudní bitvy akcionářů Jihočeské drůbeže, o jejímž vzplanutí týdeník EURO informoval již v polovině října (EURO 42/2004). Boháč nadále vlastní 49 procent akcií firmy, Malúšův Agropol 51. Jihočeský podnikatel se u soudu domáhá zneplatnění všech usnesení mimořádné valné hromady z 2. října loňského roku, jíž se nezúčastnil, ačkoliv se tam projednávaly zásadní věci (změna stanov, navýšení základního jmění na dvojnásobnou úroveň, schválení účasti Jihočeské drůbeže na syndikovaném úvěru ve výši tří miliard korun pro společnosti náležící do koncernu Agropol Group, na programu byl taktéž bod související s organizačním začleněním Jihočeské drůbeže do nového Malúšova drůbežářského subholdingu Agropol Food). Bez Boháče bylo vše hladce schváleno, ten se však hájí tím, že nebyl řádně pozván.
Praní za zavřenými dveřmi.
Obě strany dávají hned v úvodu najevo, že nestojí o to, aby při praní špinavého prádla asistovala média. Advokát Voršilka navrhuje, aby z jednání byla vyloučena veřejnost, protože se prý budou probírat i skutečnosti, které nepřímo souvisejí s obchodním tajemstvím firmy a jejichž zveřejnění by mohlo firmu poškodit. Strana žalující se k jeho názoru po poradě připojuje, a tak soudce Sedlecký po chvilce váhání zástupce týdeníku EURO a Hospodářských novin ve vší slušnosti vykazuje z místnosti. Co všechno bylo během pondělního odpoledne před soudcem řečeno, tak nikdo nepovolaný neslyšel, ale je téměř jisté, že šlo pouze o záležitosti související s dodržováním Obchodního zákoníku, stanov firmy a s programem inkriminované valné hromady, tedy věci, které jsou obvykle veřejně přístupné a nejsou předmětem obchodního tajemství. „Nejde jenom o obchodní tajemství. Tam jsou některé věci probírány i z širšího hlediska a já nemohu dopředu vědět, o čem se bude hovořit a co z toho účastníci řízení považují za své důležité zájmy, které dle zákona taktéž mohou být důvodem k vyloučení veřejnosti,“ obhajoval po skončení jednání své rozhodnutí soudce Sedlecký.
Vánoční rozuzlení.
Soud ani po dvou a půl hodině k rozsudku nedospěl, jednání bylo odročeno na 20. prosince. „Je třeba ještě provést další důkazy, které byly předneseny, účastníci též přislíbili dodat některá písemná vyjádření a originály dokumentů, které byly předloženy pouze ve fotokopiích,“ zdůvodňuje odročení soudce Sedlecký. Je prý ale velká naděje, že příště již rozhodnuto bude. „Jsem vázán mlčenlivostí,“ reagoval po skončení jednání na otázky Malúšův advokát Jiří Voršilka, pouze uvedl, že je s dosavadním průběhem vcelku spokojen. Taktéž Zdeněk Boháč nic konkrétního neřekl, prý nechce věci řešit přes média. Vyjádřil však nelibost nad tím, že týdeník EURO v říjnu veřejně informoval o tom, že na Malúše podal i trestní oznámení kvůli podezření ze spáchání trestných činů porušování závazných pravidel hospodářského styku a zneužívání informací v obchodním styku. „Pokazili jste to,“ řekl podnikatel a opustil soudní budovu.
Nevěděl jsem, že je valná hromada.
Boháč v uvedeném trestním oznámení podle informací týdeníku EURO označil valnou hromadu za pokus Agropolu a jeho majitele Jiřího Malúše o nepřátelské převzetí společnosti. Kromě jiného poukázal na to, že stanovy by měly být změněny tak, že již nebude nutné, aby důležité věci schvalovala dvoutřetinová většina akcionářů, jak tomu bylo doposud, ale bude stačit prostá většina. Hlas Zdeňka Boháče by již nebyl důležitý. V trestním oznámení dále uvedl, že na valnou hromadu nebyl řádně pozván. Potvrdil, že zásilku poštou dostal, ale po některých předešlých zkušenostech ji odmítl převzít, protože se jevila jako soukromá korespondence Jiřího Malúše (odeslána v nefiremní obálce z adresy jeho trvalého bydliště, ne ze sídla firmy). Kdyby z obálky bylo zřejmé, že se jedná o firemní záležitost, určitě by ji prý převzal a valné hromady se zúčastnil. Napadl rovněž, že o svolání valné hromady nerozhodlo představenstvo, jak ukládá Obchodní zákoník, ale pouze předseda Malúš. Agropol již v říjnu reagoval pouze tak, že „průběh valné hromady a všechny související skutečnosti byly zachyceny formou notářského zápisu, valná hromada i její příprava proběhly zcela v souladu s příslušnými ustanoveními Obchodního zákoníku a k žádné manipulaci nedošlo“.
Někdo musí z kola ven.
Je nabíledni, že ať soudce rozhodne jakkoliv, následovat bude odvolání poraženého účastníka a další žaloby. To všechno může vodňanskou firmu citelně poškodit v očích zákazníků i obchodních partnerů, při dlouhodobějším trvání sporů i paralyzovat její chod po vzoru akcionářské války o TV Nova. Agropol si je toho zřejmě vědom, ale všechnu vinu svaluje na Boháče. „Domníváme se, že aktivity, které pan Boháč vyvíjí prostřednictvím soudů a Policie ČR s cílem účelově a za každou cenu napravit své špatné rozhodnutí, kterým bylo odmítnutí převzetí poštovní zásilky obsahující pozvánku na valnou hromadu, mohou ve svých důsledcích společnost Jihočeská drůbež Vodňany poškodit,“ uvedla minulé úterý mluvčí Jolana Procházková.
Naději na vyřešení konfliktu je asi možno spatřovat spíše v nějakém mimosoudním jednání, přičemž je jasné, že jeden z účastníků emočně vypjatého sporu bude muset z kola ven - svůj podíl prodat druhému akcionáři či nějakému třetímu subjektu, nezatíženému minulostí. Boháč s Malúšem spolu už těžko mohou podnikat.
Sotva to ale bude Jiří Malúš, kdo by byl ochoten z Vodňan odejít. To jedině v případě, že by prodal celou svou drůbežářskou divizi, která má podle údajů Agropolu na českém trhu drůbežího masa podíl ve výši 38 procent. Na spojení se značkou Vodňanské kuře totiž postavil marketing celé skupiny a bez klíčových Vodňan, které mají ještě dceřiné společnosti v Mirovicích a Táboře, by se celý jeho projekt sesypal. Zbylé dvě zpracovatelské firmy skupiny - Moravskoslezské drůbežářské závody PROMT a Intergal Vrchovina - se tak dobré pověsti netěší. Možná i na to teď Boháč hřeší. „K této otázce se vyjadřovat nebudeme,“ reagují však zástupci Agropolu na možnost mimosoudního jednání se Zdeňkem Boháčem.
